|
|
Obraz americké filmové tvorby v československých médiích 70.let
Šlechtová, Věnceslava ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Diplomová práce Obraz americké filmové tvorby v československých médiích 70. let pojednává o způsobu, jakým československá média v sedmdesátých letech vytvářela obraz o filmech, jež do Československa přišly mezi roky 1970 - 1979 z americké distribuce nebo byly v Československu uvedeny v kinech. Práce analyzuje způsob, jakým vybraná celostátní tištěná média, jednak určená pro širokou veřejnost (deníky Rudé právo a Lidová demokracie) a jednak určená pro vymezenou cílovou skupinu (filmová periodika Film a doba, Filmový přehled, Kino), pod politickým tlakem prezentovala obsah či přínos jednotlivých filmů; to vše v souvislostech s politickým a kulturním prostředím. Nosným tématem je zahrnutí oblasti filmu a jeho prezentace jako prostředku propagandy dané doby. Analytická část práce vychází ze zpracování článků či recenzí, které se k jednotlivým filmům či k jejich aktérům a tvůrcům ve vybraných tištěných periodikách objevily. Při rozboru je pak kladen důraz na zachycení důležitých argumentů či hodnocení v kontextu soudobého politického vývoje. Srovnání, jak danou problematiku pojímal denní tisk a jak vybraná periodika z oblasti kinematografie a filmu, si klade za cíl vnést do studia filmu i historie nový aspekt pohledu na dané téma.
|
|
|
Československý politicky angažovaný film a jeho propagace na stránkách vybraných periodik v letech 1975-1980
Fryčová, Markéta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mediální reprezentací politicky angažovaných filmů vyrobených v letech 1975-1980. V jejím úvodu je stručně přiblížena historie ideologicky angažovaného filmu od roku 1945 do počátku normalizace, přičemž tyto dějiny jsou rozděleny do tří časových fází. Kapitola následující po vymezení několika základních pojmů se snaží postihnout základní nosná témata politicky angažovaných filmů. Poté se již těžiště práce přesouvá ke stěžejnímu tématu, kterým je kvalitativní i kvantitativní rozbor mediální reprezentace vybraných angažovaných filmů. V úvodu celé kapitoly jsou vyjmenována a charakterizována periodika s filmovou tematikou, jež vycházela v letech 1975-1980. Kvalitativní rozbor je zaměřen především na příspěvky, z nichž byla nějakým způsobem patrná propaganda a ideologické zaměření. Kvantitativní rozbor porovnává reprezentaci jednotlivých filmových děl z hlediska celkového množství, dále z hlediska termínu jejich premiéry a z hlediska typu jednotlivých příspěvků. Rozbor je doplněn přiloženou grafickou dokumentací.
|
|
|
Mediální obraz Film Festivalu Zlín
Wallek, Miroslav ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se snažil zmapovat to, jakým způsobem byl v médiích prezentován Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež ve Zlíně dříve a nyní. Filmová tvorba pro děti prošla v posledních dvaceti letech velkou proměnou, danou zejména nástupem moderních technologií a klasická pohádka je na ústupu. Zajímalo mne, zda se toto nějak promítá i do mediálního obrazu festivalu. Ten jsem se snažil zachytit na příkladu pěti ročníků z dosavadní, téměř padesátileté, historie festivalu. Vybranými ročníky jsou dva z let před rokem 1989, dva ročníky z let devadesátých a ročník poslední, tedy 2009. Roky jsem se snažil volit takové, kdy došlo k nějakým změnám, např. se měnila organizační struktura festivalu v důsledku změn vedení nebo se měnilo státní uspořádání. Zprvu bylo mým cílem zpracovat ročníků šest, avšak proti plánu jsem, po konzultaci s mým vedoucím práce, vypustil ročník 2004. Vedlo mě k tomu především zjištění, že se v daném roce neodehrály žádné výrazné změny, a také fakt, že jsem se v práci dostal k analýze mediálních obsahů z let jiných. Kromě detailně zpracovaných pěti ročníků se proto zabývám rovněž mediálním obrazem z doby před revolucí, na základě podkladů ze sborníku vydaného v roce 1990 k třicátému jubileu přehlídky.
