|
|
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
|
|
|
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
|
|
|
Vegetation changes in Czech lowland forests over the past decades
Kopecký, Martin ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Chytrý, Milan (oponent) ; Diekmann, Martin (oponent)
Vegetační změny českých nížinných lesů během posledních desetiletí Martin Kopecký ABSTRAKT Cílem mé práce bylo zjistit změny ve druhové diverzitě a složení typických nížinných lesů v České Republice. K tomu jsem použil metodu spočívající ve srovnání ploch na kterých byla vegetace poprvé zaznamenána před desítkami let a znovu poté, co byly tyto plochy v nedávné době opětovně dohledány. Nejprve jsem se zaměřil na ověření předpokladů použité metodiky. Historické plochy jdou většinou v terénu lokalizovat jen s určitou mírou nejistoty, což může teoreticky zkreslovat zjištěné vegetační změny. V prvním článku jsme proto zkoumali, zda se zjištěné změny ve vegetaci liší mezi nepřesně a přesně lokalizovanými plochami. Zjistili jsme, že změny jsou plně srovnatelné mezi oběma typy ploch. Výsledky studií založených na nepřesně lokalizovaných plochách lze proto považovat za věrohodné. Metodu založenou na opakovaném záznamu vegetace na nepřesně lokalizovaných plochách jsme použily v druhém článku, kde jsme zkoumali změny vegetace dubových lesů v Milovickém lese. Hlavním zjištěním je výrazný pokles druhové diverzity vegetace a posun v druhovém složení od vegetace teplomilných dubových lesů k vegetaci mezofilních lesů. Druhy, které v čase nejvíce ubyly, jsou zároveň druhy ohrožené vyhynutím v celé České republice. Jako...
|
host ::
RSS.