|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Džoldoševa, Seda ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je shrnutí a analýza právní úpravy společností v mezinárodním právu soukromém. Důležitým pojmem, který se objevuje napříč celou prací, je osobní statut společnosti. Osobní statut společnosti je institut, který určuje, zda má organizovaný útvar vlastní právní osobnost a dále jakým právním řádem se řídí jeho vztahy. Při určování osobního statutu vycházíme ze dvou základních teorií, z teorie inkorporační a z teorie sídla, na něž se práce zaměřuje. Teorie inkorporační vychází z principu, že osobním statutem společnosti je právní řád, podle něhož byla společnost založena. Oproti tomu teorie sídla pracuje s v praxi problematickým prvkem faktického sídla, tedy místa, kde společnost svou činnost fakticky vykonává, kde sídlí její management nebo odkud je kontrolována. Jelikož v historickém vývoji nebyla nalezena shoda v přístupu k určování osobního statutu, přiklání se každý stát k jinému východisku. Zatímco inkorporační teorie ve svém důsledku napomáhá rozvoji obchodu a je flexibilnější vůči společnostem, poskytuje teorie sídla větší právní jistotu. Za časté negativum inkorporační teorie je považován Delaware efekt, tedy situace, kdy jsou společnosti zakládány ve státech s pro ně nejvýhodnější legislativou, aniž by zde společnost skutečně vykonávala činnost. Problematickou částí...
|
|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Džoldoševa, Seda ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je shrnutí a analýza právní úpravy společností v mezinárodním právu soukromém. Důležitým pojmem, který se objevuje napříč celou prací, je osobní statut společnosti. Osobní statut společnosti je institut, který určuje, zda má organizovaný útvar vlastní právní osobnost a dále jakým právním řádem se řídí jeho vztahy. Při určování osobního statutu vycházíme ze dvou základních teorií, z teorie inkorporační a z teorie sídla, na něž se práce zaměřuje. Teorie inkorporační vychází z principu, že osobním statutem společnosti je právní řád, podle něhož byla společnost založena. Oproti tomu teorie sídla pracuje s v praxi problematickým prvkem faktického sídla, tedy místa, kde společnost svou činnost fakticky vykonává, kde sídlí její management nebo odkud je kontrolována. Jelikož v historickém vývoji nebyla nalezena shoda v přístupu k určování osobního statutu, přiklání se každý stát k jinému východisku. Zatímco inkorporační teorie ve svém důsledku napomáhá rozvoji obchodu a je flexibilnější vůči společnostem, poskytuje teorie sídla větší právní jistotu. Za časté negativum inkorporační teorie je považován Delaware efekt, tedy situace, kdy jsou společnosti zakládány ve státech s pro ně nejvýhodnější legislativou, aniž by zde společnost skutečně vykonávala činnost. Problematickou částí...
|
|
|
Mediální ohlas díla Konec punku v Helsinkách od Jaroslava Rudiše
Džoldoševa, Seda ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Slanec, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl reflektovat reakce na knihu Jaroslava Rudiše Konec punku v Helsinkách v médiích - jak v tištěných periodicích, tak na elektronických webových stránkách - v období od vydání (2010) až dodnes. Pro taková zjištění jsou relevantní nejen počty recenzí, ale hlavně jejich kvalita. Reflexe mediálního ohlasu tedy bylo dosaženo analýzou obsahu kritik reagujících na knihu. Práce se snaží sledovat nejčastěji se opakující chválené i vytýkané aspekty, jež autorovu tvorbu provázejí. Analýza dokládá, že mediální ohlasy na dílo Konec punku v Helsinkách jsou většinou pozitivní, dílo se setkává s hodnocením bestselleru. Nejčastěji je autorovi vytýkána jednoduchost a prvoplánovost, tedy to, že líbivost staví do kontrastu s kvalitou. Kromě toho práce prostřednictvím rozhovoru zachycuje i autorovo vnímání kritik, tudíž mediální ohlas Konce punku v Helsinkách zpracovává ze všech dostupných zdrojů a pohledů.
|
host ::
RSS.