|
|
|
Sémiosféra a mytologická rovina komerčně nejúspěšnějších filmů
Senjuková, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Práce se zabývá mytologií současné filmové tvorby a základními sémiotickými prvky, jaké se v těchto snímcích objevují. Analyzuje a rozkrývá mytologické struktury, na nichž jsou filmy postaveny, aby pak na základě zjištěných poznatků vyvodila závěry o soudobé společnosti. Jako analyzovaný vzorek si vybírá 30 komerčně nejúspěšnějších filmů. Rozdělena je na dvě hlavní části; první z nich se zabývá mytologickými prvky, a to nejprve v obecné rovině, kdy popisuje nejčastěji se objevující mýty, v dalších kapitolách stručně analyzuje vybrané jednotlivé filmy a upozorňuje na jejich nejvýraznější prvky. Druhá část se zaobírá sémiotickými prvky, kterých filmoví tvůrci využívají a které se v analyzovaných filmech objevují, a snaží se vyložit jejich význam. Pro dokreslení je za těmito dvěma kapitolami krátké pojednání o nejvýraznějších rozdílech mezi asijskými (hlavně čínskými) a euro-americkými filmy.
|
|
|
Kritická diskurzivní analýza televizního seriálu Okres na severu
Szabó, Daniel ; Dominik, Šimon (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje zkoumání televizního seriálu Okres na severu scenáristy Jaroslava Dietla a režiséra Evžena Sokolovského. Seriál byl natočen v roce 1980 v Československé televizi a spadá do normalizačního období (1968-1989) v Československu. Cílem této práce bylo provést kritickou diskurzivní analýzu (CDA) seriálu Jaroslava Dietla Okres na severu, se zvláštním zřetelem k tématu politické moci komunismu (marxisticko-leninské ideologie) a jejího zneužití prostřednictvím propagandy masového média (televize). Text analyzoval diskurz pojmu propagandistický seriál a pokusil se zodpovědět otázku, do jaké míry a zda vůbec je seriál Okres na severu propagandistickým dílem. Hlavním pojmem tohoto textu byl diskurz, který si můžeme definovat jako množinu kódů a jejich pravidel, užívaných při produkování významů vztahujících se k nějakému námětu. Faircloughovo pojetí kritické diskurzivní jsme zvolili pro jeho jasné rozčlenění na tzv. trojdimenziální diskurz (samotný text, diskurzivní praxe, sociální praxe), který se zaměřuje na vzájemné propojení všech tří vztahů (komunikativní události) a na pravidla diskurzu, které zkoumají vztah ke společnosti a sociálním podmínkám. Věnovali jsme se také zkoumání pojmu normalizace, který se používá pro druhou polovinu (1968-1989) existence komunistického režimu v Československu....
|
|
| |
|
|
Počátek televizního vysílání v Československu v letech 1953-1956 v odrazu dobového tisku
Mergerová, Ivana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Diplomová práce "Počátek televizního vysílání v Československu v letech 1953-1956 v odrazu dobového tisku" si klade za cíl zhodnotit přijetí televize jako nového média československými oficiálními orgány i veřejností, tak jak o něm referoval tehdejší český tisk. Z něj bylo zkoumáno osm vybraných periodik. Práce pro snazší porozumění dobovému kontextu nejprve shrnuje proměny představ o účincích médií a představuje nejvýznamnější teorie, které byly známy do tehdejší doby. Dále popisuje vývoj televizního vysílání od jeho počátků až do 50. let, a to jak v Československu, tak v zahraničí. Vysvětluje rovněž organizaci a legislativní rámec řízení médií v Československu po komunistickém převratu v únoru 1948. Následné kapitoly jsou členěny tak, že po krátké charakteristice situace Čs. televise v jednotlivých letech jsou představena periodika a hlavní témata, která v nich byla v souvislosti s televizním vysíláním nejčastěji zmiňována. V závěru jsou popsány i zásahy cenzurního orgánu, Hlavní správy tiskového dohledu, a to jak do programu televize, tak do zpráv o ní publikovaných tiskem.
