|
|
Zkušenostní typy u Alfreda Schütze: Mezi Husserlem a fenomenologickou sociologií
Kinc, Šimon ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; De Santis, Daniele (oponent)
Edmund Husserl se ve své filosofii vrací k otázce obecnin, ty dělí na empirické (jež jsou výsledkem zobecnění a neplatí zcela univerzálně) a eidetické (mající univerzální platnost). Jeho žák Alfred Schütz toto rozdělení zpochybňuje a ukotvuje empirické předpredikativní obecniny, které nazývá typy, ve strukturách intersubjektivní zkušenosti jedince ve světě našeho života. Jedná se o radikalizaci už tak radikálního husserlovského principu fenomenologického empirismu nebo naopak o jeho zpochybnění? Tak či onak, Schützova teorie typů a typizace je pevně spjatá s fenomenologickými strukturami vědomí, času, smyslu, sociality či zkušenostních horizontů. Vliv této teorie se dá sotva přecenit - umetla totiž cestu fenomenologicky orientované sociologii, v jejímž rámci hraje typizace a její pojmové potomstvo jak roli vědecké metodologie, tak předmětu. Pro sociology, kteří se k Schützovi odkazují, jako jsou například T. Luckmann nebo H. Garfinkel je tak ústřední otázkou to, jakým způsobem lidé jakožto aktéři kategorizují svůj svět. Tato práce má za cíl popsat vznik Schützovy teorie typů z Husserlova fenomenologického empirismu, vysvětlit její spojitost s dalšími centrálními fenomenologickými pojmy a nastínit její zásadní charakter pro změnu pojmů kategorie, smyslu a rozumění v moderní sociologii a filosofii.
|
|
|
Materialist Phenomenology: Trần Đức Thảo's Reading of Edmund Husserl
Juřica, David ; De Santis, Daniele (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Poválečná Francie zažila mnoho pokusů o propojení fenomenologické filosofie a marxismu. Představitelem jednoho z těchto pokusů je Tran Duc Thao se svou knihou Phénoménologie et Matérialisme Dialectique. Byl jedním z prvních, kdo mohl v Lovani studovat Husserlovo nevydané dílo, a při svých zkoumáních narazil na rozpory mezi teoretickými principy Husserlovy filosofie a konkrétními výsledky svých analýz. Ačkoli sám nebyl se svým řešením problémů Husserlovy fenomenologie spokojen, jeho pojetí se stalo vlivným mezi filosofy jeho doby a položilo základy k možnému překonání těchto problémů v budoucnu. Tato práce se pokusí sledovat Thaovu interpretaci Husserla v první části jeho knihy Phénoménologie et Matérialisme Dialectique a najít důvody, které ho vedly k názoru, že jediným východiskem z obtíží fenomenologie je dialektický materialismus. Práce se dále pokusí nastínit Thaovo vlastní pojetí fenomenologie, a co jej, i přes jeho kritické stanovisko, vedlo k zaujmutí fenomenologického hlediska jako výchozího bodu.
|
|
|
The Husserliana foundation of scientific knowledge: between epistemology and metaphysics
Ramos Garcia, Christian ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; De Santis, Daniele (oponent)
Résumé : L'ouvrage qui suit tentera d'expliquer le savoir scientifique de Husserl comme une alternative radicale à la théorie des sciences établie par la philosophie contemporaine des sciences. Il proposera une reconstruction critique du contexte historique à partir duquel se développe l'approche phénoménologique de Husserl, ainsi qu'un exposé des concepts husserliens clés tels que la métaphysique, l'idéalisation, le monde de la vie, l'objectivisme, la crise de la science et l'historicité. L'avancée du projet philosophique de Husserl est caractérisée par la tension entre les sciences naturelles et la phénoménologie transcendantale. Bien que les sciences naturelles fournissent un exemple paradigmatique de la façon dont la phénoménologie transcendantale, l'ontologie, la science empirique et la métaphysique peuvent être liées, elles ont également fait l'objet de malentendus philosophiques qui ont contribué à la crise culturelle et philosophique actuelle. Par conséquent, ce texte est une description que toute théorie philosophique et la nature sont inséparables.
