|
|
Produkce a charakterizace proteinových izolátu z různých druhů otrub
Vybíral, Lukáš ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím různých druhů otrub, jakožto vedlejšího produktu při mletí obilovin. Mlýny ročně vytvoří obrovské množství tohoto materiálu. Nejčastějším způsobem zpracování otrub je spalování a v menší míře se využívají jako krmiva pro hospodářská zvířata. V závislosti na druhu obilovin obsahují otruby 10–20 % bílkovin, které díky spalování zmizí z potravinového řetězce. V rámci udržitelnosti a valorizace odpadu, jenž se v poslední době velmi řeší, je kladen velký důraz na minimalizaci vzniku odpadů a v případě jejich vzniku, na jejich další využití. Otruby se vzhledem k relativně vysokému obsahu bílkovin jeví jako vhodný výchozí materiál pro výrobu proteinových doplňků stravy. Proteiny lze z otrub extrahovat na základě jejich rozdílné rozpustnosti v různém pH. Při alkalické metodě nejprve dochází k rozpuštění bílkovin v zásaditém pH a následném vysrážení v kyselém prostředí. Po provedení lyofilizace následuje charakterizace extraktu z hlediska výtěžnosti, obsahu bílkovin, vlhkosti, aminokyselinového profilu a stravitelnosti. Nejvyšší výtěžnosti bylo dosaženo u izolátu z ovesných otrub (13,5 ± 0,6 g izolátu ze 100 g otrub). Z hlediska obsahu bílkovin byl taktéž nejlepší proteinový izolát získaný z ovesných otrub (95,2 ± 0,4 % bílkovin v izolátu). Dalším stanovením byla analýza aminokyselinového profilu, při níž byl zjištěn vysoký obsah argininu ve všech analyzovaných proteinových izolátech z otrub. Stanovení stravitelnosti prokázalo velmi dobrou stravitelnost všech vyrobených proteinových extraktů z otrub.
|
|
|
Stanovení rtuti v rybách a v rybích produktech
Kroupová, Kateřina ; Ing.Tomáš Gregor, Ph.D. (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá výskytem různých chemických forem rtuti v životním prostředí a popisuje analytické techniky používané ke stanovení rtuti v biologických materiálech. V praktické části byla stanovena koncentrace rtuti ve 14 vzorcích ryb a rybích výrobků reprezentujících běžný spotřební koš. Analýza byla provedena pomocí jednoúčelového absorpčního spektrometru AMA 254. Naměřené výsledky byly statisticky zpracovány a konzultovány s platnou legislativní normou EU.
|
|
| |
|
|
Speciační a frakcionační analýza kovů v zemědělských půdách
Lepař, Petr ; Mládková, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o postupech a analytických technikách spojených se speciační analýzou a frakcionací kovů v zemědělských půdách. V první části jsou definovány základní pojmy týkající se speciace, frakcionace, půd a prvků v ní obsažených. V následujících kapitolách jsou popsány postupy shrnující odběr vzorků a jeho úpravu včetně popisu některých používaných extrakčních metod za účelem frakcionace a speciační analýzy. Poslední kapitola je věnována výčtu některých separačních technik a instrumentálních metod používaných pro účely speciace a frakcionace.
|
|
|
Stanovení vybraných nutričních parametrů v ovoci rostlinného rodu Ribes
Ledvina, Vojtěch ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zástupci drobného ovoce rostlinného rodu Ribes L. – rybízem, angreštem a jostou. Teoretická část uvádí historii a původ pěstování těchto zástupců, základní botanický popis jednotlivých druhů a vybraných odrůd, dále významné látky obsažené v plodech a jejich význam v lidské výživě a potravinářské produkty, které se z těchto druhů drobného ovoce vyrábí. Závěr teoretické části pak uvádí principy metod stanovení jednotlivých nutričních parametrů plodů. V experimentální části byl stanoven obsah sušiny v plodech a dále byl v šťávě z plodů stanoven obsah rozpustné sušiny, pH, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů a celkový obsah fenolických látek. Na základě výsledků byly jednotlivé odrůdy a druhy porovnány.
|
|
|
Stanovení celkového obsahu bílkovin, polyfenolů a sacharidů v pivu
Dostálová, Blanka ; Gregor,, Tomáš (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzami 65 různých piv se zaměřením na nalezení rozdílů mezi českými výčepními pivy, českými ležáky, českými speciálními pivy a zahraničními pivy. U českých piv byly porovnány výsledky analýz mezi skupinou piv nesoucí označení „České pivo“ a mezi skupinou piv bez tohoto označení. V pivech byl stanovován celkový obsah bílkovin, polyfenolů a sacharidů pomocí UV-VIS spektrometrie. V literární rešerši byla popsána historie vaření piva, charakter a druhy českého piva a byl vysvětlen pojem chráněného zeměpisného označení „České pivo“. V další části rešerše byly vyjmenovány a popsány suroviny pro výrobu piva a technologie výroby piva. V poslední části rešerše byly specifikovány stanovované složky piva a byl popsán princip UV-VIS spektrometrie. Stanovení celkového obsahu bílkovin bylo provedeno Hartree-Lowryho metodou, která je založena na dvousložkovém činidle. První složkou je činidlo biuretové, druhou složkou je Folin-Ciocalteau činidlo na fenoly. Stanovení polyfenolů bylo provedeno metodou s Folin-Ciocalteau činidlem a celkové sacharidy byly stanoveny spektrofotometricky dle Analyticy EBC s použitím anthronového činidla. Výsledky analýz byly statisticky zpracovány a v závěrečné části práce byly zhodnoceny.
