Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
"Malo mori quam foedari". Symbol hranostaje ve výtvarném umění a dobovém myšlení.
Marešová, Markéta ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Dobalová, Sylva (oponent)
Diplomová práce "Malo mori quam foedari" Symbol hranostaje ve výtvarném umění a dobovém myšlení se soustředí na původ a vývoj symboliky hranostaje a její uplatnění v evropském prostředí v časovém úseku vymezeném antikou a 16. století. Výchozím bodem se stalo studium ikonického díla italské renesance připisovaného Leonardu da Vinci - Dáma s hranostajem, v níž tato šelma zaujímá výlučné postavení. Umístěním do popředí obrazu i výjimečně mistrným ztvárněním, autor hranostaji a jeho symbolice přiznává klíčovou roli pro čtení a rozpoznání významu obrazu. Vysoká úroveň humanistického vzdělání prostředí evropských dvorů umožnila jak různé symbolické odkazy ve výtvarném umění i literatuře vytvářet, tak jim porozumět. Symbolika hranostaje formující se již od dob starověku je příkladem takového odkazu. Hlavním záměrem předkládané práce je proto, kromě zhodnocení dosavadních poznatků vztahujících se k dílu Dáma s hranostajem, zejména syntéza a představení interpretačních výkladů hranostaje jako symbolu v celé jeho šíři a dobových a lokálních proměnách, které dosud nebyly systematicky zmapovány. Východiskem takto zaměřeného studia je vyhledání, popis a porovnání souvislostí mezi literárními prameny a jejich ozvěnami v umělecké produkci, heraldice a emblematice. Od nejasného rozpoznání hranostaje ve starověkých...
Miscellanea Testudinis, studie ke znázorňování a významu želvy v evropském umění
Lovászová, Nella ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Dobalová, Sylva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá symbolikou želvy ve výtvarném umění. Pro udržitelnější rozsah práce je text omezen na evropskou tradici. Práce je rozdělena na tři části. První se věnuje literatuře, ze které do výtvarného umění přecházely významy. Jsou v ní podrobně rozebrány počátky psaní o želvách a vývoj převládajících linií jejich symboliky až do 17. století. Jedná se o želvu-ženu, želvu- příšeru a heretika a pomalou želvu. Ve druhé části jsou krátce zmíněny ty odstíny želvích významů, na které se v první části kvůli časovému ohraničení kapitoly nedostalo. Třetí část se pak věnuje případové studii, a to obrazu Koupající se nad želvou od Henriho Matisse. Zahrnuje také výskyt želvy-ženy v historii umění.
La Barco of the Star Summer Palace in Prague: A Unique Example of Renaissance Landscape Design
Dobalová, Sylva
An essay discusses radial avenues in a hunting ground around Star Summer Palace in Prague, which were planned soon after the mid-16the century. It is a rear example of this phenomenon before it gained its popularity during Baroque garden planning.
Looking for Leisure. Court Residences and their Satellites, 1400-1700
Dobalová, Sylva ; Muchka, Ivan
The collection of conference papers focuses on different aspects of an architecture of leisure buildings. Seventeen essays cover examples from whole Europe – from Italy via Central Europe and France to Denmark. Main topics addressed in a volume defines palazotto as a type and in its function, analyses a terminology, specifics of its decoration and context of a garden.
Rubensova osobní válka
Šedivá, Nella ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Dobalová, Sylva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem Petra Pavla Rubense k válce. Ta se od roku 1620 odrážela ve většině jeho kompozic. Byla pro Rubense osobním tímatem nejen z obecného důvodu, že ve válce se nedaří obchodu ani umění, ale hlavně díky jeho roli mírového diplomata. Tu na sebe s radostí brával právě od dvacátých let. Jeho pozici jako muže míru se práce snaží ukázat prostřednictvím obsáhlého životopisu, který se zaměřuje hlavně na jeho politickou a diplomatickou činnost a následných dvou kapitol zabývajících se ikonografií a historií obrazu Alegorie následků války. Válka se tak stává v Rubensově tvorbě pojítkem toho všeho a obraz Alegorie následků války klíčovou prací, která tento vztah ozřejmuje.
Vývoj květinových zátiší od antiky po závěr baroka
Semrádová, Alžběta ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Dobalová, Sylva (oponent)
Bakalářská práce podává obecný nástin vývoje malby zátiší od antiky po konec baroka v rámci evropského kulturního kontextu, přičemž důraz je kladen na květinová zátiší. Text je členěn do čtyř kapitol. První kapitola se věnuje zátiší v dobách antiky, které později inspirovalo malíře mladších epoch, nicméně snaží se též upozornit na rozdílná chápání těchto specifických námětů. Nechybí ani citace antické literatury. Druhá kapitola představuje zátiší doby středověku, období, ve kterém se závazně utvářela křesťanská ikonografie. Samostatná zátiší neexistovala, nicméně pozvolna se začínala prosazovat v rámci náboženských obrazů jako nositelé skryté symboliky. V další kapitole je představeno renesanční zátiší v souvislosti se stíráním rozdílů mezi uměním a pozorováním přírody v rámci vědeckého poznání. Malbě zátiší v baroku se věnuje poslední kapitola, která zkoumá vývoj samostatných obrazů zátiší především v období 17. a 18. století a uvádí rozdíly mezi zátišími vznikajícími v různých evropských uměleckých centrech.
Pamětní deska Matouše Collina z Chotěřiny: poznámky k její ikonografii
Dobalová, Sylva
V textu je rozebírána ikonografie mramorové pamětní desky pražského humanisty a lektora řečtiny Matouše Collina z Chotěřiny (1516-1566), zřízená krátce po jeho smrti. Analyzovány jsou zejména dva její motivy, a to řecká zkratka, na desce vytesaná, a motiv dvou stromů, z jejichž větví visí písmena s oslavným nápisem.
Příspěvek k problematice ohradních zdí a bran do zahrad
Dobalová, Sylva
Článek se věnuje konceptu tzv. uzavřené zahrady (hortus conclusus), pro který byla charakteristická vysoká architektonicky utvářená ohradní zeď, oddělující ji od okolního světa. S existencí takto uzavřeného prostoru souvisí i zvýšený důraz na architektonické pojednání vstupů do takového prostoru.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.