|
|
|
Intersubjectivity in The Early Philosophy of Emmanuel Levinas
Marenčin, Jakub ; De Santis, Daniele (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Levinas orientuje svoju filozofiu okolo subjektu, ktorý neustále zápasí so svojou existenciou. Ľudská existencia, chápaná ako modalita bytia, je popieraná životnými neistotami a utrpením. Bytie ako také nie je chápané ako dokonalé, ale ako vnútorne chybné, a preto je sebestačný subjekt nemysliteľný. Sám o sebe nemôže tento stav nikdy transcendovať. Ako nositeľ radikálnej alterity ponúka Druhý jediný možný spôsob prekonania bytia. V tejto práci vysvetľujem dôležitosť, ako aj identitu Druhého. Týmto bude etika označená ako najdôležitejší základ filozofie. Kľúčové slová: Emmanuel Lévinas, existencia, bytie, inakosť, Druhý, transcendencia, etika, intersubjektivita, metafyzika, ontológia
|
|
|
Epoché as a guideline to (inter)subjectivity. On the extent of Husserl's methodological influence on Levinas and Sartre
Matoušek, Josef ; Zika, Richard (vedoucí práce) ; De Santis, Daniele (oponent) ; Švec, Ondřej (oponent)
Tato doktorská práce se zabývá dvěma z těch nejvýznamnějších postav kontinentální filosofie dvacátého století, Emmanuelem Levinasem a Jean-Paulem Sartrem. Protože myšlenka jejich kritického srovnání již byla provedena v minulosti, a literatura k tomuto tématu je již rozsáhlá, zvolil jsem specifickou redukci rozsahu onoho srovnání. Jako prostředek pro tuto redukci jsem zvolil zakotvení v díle Kris Sealey Moments of Disruption: Levinas, Sartre, and the Question of Transcendence, knize z roku 2013, která přináší do ohniska zájmu jejich pojetí transcendence. Vycházeje z jejích poznatků v několika ohledech, cíl mého textu je zvýraznění metodologických aspektů jejich myšlení, které - v jich překryvu - připisuji z velké části jejich ovlivnění Husserlem. Linie argumentů, kterou sleduji, postupuje od pojmu cogito a jeho metodologických souvislostí (fenomenologická redukce), přes povahu intencionálního vědomí rozvíjenou Levinasem a Sartrem, až nakonec k jejich vymezení subjektivity a fenomenálním popisu intersubjektivního setkání. Klíčová slova: epoché; fenomenologie; intersubjektivita; Edmund Husserl; Levinas a Sartre; Kris Sealey
|
|
| |
|
|
Filosofie a deprese
Vodička, Marek ; De Santis, Daniele (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je představit vliv deprese na zkušenost a její proměnu v depresivním stavu. K dosáhnutí tohoto cíle se podívám na strukturu zkušenosti tak, jak jí zažíváme v běžném stavu. Odpověď na základní strukturu zkušenosti nám dá Husserl pomocí svého konceptu horizontu a zároveň fenomenologické redukce, která nás ke zkoumání struktury vyzívá. Jakmile položím základy této struktury představím koncept existenciálních pocitů vycházející z díla Matthewa Ratcliffa, díky němuž budu schopen se zaměřit na samotnou proměnu zkušenosti během depresivního stavu. Když porozumím tomu, jak se nám mění struktura zkušenosti, budu rovněž schopen zaměřit pozornost na určité symptomy, které jsou součástí zkušenosti deprese, a ukázat, co se změnilo oproti původní zkušenosti. Práce je dělená do čtyřech částí. První kapitola má za úkol představit depresi jako takovou a důvod, proč je žádoucí užít fenomenologický přístup, který může být velice nápomocný pro současné přístupy k depresi. Zároveň poukáži na fenomenologickou redukci a z ní odvozený fenomenologický postoj, který nám ukáže cestu, kudy a jak postupovat. V druhé části se seznámíme s horizontální strukturou zkušenosti v rámci, níž se také podíváme na existenciální pocity, které nám následně umožňují mít všechny intencionální emoce. Třetí část se pak zabývá...
