Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ženská národní rada, propagátor ženské emancipace
Ledererová, Eva ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Ženská národní rada, propagátor ženské emancipace Abstrakt Diplomová práce se zabývá Ženskou národní radou, největší proženskou organizací meziválečného Československa, která fungovala v letech 1923-1942. Ukazuje, jakým způsobem Ženská národní rada fungovala a jakým činnostem se věnovala. A také cíle a způsoby, kterými jich dosahovala. Hlavní snahou Ženské národní rady bylo uvést do praxe rovnoprávnost žen a mužů, tak jak ji deklarovala ústava z roku 1920. Nejúčinnějším způsobem byla kontrola existujících i připravovaných zákonů. Podrobovala je pečlivému zkoumání a v případě, že objevila pasáže, které ženy znevýhodňovaly, připravila opravné návrhy. Na zákonodárce následně apelovala, aby její návrhy vzali v potaz a promítli je do konečného znění zákonů. Tímto způsobem se jí podařilo několik důležitých zákonů změnit do spravedlivější podoby. Mimo to byla Ženská národní rada aktivní i na jiném poli. Pořádala přednášky, kulturní akce a snažila se ženy vzdělávat. Hlavní postavou Rady byla její zakladatelka a předsedkyně Františka Plamínková, bez které by Rada jen stěží prosazovala své podněty s takovým úspěchem. Františka Plamínková, dnes téměř zapomenutá postava, byla v meziválečném období světově známou osobností, jejíž život byl násilně ukončen během druhé světové války. Klíčová slova: Ženská národní rada,...
Činnost Českého svazu žen v integraci Romů na Českolipsku v letech 1970-1983
Kučerová, Daniela ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá integrací romské menšiny do české společnosti v období normalizace na Českolipsku, především jak k integraci přispíval Český svaz žen - organizace založená Národní frontou Čechů a Slováků. Práce je založena na analýze primárních pramenů z archivu v České Lípě z fondu s názvem OV ČSSŽ Česká Lípa - Péče o cikánské obyvatelstvo.
Socializace a konstrukce identity v dětském domově
Mařasová, Alena ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice socializace a konstrukce identity jedinců vyrůstajících v ústavní péči, konkrétně v dětských domovech. Zaměřuje se na socializaci v nejširším slova smyslu a soustředí se na její specifika v rámci instituce. Zároveň se zabývá otázkou, co pro jedince znamená být dítětem z dětského domova a spolu s tím také stigmatizací. Pro získání dat byla využita kvalitativní výzkumná strategie. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s těmi, kteří vyrůstají nebo vyrůstali v dětském domově a také s těmi, kteří v zařízení pracují. Celkem bylo realizováno 8 rozhovorů, přičemž 6 z nich s informátory, kteří v dětském domově žijí nebo žili, a 2 s pracovníky v dětském domově. Socializace a identita jsou pak popsány na základě zkušeností těchto aktérů. Klíčová slova: socializace, identita, stigmatizace, ústavní péče, dětský domov
Analýza problematiky odsunu Němců v dobovém tisku v letech 1945 - 1946.
Gročková, Marie ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma: Analýza problematiky odsunu Němců v dobovém tisku v letech 1945-1946. V úvodní části práce se zaměřím na metodologii a zvolený typ analýzy. Poté v teoretickém podložení práce budu interpretovat vývoj vztahu mezi Čechy a Němci, pokusím se zevrubně popsat, kdy začaly první konflikty mezi oběma národy. Dále se budu zabývat odsunem Němců jako takovým, fázemi odsunu s přihlédnutím ke vzniku soustavy internačních táborů, dekrety prezidenta republiky i pohledy obou národů na danou problematiku. V poslední kapitole se budu věnovat analýze tisku z let 1945-1946. Mým cílem bude poté popsat diskurs poválečného Československa co se odsunu Němců, postoje mocností, ale i vize budoucí republiky Československé, jak ji ustavila tehdejší politická reprezentace.
