Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Chloroplastová sekvenační\nhaplotypizace dubu pro stanovení\npůvodu a homogenity populací
Vlasák, Josef ; Cvrčková, H. ; Máchová, P.
Účelem této publikace je prezentovat novou metodu izolace DNA z mladých listů dubu, která umožňuje efektivní amplifikaci chloroplastové oblasti trnD-trnT a přímé sekvenování z nepřečištěné PCR reakční směsi. Sekvenační data z trnD-trnT oblasti byla využita pro studium variability populací dubu letního a dubu zimního.
Užití krátkodobé hydroponie pro selekci vhodných druhů listnatých dřevin využitelných pro remediační účely
Malá, J. ; Cvrčková, H. ; Máchová, P. ; Dostál, J. ; Soudek, Petr ; Šíma, P.
V České republice se nacházejí relativně rozsáhlé lokality kontaminované průmyslovým spadem, nebo se jedná o extenzivní výsypky a úložiště elektrárenských, důlních a čistírenských kalů, případně jiných odpadů, které obsahují toxické látky. K nejzávažnějším kontaminantům majícím přímý negativní dopad na zdraví náležejí ionty těžkých kovů, z nich především Pb, Cd a Cr. Dekontaminace těchto lokalit a jejich navrácení pro lesnické, zemědělské nebo krajinotvorné účely má proto stěžejní význam pro celkové ozdravení životního prostředí. Jako nejefektivnější způsob dekontaminace půd in situ se nabízí fytoremediace, využití rostlin s význačnou schopností translokovat kontaminující látky z půdy a akumulovat je ve svých pletivech. Optimální jak z hlediska ekonomického, tak dekontaminační efektivity se jeví využití rychlerostoucích listnatých dřevin, které zároveň vykazují vysokou schopnost akumulace těžkých kovů ve svých pletivech. Nejvíce byly doposud studovány různé druhy vrb (Salix spp.), které tyto požadavky splňují a navíc vytvářejí křovinné porosty, takže v relativně krátké době mohou pokrýt i rozsáhlejší plochy nutričně méně hodnotných půd charakteristických právě pro výsypky a odkaliště, na nichž se jen těžko uchycují jiné druhy dřevin, viz foto 1. Tam, kde je zapotřebí udržet půdní reliéf (zábrana eroze a snosu půd) a zachovat hydrologické poměry (pokles podzemních vodních zásob), se jako nejvhodnější ukázaly hluboko kořenící dřeviny zejména rodu Populus spp. Remediační vlastnosti byly studovány u jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) a kanadského topolu osikovitého (Populus tremula x P. tremuloides) úspěšně rostoucích na imisně zatížených půdách v Krušných horách a dále u stromových vrb Salix x blanda a S. viminalis a keřových vrb S. miyabeana a S. elbursensis z elektrárenského odkaliště ve Vysočanech na Chomutovsku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.