|
|
Geomorfologické podmínky murových procesů v centrální části Západních Tater
Dlabáčková, Tereza
Tato diplomová práce se zabývá morfometrickými charakteristikami a změnami v rozsahu a četnosti výskytu mur v Roháčské dolině a jejích bočních údolích v oblasti Západních Tater. Pomocí analýzy leteckých snímků z let 1973, 1986, 2003 a 2015 byl vymezen plošný rozsah transportně-akumulačních oblastí mur a jejich délka pro jednotlivé roky a následně byl vyhodnocen trend jejich vývoje v období 1973 - 2015. Z digitálního modelu reliéfu byly pro zdrojové a transportně-akumulační oblasti mur zjištěny základní morfometrické charakteristiky (nadmořská výška, sklon, orientace nebo příkon slunečního záření). Terenní práce byly zaměřeny na zmapování transportně-akumulačních oblastí mur pod horní hranicí lesa (zejména jejich čel nebo polohy podélných valů), stanovení stupně zvětrání balvanů na povrchu vybraných murových akumulací (Schmidt hammer test) a měření průměrů stélek lišejníku mapovníku zeměpisného (Rhizocarpon geographicum). Na základě leteckých snímků bylo v zájmovém území vymezeno 98 murových drah. V letech 1973 - 1986 a 2003 - 2015 byl zjištěn pokles plochy transportně-akumulačních oblastí mur, v období let 1986 - 2003 naopak došlo k mírnému nárůstu jejich rozlohy. Průměrná nadmořská výška zdrojových oblastí mur byla stanovena na 1923 m n. m. (s průměrným sklonem 43,8ř) a transportně-akumulačních...
|
|
| |
|
|
Podmínky vzniku mury z 15.5.2014 ve Smutné dolině (Západní Tatry)
Dlabáčková, Tereza ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Vilímek, Vít (oponent)
Cílem této bakalářské práce je stanovení podmínek, které vedly ke vzniku mury dne 15. 5. 2014 ve Smutné dolině v Západních Tatrách. Na základě statistické metody 4σ a doplňkových globálních a lokálních modelů, založených na množství srážek a jejich trvání během dané události a lokálních modelů založených na množství srážek během dané události, byly odvozeny hodnoty pro srovnání s prahovými hodnotami vybraných modelů. Dále bylo pomocí GPS provedeno geomorfologické mapování mury a zaznamenání jejích základních charakteristik, např. přítomnost plošných akumulací sutin nebo akumulačních valů, dále šířka a hloubka vytvořeného koryta. Odvozené hodnoty srážkových úhrnů byly v případě modelu 4σ a modelů založených na množství srážek a jejich trvání během dané události překročeny, na rozdíl od modelů založených na množství srážek během dané události. Dále bylo zjištěno, že svou délkou mura představuje jednu z rozsáhlejších mur, ovšem např. šířkou koryta se od průměrné velikosti mur v Západních Tatrách neliší. Klíčová slova: svahový proces, mura, prahová hodnota, Západní Tatry
|
|
|
Poloha a morfometrická charakteristika kamenných moří v jižní části Brd
Hotový, Jan ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Dlabáčková, Tereza (oponent)
Tato práce pojednává o kamenných mořích na území jižní části Brd. Jejím hlavním cílem je obecně popsat podmínky vzniku kamenných moří, charakterizovat jejich polohové, morfologické a strukturní vlastnosti, včetně jejich specifického tepelného režimu. Sekundárním cílem práce je charakterizovat a klasifikovat kamenná moře v jižních Brdech a porovnat je s podobnými akumulacemi popsanými v literatuře. V zájmovém území bylo vymezeno 30 kamenných moří, která byla podrobena morfometrické analýze. Na základě DMR 5G bylo spočteno, že zde kamenná moře dosahují velikosti zhruba od 200 do 5 500 m2 , vyskytují se nejčastěji v nadmořské výšce 725 - 750 m n. m. na příkrých až velmi příkrých svazích s převládající jihozápadní až západní expozicí. Další průzkum geologického podloží odhalil, že kamenná moře jižních Brd jsou tvořena slepenci nebo buližníky. Zjištěné výsledky pomáhají zpřesnit informace o paleoklimatu Brd a jejich okolí. Klíčová slova: kamenná moře, jižní Brdy, mrazové zvětrávání, morfometrická charakteristika
|
|
|
Geomorfologické podmínky murových procesů v centrální části Západních Tater
Dlabáčková, Tereza ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Vilímek, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá morfometrickými charakteristikami a změnami v rozsahu a četnosti výskytu mur v Roháčské dolině a jejích bočních údolích v oblasti Západních Tater. Pomocí analýzy leteckých snímků z let 1973, 1986, 2003 a 2015 byl vymezen plošný rozsah transportně-akumulačních oblastí mur a jejich délka pro jednotlivé roky a následně byl vyhodnocen trend jejich vývoje v období 1973 - 2015. Z digitálního modelu reliéfu byly pro zdrojové a transportně-akumulační oblasti mur zjištěny základní morfometrické charakteristiky (nadmořská výška, sklon, orientace nebo příkon slunečního záření). Terenní práce byly zaměřeny na zmapování transportně-akumulačních oblastí mur pod horní hranicí lesa (zejména jejich čel nebo polohy podélných valů), stanovení stupně zvětrání balvanů na povrchu vybraných murových akumulací (Schmidt hammer test) a měření průměrů stélek lišejníku mapovníku zeměpisného (Rhizocarpon geographicum). Na základě leteckých snímků bylo v zájmovém území vymezeno 98 murových drah. V letech 1973 - 1986 a 2003 - 2015 byl zjištěn pokles plochy transportně-akumulačních oblastí mur, v období let 1986 - 2003 naopak došlo k mírnému nárůstu jejich rozlohy. Průměrná nadmořská výška zdrojových oblastí mur byla stanovena na 1923 m n. m. (s průměrným sklonem 43,8ř) a transportně-akumulačních...
|
|
|
Podmínky vzniku mury z 15.5.2014 ve Smutné dolině (Západní Tatry)
Dlabáčková, Tereza ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Vilímek, Vít (oponent)
Cílem této bakalářské práce je stanovení podmínek, které vedly ke vzniku mury dne 15. 5. 2014 ve Smutné dolině v Západních Tatrách. Na základě statistické metody 4σ a doplňkových globálních a lokálních modelů, založených na množství srážek a jejich trvání během dané události a lokálních modelů založených na množství srážek během dané události, byly odvozeny hodnoty pro srovnání s prahovými hodnotami vybraných modelů. Dále bylo pomocí GPS provedeno geomorfologické mapování mury a zaznamenání jejích základních charakteristik, např. přítomnost plošných akumulací sutin nebo akumulačních valů, dále šířka a hloubka vytvořeného koryta. Odvozené hodnoty srážkových úhrnů byly v případě modelu 4σ a modelů založených na množství srážek a jejich trvání během dané události překročeny, na rozdíl od modelů založených na množství srážek během dané události. Dále bylo zjištěno, že svou délkou mura představuje jednu z rozsáhlejších mur, ovšem např. šířkou koryta se od průměrné velikosti mur v Západních Tatrách neliší. Klíčová slova: svahový proces, mura, prahová hodnota, Západní Tatry
|
host ::
RSS.