|
|
Rebellious intellectual in changing times - Dominik Tatarka and its involvement in the dissident movement
Kriššáková, Dominika ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Cieľom diplomovej práce bude podať čo najobjektívnejší a najkomplexnejší pohľad na osobnosť Dominika Tatarku primárne z historickej perspektívy, ale čiastočne aj z perspektívy literárne kritickej. Pohľad na tvorbu bude podľa možností realizovaný prierezovo s akcentom na autobiografické črty diela, ktoré demonštrujú Tatarkov radikálny názorový prerod vo vzťahu ku komunistickému režimu. Dôraz bude kladený najmä na obdobie približne 70. a 80. rokov 20. storočia s relevantnými časovými presahmi. Historická perspektíva sa bude snažiť v širšom kontexte priblížiť úlohu spisovateľskej obce v reformnom hnutí šesťdesiatych rokov 20. storočia a ozrejmiť špecifiká slovenského disentu, s dôrazom na postavenie a činnosť Dominika Tatarku v ňom.
|
|
|
Sbor Církve československé husitské v Nesvačilech
Hedviková, Jana ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce se tematicky věnuje historii sboru Církve československé husitské v Nesvačilech na Benešovsku. Nejprve pojednává o historii Církve československé husitské jako celku. Hlavní část poté popisuje vznik a vývoj církevní obce v Nesvačilech od roku 1922, kdy byly v Nesvačilech konány první bohoslužby Církve československé husitské, do současnosti. Pro zpracování tohoto tématu byla využita Pamětní kniha Církve československé husitské v Nesvačilech a také rozhovory se třemi členy nesvačilského sboru a jejím představitelem. Pomocí individuálních zpovědí narátorů lze nejen ověřit a rekonstruovat sled historických událostí, ale také je možné odhalit nové skutečnosti a poznat život církevní obce především v období komunismu. Cílem práce je zmapovat historické kořeny a vývoj této církevní obce. Klíčová slova Církev československá husitská, Nesvačily, vznik církve, komunistický režim, současnost, orální historie
|
|
|
Rozdělení Československa z pohledu obyvatel vybraných obcí na moravsko-slovenském pomezí
Janík, Miloslav ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Doskočil, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje lidem z Moravského Slovácka, jejichž bydliště se po rychlém rozdělení Československa 1. ledna 1993 na dva samostatné státy ocitlo jen pár kilometrů od nové státní hranice. Diplomová práce za pomoci orální historie analyzuje a interpretuje rozhovory s místními lidmi, jejich postoje a názory na rozdělení Československa (případně i změnu těchto názorů v průběhu času), věnuje se bude i dopadům rozdělení na každodenní život místních obyvatel. Pozornost byla zaměřena na vyhledání pamětníků prvního rozdělení Československa v březnu 1939 i na generaci, která v době druhého rozdělení Československa teprve vstupovala do profesního života.
|
|
| |
|
|
Život sester řádu svaté Voršily v období komunismu
Trunečková, Pavlína ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem státu a katolické církve v letech 1948-1989 a jeho dopadem na ženské řeholní řády, konkrétně pak na Unii řádu svaté Voršily, jejíž členky se v roce 1950 staly obětí internace a centralizace řádových komunit v důsledku státem pořádané akce "Ř". Konkrétní příběhy šesti sester dokumentují podmínky, ve kterých byl řád nucen přežívat v období, kdy byla činnost všech řeholí zakázána. V rámci perzekuce byly řádové sestry nuceny k práci v zemědělství, v průmyslu, později pracovaly také v psychiatrických léčebnách a ústavech sociální péče. Autentické zážitky pamětnic nám pomáhají nejen rekonstruovat sled historických událostí, ale představují nám také osobní pohled řeholních sester na nelehké období, během kterého si, bez ohledu na okolnosti, dokázaly zachovat svou vnitřní svobodu. Jednotlivá vyprávění vykazují v pohledu na prožitou dobu převážně shodu, nalezneme zde ale také drobné odlišnosti. Cílem této práce je pokusit se najít v nich kontinuitu, poznat a pochopit motivaci postojů jednotlivých narátorek a na základě toho dospět alespoň k dílčím závěrům. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Reflexe vnímání pojmu "domov" ve vzpomínkách dětí zaměstnanců firmy Baťa v Indii
Matyášová, Judita ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se věnuje historii a obyvatelům baťovského města Batanagar, které vzniklo v Indii v roce 1934. Pracovali zde mladí manažeři, kteří prošli školením v centrále firmy Baťa ve Zlíně a na počátku třicátých let odjeli z Československa do Indie. Po roce 1948 se některé rodiny vrátily do Československa, jiné zůstaly v Indii a v polovině padesátých let do Kanady či Austrálie. Autorka diplomové práce se primárně zaměřuje na vzpomínky dětí baťovských manažerů, které žijí v České republice.