|
|
|
Československo v letech 1968-1977 a jeho zobrazení v seriálu Vyprávěj
Menšíková, Iva ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou mediální konstrukce historické reality na případu českého seriálu Vyprávěj. Sleduje, do jaké míry se seriálové zobrazení historických událostí a života v období mezi lety 1968 a 1977 přibližuje skutečnosti, jak je popsaná v odborné literatuře. Srovnává konkrétní historické události a klíčové aktivity tehdejší společnosti s jejich ztvárněním v seriálu. Zaměřuje se přitom na tři základní kategorie - zásadní historické události, běžný život obyvatel a život disidentů. Cílem práce je zjistit, zda skutečnost předkládaná v seriálu odpovídá realitě období normalizace. Na základě odborné literatury vymezím problematiku televizních seriálů obecně, zabývám se v této souvislosti mimo jiné také pojmem serialita. Poté už se věnuji mediální konstrukci reality a zobrazování historie v kultuře, zejména tedy v televizních seriálech. Vzhledem k tomu, že se historie zobrazovaná v seriálu Vyprávěj týká nedávné minulosti, zahrnuji do práce i zmínku o kolektivní paměti. Následně se soustředím na samotný seriál Vyprávěj a vymezení období normalizace, v níž se děj odehrává. V druhé polovině práce se věnuji jednotlivým událostem vymezeného období - jejich tehdejší reálné podobě, jaká je popsaná v odborné literatuře a ve vyprávění pamětníků, a jejich zobrazení v seriálu.
|
|
|
Reflexe německé kinematografie na stránkách českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939
Klvaňová, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Bakalářská práce "Reflexe německé kinematografie na stránkách vybraných českých filmových periodik od roku 1936 do března 1939" mapuje, jakým způsobem česká filmová periodika reagovala na vývoj a proměny německé kinematografie v kontextu politických a společenských změn, kterými v daném období obě země procházely. Sleduje, zda periodika změnila způsob referování o německém filmu v letech, kdy gradovalo ohrožení státu ze strany nacistického Německa a zejména pak v situaci, která nastala po přijetí mnichovského diktátu. Úvod práce zachycuje širší historický a mediální kontext Československa v období první a druhé republiky. Dále je prostor věnován charakteristice a popisu jednotlivých zkoumaných periodik, týdeníků Kinorevue, Filmového kurýru a čtrnáctideníku Filmové listy. Samostatná kapitola je věnována německé kinematografii, ve které je zachycen její vývoj od éry němého filmu, přes změny, které znamenal nástup zvuku do filmu, až po zestátnění německého filmového průmyslu Hitlerem a využití filmu k nacistické propagandě. Závěrečná kapitola je věnována historicko-komparativní analýze textů reflektujících německý film ve zkoumaných periodikách, s cílem zjistit, zda česká filmová publicistika vnímala předválečnou německou kinematografii jako součást nacistické propagandy.
|
|
|
Vysílání Československé televize v listopadu 1989
Durchánková, Tereza ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Bakalářská práce se zabývá průběhem Sametové revoluce v Československé televizi, tedy od 17. do 30. listopadu. Práce je rozdělena na dvě části - situace v ČST a vysílání ČST. První část začíná kapitolou, ve které je zmíněna stručná historie ČST, kde můžeme shledat vliv vládnoucí komunistické strany na toto médium. Situaci v Československé televizi v roce 1989 je věnována kapitola, ve které je zachyceno několik důležitých událostí, které nastiňují dobu a situaci v ČST před pádem komunistického režimu. Další, velmi důležitou kapitolou, je nastínění situace přímo v ČST již v listopadu 1989, jež je doplněna o rozhovory s pamětníky. V této kapitole jsou popsány zejména "Garáže", které měly velký vliv na změny v ČST, co se týká objektivity vysílání Československé televize. Druhá část práce je založena zejména na analýze materiálů z Archivu ČT a na zjišťování odlišností mezi zpravodajstvím ČST a reálným průběhem událostí listopadu 1989. V první kapitole této části práce je zkoumáno, jaké programové změny ve vysílání v druhé polovině listopadu 1989 proběhly v důsledku revolučních událostí. Druhá kapitola této části práce se zabývá zpravodajskými relacemi Televizní noviny a Aktuality. V této kapitole je posuzována postupně vzrůstající objektivita zpravodajství ČST podávaného divákům od 17. do 30. listopadu...
|
host ::
RSS.