|
|
Meze a možnosti odhadu výšky těla na základě délek ruky a nohy a jejich otisku (stop).
Havránková, Jiřina ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dobisíková, Miluše (oponent)
Bakalářská práce podává přehled metod odhadu výšky těla podle rozměrů ruky a nohy. Z přehledu vyplývá populační specifičnost regresních funkcí. Tuto skutečnost jsem ověřila na souboru 100 francouzských studentů, který jsem aplikovala na několik vybraných regresních rovnic. Pro odhad výšky postavy se ukázala nejvhodnější regresní rovnice, kterou vypočítal Agnihotri a kol (2008). Ta totiž poskytuje nejlepší výsledky odhadu v intervalu ± 11 - 12 cm oproti skutečné výšce. U jedné z rovnic využívající délku levé ruky a šířku pravé ruky u mužů, je výsledek odhadu dokonce ± 6 cm oproti skutečné výšce. Závěrem jsem se pokusila vypočítat vlastní rovnice, které poskytují výsledky s chybou odhadu 6 - 7 cm u rovnic pracujících s délkou ruky a 12 - 13 cm u rovnic, které využívají šířku ruky.
|
|
|
Analýza aDNA ze zubů a kosterního materiálu s využitím miniSTR lokusů.
Kvítková, Dana ; Brouček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dobisíková, Miluše (oponent)
Během uplynulých dvaceti let došlo v oblasti analýzy DNA z historického materiálu k nesmírnému pokroku. Tato analýza se vzhledem k možnostem zachování jednotlivých tkání provádí především ze vzorků získaných z kostí a zubů. Výjimečně je možná analýza měkké mumifikované tkáně. Limitujícími faktory těchto analýz je vysoký stupeň degradace a malé množství DNA izolované z tohoto materiálu. První výzkumy byly zaměřeny pouze na krátké úseky především mitochondriální DNA. Dnes je již možná analýza celých mitochondriálních genomů současných i vyhynulých druhů živočichů. V případě analýz prováděných z lidských ostatků jsou mnohem cennější úseky jaderné DNA, které nám mohou pomoci určit pohlaví jedince, ale i možné příbuzenské vztahy jedinců pocházejících například z jednoho hrobu. Zásadním krokem celé analýzy DNA je její extrakce z buněk. V každé laboratoři, kde se pracuje s historickou DNA, využívají pravděpodobně jinak modifikovaný extrakční protokol. Hlavním požadavkem na extrakční metody je to, aby poskytovaly DNA v takovém množství a čistotě, aby mohla být využita během dalších kroků analýzy. Vzhledem k vysoké fragmentaci DNA je nutné tomuto faktu přizpůsobit všechny kroky analýzy - především její izolaci a amplifikaci. V neposlední řadě je důležité během práce (nejen) s historickou DNA dodržovat...
|
|
|
Digitální forenzní antropologie a pohlavní dimorfismus pánve recentní populace: implikace pro metody odhadu pohlaví.
Mesteková, Šárka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dobisíková, Miluše (oponent)
Diplomová práce využívá metrického hodnocení 3D modelů vytvořených z CT snímků. Materiál tvoří CT snímky pánve 51 mužů a 55 žen recentní francouzské populace, dále metrická data 10 lineárních rozměrů stejné geografické provenience z poloviny 20. století, dodané školitelem (n=113). Cílem diplomové práce je zjistit stupeň pohlavního dimorfismu současné francouzské populace a srovnat jej se stupněm pohlavního dimorfismu v této geografické oblasti v polovině minulého století. Intraindividuální chyba měření lineárních rozměrů pánve se pohybovala do 2%. Obě skupiny byly statisticky testovány. Index pohlavního dimorfismu (ISD) byl použit k hodnocení stupně pohlavního dimorfismu mezi oběma skupinami (Paříž ISD = 8,28, Marseille ISD = 6,50). Rozdíl mezi populací z pol. 20. st. a recentní populací testovaný dvouvýběrovým t-testem však nebyl statisticky signifikantní (p = 0,680). Sekulární trend byl vyjádřen pomocí z-skóre. Výsledky ukázaly, že změny na pánevní kosti mezi oběma skupinami nejsou významné, jelikož ani jeden rozměr nepřesáhl ±2 SD. Závěrem jsme ověřili reliabilitu metody DSP ("Diagnose Sexuelle Probabiliste") (Murail et al., 2005) pro rozměry odečítané z 3D modelů vytvořených z CT snímků. Výsledky ukázaly správnost přiřazení pohlaví u mužů v 93,14%, u žen pak 95,45%, chyba byla nižší než 1%....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.