|
|
|
Hubert Svoboda: zločin a trest
Zerbst, Jan ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá životem významného brněnského stavitele Huberta Svobody, který byl po druhé světové válce odsouzen k dvouletému žaláři. Struktura této diplomové práce je založena na dvou kapitolách, které jsou spolu navzájem propojeny. V úvodní studii je představen příběh Huberta Svobody od jeho narození po smrt. Čtenář se dozví, co stálo za stavitelovou kolaborací. Následná kapitola popisuje historikovu cestu za zrekonstruováním historické skutečnosti. Byly v ní vytvořeny podkapitoly zabývající se dějinami přítomnosti, které mají výslednou podobu na badatelův interpretační narativ. Vzhledem k využití metody orální historie se následné kapitoly věnují validitě výpovědí narátorů, abychom mohli porovnat validitu nejen pamětníků, ale i archivního pramene. Tato práce pramenní z mého vlastního metodologického postupu, který jsem si vytvořil během bádání a je zároveň jediná, která reflektuje dějiny přítomnosti v historické práci.
|
|
|
Pavel Juráček v kontextu 60. let
Dvořáčková, Magdalena ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Náplní diplomové práce je výzkum osobnosti scénáristy, dramaturga a režiséra Pavla Juráčka v kontextu šedesátých let. Výzkum je založen na metodách historické analýzy s využitím přístupů biografického výzkumu. Zásadním pramenem je Juráčkův Deník z let 1959 až 1974, dále pak Pozůstalost Pavla Juráčka, kterou spravuje Knihovna Václava Havla. Práce se zabývá Juráčkovým životem od vstupu na Filmovou fakultu Akademie múzických umění v roce 1957 po propuštění z Filmového Studia Barrandov v roce 1971. Sleduje jeho scenáristickou, publicistickou a filmovou tvorbu, jeho činnost v rámci Filmového studia Barrandov a Svazu československých filmových a televizních umělců. Pokusí se zhodnotit jeho místo v rámci československého filmu šedesátých let. Dále zkoumá vývoj Juráčkova vztahu ke komunistickému režimu v období liberalizace a zejména nastupující tzv. normalizace. Jejím výsledkem je komplexní obraz Juráčka v šedesátých letech obsahující jak jeho vnitřní perspektivy, tak jeho interakce s vnějším okolím.
|
|
|
Rebellious intellectual in changing times - Dominik Tatarka and its involvement in the dissident movement
Kriššáková, Dominika ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Cieľom diplomovej práce bude podať čo najobjektívnejší a najkomplexnejší pohľad na osobnosť Dominika Tatarku primárne z historickej perspektívy, ale čiastočne aj z perspektívy literárne kritickej. Pohľad na tvorbu bude podľa možností realizovaný prierezovo s akcentom na autobiografické črty diela, ktoré demonštrujú Tatarkov radikálny názorový prerod vo vzťahu ku komunistickému režimu. Dôraz bude kladený najmä na obdobie približne 70. a 80. rokov 20. storočia s relevantnými časovými presahmi. Historická perspektíva sa bude snažiť v širšom kontexte priblížiť úlohu spisovateľskej obce v reformnom hnutí šesťdesiatych rokov 20. storočia a ozrejmiť špecifiká slovenského disentu, s dôrazom na postavenie a činnosť Dominika Tatarku v ňom.
|
|
|
Reflexe vnímání pojmu "domov" ve vzpomínkách dětí zaměstnanců firmy Baťa v Indii
Matyášová, Judita ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se věnuje historii a obyvatelům baťovského města Batanagar, které vzniklo v Indii v roce 1934. Pracovali zde mladí manažeři, kteří prošli školením v centrále firmy Baťa ve Zlíně a na počátku třicátých let odjeli z Československa do Indie. Po roce 1948 se některé rodiny vrátily do Československa, jiné zůstaly v Indii a v polovině padesátých let do Kanady či Austrálie. Autorka diplomové práce se primárně zaměřuje na vzpomínky dětí baťovských manažerů, které žijí v České republice.
|
host ::
RSS.