|
|
Vliv kouření na vznik nádorových onemocnění v Česku
Dušková, Kristýna ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Pánková, Alexandra (oponent)
Tato práce se věnuje problematice vlivu kouření na vznik nádorových onemocnění. Hlavním cílem práce je zjištění vlivu kouření na vzniku zhoubných nádorových onemocnění v Česku v letech 1978, 1988, 1998, 2008 a 2018 se zaměřením na rozdíly v čase, pohlaví a věkových skupinách. Vedlejším cílem práce je zjištění distribuce prevalence kouření dle pohlaví, věkových skupin a úrovně vzdělání, a též závislost prevalence kouření na úrovni vzdělání, čímž lze nepřímo poukázat na sociální rozdíly ve vlivu kouření na vznik zhoubných nádorových onemocnění. V analytické části práce je využita metoda věkově standardizované míry incidence, populační atributivní frakce a metoda binární logistické regrese. K analýze byla využita data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, Českého statistického úřadu a Eurostatu. Bylo zjištěno, že prevalence kouření závisí na vzdělání, kdy pravděpodobnost kuřáctví je u osob s nízkou úrovní vzdělání vyšší než u osob s vysokou úrovní vzdělání. V Česku mezi roky 1978 a 2018 celkově došlo ke snížení vlivu kouření na vznik zhoubných nádorových onemocnění. U mužů došlo k poklesu vlivu kouření na vznik zhoubných národových onemocnění, avšak u žen bylo možné sledovat nárůst vlivu kouření na vznik zhoubných nádorových nemocnění. Nejčastějším zhoubných nádorových onemocněním...
|
|
| |
|
| |
|
|
A Potential Neuroprotective Action of Ghrelin on Dopaminergic Neurons Transplanted into the 6-hydroxydopamine Lesioned Rat
Dušková, Kristýna ; Fikrová, Petra (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Parkinsonova nemoc je chronické degenerativní onemocnění, které je charakterizováno úbytkem dopaminu v nigrostriátové dráze v mozku. Jednou z alternativních terapií je transplantace tkáně z embryonálního centrálního mesencephala do postiženého místa, ale v současné době bohužel štěpy nepřežívají celý proces transplantace v uspokojivé míře. Hormon ghrelin, který má neuroprotektivní vlastnosti, může být potencionální doplňkovou post-transplantační terapií s cílem zvýšit počet živých buněk ve štěpu. Cíl této práce bylo objasnit přítomnost receptorů pro ghrelin v embryonální tkáni použité při transplantaci a vyhodnotit chování u potkanů po transplantaci. Imunocytochemie byla zaměřena na receptor pro ghrelin, na enzym ghrelin-O- acetyltransferázu a tyrozin hydroxylázu a na markery neurálních a kmenových buněk v suspenzi embryonálního ventrálního mesencephala. V další části mé práce bylo 50 potkanů rasy Sprauge-Dawley, kterým byla provedena unilaterální léze použitím 6- hydroxydopaminu, náhodně rozděleno do pěti skupin. Ve skupině A byla pouze netransplantovaná zvířata, ostatní skupiny podstoupily transplantaci embryonálního ventrálního mesencephala a různou podpůrnou léčbu (agonisté ghrelinu, nízké dávky ghrelinu, vysoké dávky ghrelinu a fyziologický roztok). Chování jednotlivých zvířat bylo posuzováno...
|
host ::
RSS.