|
|
|
Revigorace v Nietzscheho pozdním myšlení
Sova, Jakub ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; De Santis, Daniele (oponent)
Úsilí, jímž má být tato práce zatížena, chce náležitě postihnout okamžiky, v nichž se utváří prožívání světa založené na odmítavém přístupu k životu. Nietzscheho kritice nelze upřít dalekosáhlost, s níž útočí na demokracii i moderní myšlenku pokroku. Oboje odmítl v tušení úpadku lidstva, aby je nahradil dietetickým, smyslovým "zažíváním" světa. Z jeho kritického postoje, pro nějž je charakteristické ohrazení vůči tomu, co je kolem nás, vyvstane zásadně odlišná a omamná vize života, spočívající v přivrácení se k "instinktům zdraví". Pokusíme se nabídnout pojetí, v němž Nietzsche přichází s alternativou pro moderní způsob života, vyžadující si usouvztažnění myšlenek vůle k moci, věčného návratu téhož a nadčlověka. Vycházet budeme především z pozdně dokončených a publikovaných knih, s občasným přihlédnutím do jeho bohaté pozůstalosti. Ambicí současně je upozornit na opomíjené a zřídka zohledňované stránky Nietzscheho díla, v jejichž důsledku působí dodnes unikátně.
|
|
|
Deleuze: Virtual Differential Fields and their Actualization
Tůma, Martin ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; De Santis, Daniele (oponent)
Tato práce je rozdělena do dvou částí, z nichž každá odpovídá specifické linii tázání. První se zabývá obecným charakterem Deleuzovy filosofie. Jaký typ filosofa je Deleuze? Jaké jsou hlavní definiční rysy jeho filosofie? Jak zapadá jeho práce do širšího kontextu historie idejí? Postupujeme tak, že vykládáme Deleuzovy vztahy k některých z jeho hlavních vlivů, konkrétně k Platónovi, Nietzschemu, Kantovi, ale také k jistým oblastem matematiky, a při tom postupně zpřesňujeme naše chápání Deleuzových vlastních postojů. Ve druhé části pak využíváme tohoto obecného shrnutí k výkladu konkrétní podoby Deleuzovy ontologie. Jak deleuzovský svět vypadá? Jaké jsou jeho konstitutivní momenty? Jaké jsou vztahy mezi těmito momenty? Začínáme od hrubého náčrtu, který pak postupně komplikujeme přidáváním dalších pojmů Deleuzovy terminologie. Obzvlášť nás v této druhé části bude zajímat Deleuzův koncept virtuálna a jeho mechanismus imanentní geneze skrz kterou jsou psychické, biologické, sociální, materiální, stejně jako všechny další formy konstituovány, tedy proces indi-diferent/ciace. K těmto účelům spoléháme na matematiku k uzemnění našeho tázání, a také na Deleuzův vztah ke Kantovi, který nám dovoluje zarámovat Deleuzův ontologický projekt. Práce končí krátkým uvážením vlivu těchto ontologických úvah na etické otázky,...
|
|
|
Kant, Husserl and Berkeleyan Idealism
Zeman, Milan ; De Santis, Daniele (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Jak Kant, tak Husserl se ve zralé fázi svého myšlení dopracovali k určitým idealistickým naukám. které si jsou vzájemn velmi podobné a dokonce i nesou stejné jméno, totižě transcendentální idealismus. Ačkoliv jsou tyto dvě stejnojmenné nauky ve skutečnosti podstatně odlišné, v jednom bodě se zcela překrývají: obě totiž byly jejich autory úzkostlivě odlišovány od Berkeleyho materiálního idealismu, to jest, od oné kontroverzní nauky z 18. století, která popírá na mysli nezávislou existenci materiálního světa. Cílem této práce je ukázat, že Kant a Husserl jsou, navzdory jejich neoblomnému nesouhlasu, jednoznačně Berkeleyovskými či, jinými slovy, materiálními idealisty, a že argumenty, jimiž se vůči tomuto výkladu hájí, jsou buď neudržitelné, anebo irelevantní vzhledem k otázce ontologické orientace jejich idealismu. Argumentace pro pozitivní tezi této práce se v obou případech zakládá na samotném jádru té které formy idealismu: v práci je tudíž ukázáno, že v případě Kanta je materiální idealismus celistvě obsažen již v jeho nauce transcendentální estetiky, a že v případě Husserla totéž platí pro jeho princip relativity.
|
host ::
RSS.