|
|
Změny sluchové funkce během postnatálního vývoje
Groh, Daniel ; Syka, Josef (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Dlouhá, Olga (oponent) ; Valvoda, Jaroslav (oponent)
7 SOUHRN 6.1. Experimentální část Mechanismy vzniku poruch sluchu během stárnutí byly studovány u dvou kmenů potkanů. U velmi starých potkanů kmene Long-Evans (stáří 30-36 měsíců) byl zjištěn jen mírný pokles v audiogramu získaném na základě měření vyvolaných sluchových kmenových potenciálů (ABR audiogram), žádné nebo jen malé změny v amplitudách distorzních produktů otoakustických emisí (DPOAE), žádné změny v parametrech tympanometrických měření, minimální změny v klikem evokovaných ABR a malá ztráta vláskových buněk (omezená hlavně na apikální a bazální konce Cortiho orgánu). Potkani kmene Long-Evans jsou proto vhodným experimentálním modelem pro studium mechanismů stárnutí sluchu při dobře zachované sluchové funkci. U rychlestárnoucích potkanů kmene Fischer 344 (F344) (délka života potkanů F344 nepřesahuje výrazně 24 měsíců) jsou věkem podmíněné změny sluchové funkce mnohem více zřetelné. Ztráta sluchu se u nich objevuje na konci prvního roku života a během dalších 12 měsíců se rychle prohlubuje. Během 2. roku života se výrazně zhoršuje sluchový práh (zvláště na vysokých frekvencích), dochází ke značnému poklesu amplitudy DPOAE až k jejich úplné ztrátě a signifikantně se zhoršují parametry přenosu zvuku přes středouší. Výrazné degenerativní změny byly detekovány ve tkáni stria vascularis a u fibroblastů...
|
|
|
Faktory ovlivňující komunikaci při sluchové vadě ve vyšším věku
Černý, Libor ; Dlouhá, Olga (vedoucí práce) ; Hahn, Aleš (oponent) ; Kostřica, Rom (oponent)
Hlavním cílem této doktorské práce bylo změřit rozdíly v rozumění řeči při sluchové vadě ve vyšším věku oproti mladšímu věku a dále zjistit faktory ovlivňující efektivitu využívání sluchadel u seniorů. Zaměřili jsme se na tři související oblasti: 1/ Zjistit, jak se liší velikost rozdílu slyšení zvuků vs. rozumění řeči v tichu mezi mladší a starší populací s obdobným stupněm sluchové vady v podmínkách české slovní audiometrie. 2/ Zjistit, jak se liší rozumění řeči v kompetitivním šumu mezi mladší a starší populací s obdobným stupněm sluchové vady v podmínkách českého jazyka za použití vět a řečového šumu. 3/ Zjistit, které faktory v populaci seniorů ovlivňují efektivitu používání sluchadel, motivaci pořídit si a pravidelně používat sluchadla, a zda jsou tyto faktory v korelaci s věkem nebo se způsobem života. Metodika: 1/ Soubor 143 uživatelů sluchadel byl rozdělen na mladé (N = 60, průměr. věk 15,9 r.) a seniory (N = 83, průměr. věk 83,6 r.). Mezi věkovými skupinami jsme porovnávali rozdíly mezi hodnotami SRT (rozumění ve slovní audiometrii v tichu, ve volném poli) a PTA (práh sluchu v tónové audiometrii). 2/ Soubor 423 vyšetřených Testem větné srozumitelnosti v šumu byl rozdělen na mladší (N = 191, průměr. věk 55,8 r.) a seniory (N = 232, průměr. věk 75,4 r.). Mezi oběma věkovými skupinami jsme...
|
|
|
Faktory ovlivňující komunikaci při sluchové vadě ve vyšším věku
Černý, Libor ; Dlouhá, Olga (vedoucí práce) ; Hahn, Aleš (oponent) ; Kostřica, Rom (oponent)
Hlavním cílem této doktorské práce bylo změřit rozdíly v rozumění řeči při sluchové vadě ve vyšším věku oproti mladšímu věku a dále zjistit faktory ovlivňující efektivitu využívání sluchadel u seniorů. Zaměřili jsme se na tři související oblasti: 1/ Zjistit, jak se liší velikost rozdílu slyšení zvuků vs. rozumění řeči v tichu mezi mladší a starší populací s obdobným stupněm sluchové vady v podmínkách české slovní audiometrie. 2/ Zjistit, jak se liší rozumění řeči v kompetitivním šumu mezi mladší a starší populací s obdobným stupněm sluchové vady v podmínkách českého jazyka za použití vět a řečového šumu. 3/ Zjistit, které faktory v populaci seniorů ovlivňují efektivitu používání sluchadel, motivaci pořídit si a pravidelně používat sluchadla, a zda jsou tyto faktory v korelaci s věkem nebo se způsobem života. Metodika: 1/ Soubor 143 uživatelů sluchadel byl rozdělen na mladé (N = 60, průměr. věk 15,9 r.) a seniory (N = 83, průměr. věk 83,6 r.). Mezi věkovými skupinami jsme porovnávali rozdíly mezi hodnotami SRT (rozumění ve slovní audiometrii v tichu, ve volném poli) a PTA (práh sluchu v tónové audiometrii). 2/ Soubor 423 vyšetřených Testem větné srozumitelnosti v šumu byl rozdělen na mladší (N = 191, průměr. věk 55,8 r.) a seniory (N = 232, průměr. věk 75,4 r.). Mezi oběma věkovými skupinami jsme...
