|
|
Modely komického v Haškově románu "Švejk" v porovnání s vrcholnými satirickými díly bulharské, ruské a srbské beletrie
Dichev, Bogdan ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Černý, Marcel (oponent) ; Koten, Jiří (oponent)
1 Resumé Klíčová slova: literární komika, model komična, teorie karnevalu, teorie hry, imaginace, inkongruence Práce si klade tři hlavní cíle: stanovit diferenční rysy jednotlivých komických modelů (cíl A - cíl definice); ukázat principy komiky "Švejka" a její mnohozvučnost a vzácnost, technické postoje jejího vytváření a sémantické procedury jejího zrodu (cíl B - cíl analýzy); a nakonec dokázat, že mezi Haškovým "Švejkem" a dalšími čtyřmi tituly bulharské, ruské a srbské satirické prózy (Baj Gaňu, Dvanáct křesel, Zlaté tele a Autobiografie) existuje nějaký obecný, pevný a monolitní základ (model komična), který je v každém díle specifický (cíl C - cíl konfrontace). Konceptuální přístup v metodologii průzkumu je založen na přesvědčení, že jádrem uměleckého kouzla Haškova "Švejka" je právě komika. Metodologický přístup hierarchické systematizace podřizuje všechna známá třídění komična zde stanoveným modelům, které mají povahu zevšeobecňujících klasifikačních rámců. Metodologie výběru a aplikace pojmoslovného instrumentaria se opírá o taxonomii komiky významného českého kulturologa Vladimíra Boreckého, jehož pojmoslovný aparát jednoznačně diferencuje formy a projevy komiky podle stanovených příznaků. Praktický metodologický přístup spočívá v aplikaci principu inkongruence jako podstatného významového...
|
|
|
Modely komického v Haškově románu "Švejk" v porovnání s vrcholnými satirickými díly bulharské, ruské a srbské beletrie
Dichev, Bogdan ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Černý, Marcel (oponent) ; Koten, Jiří (oponent)
1 Resumé Klíčová slova: literární komika, model komična, teorie karnevalu, teorie hry, imaginace, inkongruence Práce si klade tři hlavní cíle: stanovit diferenční rysy jednotlivých komických modelů (cíl A - cíl definice); ukázat principy komiky "Švejka" a její mnohozvučnost a vzácnost, technické postoje jejího vytváření a sémantické procedury jejího zrodu (cíl B - cíl analýzy); a nakonec dokázat, že mezi Haškovým "Švejkem" a dalšími čtyřmi tituly bulharské, ruské a srbské satirické prózy (Baj Gaňu, Dvanáct křesel, Zlaté tele a Autobiografie) existuje nějaký obecný, pevný a monolitní základ (model komična), který je v každém díle specifický (cíl C - cíl konfrontace). Konceptuální přístup v metodologii průzkumu je založen na přesvědčení, že jádrem uměleckého kouzla Haškova "Švejka" je právě komika. Metodologický přístup hierarchické systematizace podřizuje všechna známá třídění komična zde stanoveným modelům, které mají povahu zevšeobecňujících klasifikačních rámců. Metodologie výběru a aplikace pojmoslovného instrumentaria se opírá o taxonomii komiky významného českého kulturologa Vladimíra Boreckého, jehož pojmoslovný aparát jednoznačně diferencuje formy a projevy komiky podle stanovených příznaků. Praktický metodologický přístup spočívá v aplikaci principu inkongruence jako podstatného významového...
|
|
|
Jazykové aspekty hanlivého humoru Haškova Švejka v porovnání s jeho bulharským překladem
Dichev, Bogdan ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Rangelová, Albena (oponent)
Diplomová práce se sestává z úvodní části, čtyř kapitol a závěru. Úvodní část představuje román Jaroslava Haška a osobnost jeho překladatele do bulharského jazyka - profesora Svetomira Ivančeva. První kapitola představuje obecné metodologické a teoretické otázky. Pozastavuje se nad nezřídka negativní čtenářskou recepcí Haškova románu v souvislosti s jednou jeho specifikou - přítomností slangových a vulgárních slov; probírá možné rozdělení vulgarismů z hlediska humorného efektu na inertní a funkční; přihlíží k ideji o normativní zakotvenosti a oprávněnosti hanlivých slov v románu z hlediska jeho tématické orientace; nabízí stručný nárys Hašková humoru, stanoví teoretická směrování a pracovní terminologický aparát, zmiňuje se o možných vztazích mezi humorem a necenzurními slovy na principu komické inkongruence; určuje potíže překladu v diachronním plánu vzhledem k vývoji jazykové situace a k možným potřebám jeho aktualizace; seznamuje s metodami excerpce vulgární slovní zásoby a s terminologickým pojmovým repertoárem K. J. Obrátila a nastiňuje tématické oblasti a sémantická centra pro třídění vulgarismů. Druhá kapitola se soustřeďuje na statistický přehled, analýzu a klasifikaci obecných, oprávněných hanlivých slov v Haškově románu a doprovází rozbor každé lexikální jednotky krátkými komentáři. Uvedeny jsou...
|
host ::
RSS.