|
|
Poškozený a oběť trestného činu v kontextu restorativní justice
Dleštíková, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Hlavní cíl disertační práce spočívá v potvrzení či vyvrácení hypotézy, zda alternativní řešení trestních věcí a programy restorativní justice přináší pozitiva pro účastníky trestního konfliktu, především pak pro poškozeného, respektive oběť trestného činu. Z toho důvodu se práce zaměřuje na oběti trestné činnosti z pohledu restorativní justice ve snaze poznat jejich zájmy, potřeby a očekávání pramenící ze spáchání trestného činu a ve snaze poznat rovněž to, zda je trestní proces, resp. alternativní řešení trestních věcí a restorativní programy, schopen je účinně reflektovat. Práce je proto dělena do čtyř vzájemně provázaných celků. V první části se věnuje teoretické analýze konceptu restorativní justice a jejímu vztahu k justici retributivní. Dále krátce pojednává o teorii konfliktu, na což navazuje představením restorativního procesu, principů, z nichž vychází, a jeho účastníků, jimiž jsou kromě přímých aktérů trestného činu, tj. oběti a pachatele, i komunita (ve významu jejich sociálního okolí) a v neposlední řadě rovněž osoba zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že restorativní justice chápe trestný čin jako sociální událost negativně ovlivňující nejen jeho přímé účastníky, ale i narušující pokojný stav uvnitř společnosti, považuje tento přístup za klíčové, aby na ni bylo reagováno se zahrnutím...
|
|
|
Restorativní justice a alternativní řešení trestních věcí se zaměřením na mediaci mezi obětí a pachatelem trestného činu
Dleštíková, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá teoretickým konceptem restorativní justice, jenž chápe trestný čin jako sociální událost negativně ovlivňující nejen jeho přímé účastníky, tedy oběť a pachatele, ale ve svém důsledku představuje narušení pokojného stavu uvnitř společnosti. Dále se zaměřuje na odklony v trestním řízení, jež jsou alternativními postupy ke standardnímu trestnímu řízení, přičemž se zaměřuje na ty, které nejsou jen jiným typem řízení, ale které vychází z principů restorativní justice, jakými jsou zejména důraz na zájmy, potřeby a práva poškozeného trestným činem, především jeho odškodnění, a to jak v rovině materiální, tak morální, dále omezení stigmatizace obviněného a výchovné působení na jeho osobu, a celkové urovnání konfliktního stavu vzniklého v důsledku spáchání trestného činu. Dále se pak věnuje mediaci jakožto jedné z forem alternativního řešení sporů a základním principům, ze kterých vychází. Rovněž se věnuje průběhu mediačního procesu, jeho charakteristickým znakům a roli mediátora v něm, neboť právě správné vedení procesu mediátorem je esenciální náležitostí každého takového procesu. V návaznosti na obecné otázky mediace se pak práce zabývá mediací v trestních věcech, tj. mediací mezi obětí a pachatelem trestného činu, jakožto jedním z nástrojů restorativní justice. Práce rovněž seznamuje...
|
|
|
Problematika oběti trestného činu v kriminologii
Dleštíková, Tereza ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé Tato práce si klade za cíl představit problematiku obětí trestné činnosti z kriminologického pohledu, a protože je předkládána v rámci právnického studia, zaměřuje se i na mezinárodní i národní právní úpravy týkající se postavení a práv oběti, respektive poškozeného v trestním řízení. Práce tedy nejprve představuje viktimologii jako vědní disciplínu o obětech trestné činnosti se zaměřením zejména na procesy viktimizace a jejich vysvětlení pomocí viktimogenních faktorů a dále se věnuje viktimologické prevenci. Po výkladu charakteru kriminologického následuje část právní zabývající se jednak evropskou právní úpravou týkající se pomoci, ochrany a odškodnění oběti trestného činu, jednak právní úpravou s viktimologickou tématikou ve Španělsku a České republice, kdy srovnává postavení poškozeného v systémech trestní justice těchto zemí.
|
host ::
RSS.