|
|
|
Diagnostika narušené komunikační schopnosti u osob s Parkinsonovou nemocí
Růžičková, Hana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent) ; Dlouhá, Olga (oponent)
NÁZEV: Diagnostika naru ené komunika ní schopnosti u osob s Parkinsonovou nemocí AUTOR: Hana R i ková Mgr. KATEDRA (ÚSTAV) Katedra speciální pedagogiky Pedf UK Praha KOLITEL: doc. PaedDr. Ji ina Klenková, PhD. ABSTRAKT: Diserta ní práce zpracovává téma diagnostiky naru ené komunika ní schopnosti u osob s Parkinsonovou nemocí (PN). PN je progresivní neurodegenerativní onemocn ní, u kterého se ve vysoké mí e vyskytuje hypokinetická dysartrie (HD). Teoretická ást je v nována popisu vlastního onemocn ní, slabým a silným míst m procesu logopedické diagnostiky a deskripci HD. Empirická ást práce se zabývá kvantitativním výzkumným et ením. Cílem na í studie bylo modifikovat test Dysartrický profil 3F k vy í senzitivit na lehký stupe HD, detekovat p íznaky HD v raném stadiu PN u nelé ených pacient , zachytit progresi HD v retestu, objektivizovat výsledky logopedického hodnocení akustickými analýzami a zmapovat subjektivní vnímání své e i samotnými pacienty. Soubor tvo ili lidé s PN a k nim byl vytvo en kontrolní soubor zdravých osob. HD jsme diagnostikovali u 50% PN v rané fázi onemocn ní a 74% v retestu. Mezi nejcitliv j í diagnostické oblasti v klinickém hodnocení s vysokou korelací s akustickými analýzami pat í hodnocení chrapotu u prodlou ené fonace vokál a v monologu a hodnocení melodie e i p i tení textu a v...
|
|
|
Kvalita hlasu a života u pacientů s časným stadiem karcinomu hrtanu léčených laserovou endoskopickou chordektomií 1. - 5. typu nebo radioterapií
Bahannan, Abdulrehman ; Slavíček, Aleš (vedoucí práce) ; Dlouhá, Olga (oponent) ; Slípka, Jaroslav (oponent)
Léčba CHE l-lll a RT nemá odlišný vliv na hodnoty stroboskopických parametrů. Léčba CHE IV-V přináší zhoršení stroboskopických parametrů ve srovnání se skupinou pacientů léčených CHE l-lll nebo RT. CHE l-lll má obdobný vliv na parametry MDVP a VRP jako RT. Signifikantní rozdíl ve smyslu horších hodnot byl prokázán mezi výsledky po léčbě typu CHE l-lll a CHE IV-V resp. mezi RT a CHE IV-V. Lze zkonstatovat, že z uvedených výsledků získaných pomocí dotazníku VHI, se jeví zlepšení celkové kvality života při léčbě CHE l-lll jako marginálně významné proti skupině po léčbě RT. Proti tomu léčba CHE IV-V přináší statisticky významně zhoršení celkové kvality života spojené s kvalitou hlasu hodnocené pomocí VHI. Většina sledovaných parametrů byla závislá nejen na typu zvolené léčebné modality, ale také na lokalizaci a velikosti tumoru. V některých případech i na věku nemocných a kouření. Výsledky subjektivního a objektivního hodnocení v souboru byly shodné po RT a laserových chordektomiích l-lll. U chordektomie I. a II. typu, dokonce u některých parametrů výrazné lepší výsledky. Jen u rozsáhlých typů chordektomii byla subjektivní kvalita hlasu horší než po radioterapii. Před III.-V. typem chordektomie má přednost radioterapie. Výsledky byly po obou léčebných postupech srovnatelné a to podmíněn mírou a velikostí...
|
|
|
Změny sluchové funkce během postnatálního vývoje
Groh, Daniel ; Syka, Josef (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Dlouhá, Olga (oponent) ; Valvoda, Jaroslav (oponent)
7 SOUHRN 6.1. Experimentální část Mechanismy vzniku poruch sluchu během stárnutí byly studovány u dvou kmenů potkanů. U velmi starých potkanů kmene Long-Evans (stáří 30-36 měsíců) byl zjištěn jen mírný pokles v audiogramu získaném na základě měření vyvolaných sluchových kmenových potenciálů (ABR audiogram), žádné nebo jen malé změny v amplitudách distorzních produktů otoakustických emisí (DPOAE), žádné změny v parametrech tympanometrických měření, minimální změny v klikem evokovaných ABR a malá ztráta vláskových buněk (omezená hlavně na apikální a bazální konce Cortiho orgánu). Potkani kmene Long-Evans jsou proto vhodným experimentálním modelem pro studium mechanismů stárnutí sluchu při dobře zachované sluchové funkci. U rychlestárnoucích potkanů kmene Fischer 344 (F344) (délka života potkanů F344 nepřesahuje výrazně 24 měsíců) jsou věkem podmíněné změny sluchové funkce mnohem více zřetelné. Ztráta sluchu se u nich objevuje na konci prvního roku života a během dalších 12 měsíců se rychle prohlubuje. Během 2. roku života se výrazně zhoršuje sluchový práh (zvláště na vysokých frekvencích), dochází ke značnému poklesu amplitudy DPOAE až k jejich úplné ztrátě a signifikantně se zhoršují parametry přenosu zvuku přes středouší. Výrazné degenerativní změny byly detekovány ve tkáni stria vascularis a u fibroblastů...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.