|
|
|
Stanovení základních chemických charakteristik ostružinové pulpy
Pilátová, Anna ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických charakteristik šťávy, pulpy a extraktu připravených z plodů ostružiníků dvou druhů, českých a ukrajinských. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku ostružiníku křovitého, obsah účinných látek v jeho plodech a možnosti využití ostružin v potravinářství. Další kapitoly jsou věnovány popisu fenolických látek a postupům stanovení pH a titrační kyselosti ovocných šťáv manuálními metodami. V experimentální části byla porovnána 2 extrakční činidla pro extrakce anthokyanových barviv z ostružinových výlisků. Dále byly stanoveny vybrané chemické a fyzikální vlastnosti získaných extraktů, ostružinové šťávy a pulpy z ostružin. Analyzovány byly jednak české ostružiny a jednak ostružiny sbírané ve volné přírodě na Ukrajině. Z hlediska obsahu anthokyanových barviv byla lepším extrakčním činidlem směs destilované vody a ethanolu v poměru 1 : 1. Po 14 hod. macerace bylo získáno ze 100,0 g ostružinových výlisků 150,4 mg anthokyanových barviv. U extraktů z ostružinových výlisků byla stanovena mnohonásobně vyšší koncentrace anthokyanových barviv než u vzorků šťávy a pulpy. Extrakt z ukrajinských ostružin obsahoval 197,4 mg CGEdm-3 a extrakt z českých ostružin 150,4 mg CGEdm-3. I fenolických látek bylo nejvíce stanoveno v extraktech. U ukrajinských ostružin to bylo 3501,9 mg GAEdm-3 a u českých 3256,1 mg GAEdm-3.
|
|
|
Studium orgánů myší z inhalačních pokusů
Vrlíková, Lucie ; Diviš, Pavel (oponent) ; Dočekal, Bohumil (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je studovat potenciální nebezpečí pro živé organizmy vyplývající z inhalace nanočástic vybraných těžkých kovů. Hlavním cílem je zkoumání orgánů pokusných bílých myší po řízené inhalaci nanočástic olova. Vzorky jater a plic jsou odebírány v časových intervalech z jedinců v inhalačních pokusech a dále jsou zpracovány příslušnými procedurami pro jejich hodnocení. Pro stanovení obsahu olova je zkoumané orgány nezbytné nejprve rozložit v kyselině dusičné pomocí tlakového mikrovlnného rozkladu a následně stanovit obsah olova v mineralizátech metodou bezplamenové atomové absorpční spektrometrie. Dále jsou sledovány projevy působení olova na tkáně orgánů pomocí mikroskopie histologických preparátů barvených hematoxylin-eosinem. V závěru práce jsou vyhodnoceny a vzájemně porovnány výsledky obou přístupů.
|
|
|
Analýza vína pomocí moderních analytických metod
Škařupa, Přemysl ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce je věnována problematice analýzy vína pomocí moderních analytických metod. Tematicky je rozdělena do dvou kapitol. V první části se zabývá chemickým složením vína od hlavních složek až po složky ve stopovém množství. Druhá část je věnována přehledu nejdůležitějších moderních analytických metod, které se používají pro analýzu jednotlivých sloučenin ve víně a hodnotí je z hlediska rozličných parametrů.
|
|
|
Stabilizace pivní pěny pomocí biosurfaktantů
Jandrtová, Sabina ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním stability pěny piva. Konkrétně byl sledován vliv ethanolu a povrchového napětí na stabilitu pěny a vliv ethanolu a povrchového napětí na výšku sloupce pěny. Bylo provedeno též pozorování vlivu hořkých chmelových kyselin na pěnu. Dále byly do piva přidávány různé biosurfaktanty, u kterých byl předpoklad stabilizace pivní pěny. V teoretické části je blíže popsána pěna z fyzikálního hlediska. Jsou zde vypsány její čtyři klíčové kroky – tvorba pěny, odvodňování, její koalescence a disproporcionace. Dále se tato část zabývá pivní pěnou – složením a látkami ovlivňující její chování, a měřením pěnivosti piva. V této kapitole jsou též zmíněné biosurfaktanty – jejich charakteristika, vlastnosti, rozdělení a aplikace. Experimentální část se věnuje vlivu ethanolu, povrchového napětí, koncentrace iso--hořkých kyselin na stabilitu pivní pěny jak v modelovém pivu, tak v reálných pivech. Dále je pozorován vliv biosurfaktantů přidaných do modelového piva na charakteristiku pěny a na ovlivnění povrchového napětí piva. Pro měření stability pěny piva byla sestrojena aparatura dle Rudina. Stanovení obsahu iso--hořkých kyselin bylo provedeno pomocí kapalinové chromatografie. Povrchové napětí bylo měřeno na tenziometru. Z výsledků experimentu bylo zjištěno, že přídavkem ethanolu dochází ke změně charakteristiky pivní pěny, ale není jednoduché najít přímou korelaci mezi zvyšujícím se obsahem ethanolu a její stabilitou. Bylo pozorováno jisté propojení mezi obsahem alkoholu a povrchovým napětím, avšak mezi povrchovým napětím a výškou sloupce pěny již tak velkou korelaci nevykazovalo. V rámci přídavku biosurfaktantů bylo pozorováno, že tyto povrchově aktivní látky snižovaly povrchové napětí piva. Při pozorování charakteristiky pěny byl sledován rychlejší pokles pádu pěny s přídavkem biosurfaktantů než bez nich.
|
host ::
RSS.