|
|
Vojtěch Hynais po návratu z Paříže.
Kikoťová, Karolína ; Šámal, Petr (vedoucí práce) ; Dlábková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se v úvodu zabývá přiblížením života Vojtěcha Hynaise před odjezdem do Prahy, přičemž jsou zmíněni Hynaisovi učitelé, vlivy, které na umělce působily, a zásadní díla, která v tomto období vytvořil. Práce se dále chronologicky posouvá k umělcově příjezdu do Prahy, řeší jeho přijetí do českého uměleckého dění, s čímž souvisí mj. představení obrazu Paridův soud. Jedním z cílů práce je také sledování Hynaisovy činnosti jako architektonického dekoratéra a grafického designéra, je proto dáván důraz i na díla tohoto charakteru. Práce neopomíjí zásadní portrétní díla a nastiňuje pozdní fázi Hynaisovy tvorby, která souvisí s otázkou rozporu mezi progresivností a konzervativností, a to zejména v kontextu akademismu. V této souvislosti se práce zabývá i Hynaisovou pedagogickou činností na pražské Akademii, odkrývajíc mimo jiné jeho vliv z pozice profesora (nejen) na mladší generaci. Závěr bakalářské práce si dává za cíl zodpovědět otázku pokrokovosti versus konzervativnosti v díle Vojtěcha Hynaise.
|
|
|
Adolf Liebscher 1857-1919
Dlábková, Markéta ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Slavická, Milena (oponent)
Úkolem této práce bude znovu představit umělce, za jehož jméno byla v průběhu století kladena růmá "ale" - podílel se sice na výzdobě Národního divadla, jeho umělecká východiska však nespočívala na mánesovské tradici. ale v prostředí Vídně, cizím českému charakteru; zobrazoval sice výjevy z české historie a z českého venkova, v jeho pracích se však vždy nalézalo příliš sladké idyly a málo drsné pravdy; patřil sice k vyhledávaným umělcům, tato popularita však byla vykoupena kolísající kvalitou jeho děl, upadajících někdy až na hranici kýče.
|
|
|
Bohuslav Kroupa (1838-1912), malíř-cestovatel
Drnková, Hana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Dlábková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce pojednává o životě a tvorbě malíře Bohuslava Kroupy (1838-1912), který dosud nemá standardní monografii. Základním zdrojem informací je Kroupova pozůstalost, kterou odkázal Náprstkově muzeu. Práce se nejdříve zaměří na jeho studia v Praze a díla vytvořená pod vlivem profesora krajinářské školy Maxe Haushofera. Zde bude také zmíněna tvorba jeho spolužáků. Více se pak věnuje jeho cestám do zahraničí (zejména Spojené státy americké a Kanada), spojené s tvorbou ilustrací pro místní periodika. Bohuslav Kroupa také vytvořil ilustrace pro svůj cestopis vydaný roku 1890 v Londýně. Záměrem práce je celkové zhodnocení tvorby Bohuslava Kroupy a jeho postavení v rámci výtvarného umění druhé poloviny 19. století včetně časopisecké a knižní ilustrace. Klíčová slova Bohuslav Kroupa, malba 19. století, Haushoferova krajinářská škola, ilustrátor, cestovatel
|
|
|
České ilustrované časopisy 2. pol. 19. stol.
Dlábková, Markéta ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Vondráček, Radim (oponent) ; Sekera, Martin (oponent)
České ilustrované časopisy 2. poloviny 19. století Markéta Dlábková Abstrakt disertační práce Ilustrované časopisy představují v kultuře 19. století specifický fenomén. Zejména od šedesátých do devadesátých let přinášely obrovské množství obrazového materiálu nejrůznějšího obsahu i kvality. Vedle svého obecně společenského významu hrály velmi důležitou roli také v uměleckém světě. Dnes proto mohou sloužit jako zdroj pro studium české i evropské umělecké scény své doby. Jako předchůdci velkých ilustrovaných časopisů vznikají ve třicátých letech 19. století tzv. "penny magazines". Tyto magazíny představovaly levné lidové čtení spojující zábavu s poučením a také do té doby nevídané množství xylografických ilustrací. Skutečný boom ilustrovaných magazínů však nastal až ve druhé polovině století. K počátku čtyřicátých let se datuje vznik prvních ilustrovaných listů velkého formátu - Illustrated London News, Leipziger Illustrirte Zeitung a L'Illustration. V následujících desetiletích se po celé Evropě rodí řada dalších časopisů. V českých zemích se s prvními příklady setkáme na konci padesátých let. K nejúspěšnějším titulům patří Květy (1865-1872), Světozor (1867-1899) a Zlatá Praha (1884-1929). Disertační práce pojednává hlavní oblasti, v nichž se ilustrované časopisy stýkaly se světem umění. Jedním z nich je...
|
|
|
Adolf Liebscher 1857-1919
Dlábková, Markéta ; Slavická, Milena (oponent) ; Prahl, Roman (vedoucí práce)
Úkolem této práce bude znovu představit umělce, za jehož jméno byla v průběhu století kladena růmá "ale" - podílel se sice na výzdobě Národního divadla, jeho umělecká východiska však nespočívala na mánesovské tradici. ale v prostředí Vídně, cizím českému charakteru; zobrazoval sice výjevy z české historie a z českého venkova, v jeho pracích se však vždy nalézalo příliš sladké idyly a málo drsné pravdy; patřil sice k vyhledávaným umělcům, tato popularita však byla vykoupena kolísající kvalitou jeho děl, upadajících někdy až na hranici kýče.
|
host ::
RSS.