Obraz vnitřního nepřítele v diskurzu bezpečnostních složek
Jeřábková, Darina ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
"Vnitřní nepřítel" byl formální termín používaný ve slovníku státní bezpečnosti. Byla to vymezená kategorie odpůrců minulého režimu. Činností státní bezpečnosti bylo chránit socialistické a společenské zřízení. Ochrana spočívala v boji proti vnějšímu a vnitřnímu nepříteli. Bezpečnostní složky pro svoji činnost určovali, kdo splňuje tato kritéria. Diplomová práce "Obraz vnitřního nepřítele v diskurzu bezpečnostních složek" se vymezeným cílem snaží nalézt, jak byl v diskurzu státní bezpečnosti vnitřní nepřítel definován. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. V empirické části je k nalezení charakteristiky "vnitřního nepřítele" použita kvalitativní metoda analýzy diskurzu. Všechny analyzované texty pocházejí z Archivu bezpečnostních složek vztahující se k tomuto tématu. Texty jsou vymezeny dekádami období let 50 až 80 minulého století.
Budoucnost svobodná a společná: Spor The Zeitgeist Movement a Freedomain Radio jako konflikt vědeckých paradigmat
Kaleta, Jan ; Voříšek, Michael (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Práce pojednává o sporu dvou anarchistických hnutí propagujících anarcho-kapitalismus a nepeněžní automatizovanou ekonomiku. Otázkou je, zdali lze spor vysvětlit jako konflikt vědeckých paradigmat a nikoliv pouze politicky. Práce hledá známky paradigmat ve sporu, který se zvenčí jeví ideologicky. Dále práce zkoumá důvody, proč vědecké argumenty neuspěly a rozhovor se přesunul do osobního a morálního konfliktu představitelů. K analýze byla zvolena metoda Grounded Theory, s přihlédnutím k autorům, kteří interpretují Kuhnův konflikt paradigmat jako důsledek nevědomé jazykové bariéry. Pro detekci vědeckého jádra hnutí byl operačně definován pojem paradigmatu jako hierarchie konceptů s fyzickou referencí, teoretické sítě konceptů a oborového cíle. Pouze oborový cíl představuje spolehlivý styčný bod mezi paradigmaty. Práce shrnuje diskusi mezi anarcho-kapitalisty a zastánci Resource-Based Economy (RBE) a nachází v RBE vědecké odpovědi a oborové cíle, které v diskusi chyběly. Práce zjišťuje, že diskuse může pokračovat a že ideologické rozdíly byly způsobeny odlišným rozsahem nástrojů paradigmat, bez ohledu na historický původ a ideologickou orientaci. Použité postupy lze použít k analýze a detekci vědeckého potenciálu uvnitř okrajových hnutí obecně. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Historicko-sociologické aspekty sebeprezentace na internetu (zaměření na sociální síť Instagram)
Petrová, Michaela ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, jaké motivy vedou uživatele internetu k sebeprezentaci ve veřejném prostoru. Práce je zaměřena na aplikaci Instagram, které doposud nebylo věnováno mnoho prostoru. Věkové rozmezí uživatelů je od 18 let, rozděleno do tří věkových skupin s předpokladem rozdílností, které vyplynou v průběhu šetření. Práce má teoreticko-empirickou povahu, přičemž teoretická část je věnována pozvolným změnám ve společnosti s nástupem nových technologií. Kvalitativní výzkum, který odpovídá na hlavní výzkumnou otázku a další dílčí výzkumné otázky, vychází z polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky mohou sloužit jako teoretický základ pro budoucí zkoumání sociálních sítí, především aplikace Instagram. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Transmedia Storytelling & Amnesty International In the Czech Republic and the UK, 1993-2003
O'Donoghue, Veronique ; Cviklová, Lucie (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Od devadesátých let dvacátého století lze sledovat dva souběžné procesy: výrazný rozmach digitální komunikace a rozvoj neziskového sektoru. Ačkoliv neziskový sektor sílil globálně, v České republice byl tento růst ještě patrnější, navíc se zde neziskové organizace v první dekádě po pádu komunismu setkávaly se zajímavými výzvami. Předkládaná explanatorní případová studie srovnává pomocí SWOT analýzy organizaci Amnesty International v České republice a ve Velké Británii. Při náhledu na historii organizace, na způsob jejího fungování a na konkrétní aktivity různých jejích sekcí v obou zemích je aplikována metoda komunikace zvaná transmedia storytelling, jež je uplatňována například v žurnalistice či v komerčním sektoru, není ovšem příliš využívána v neziskovém sektoru. Cílem práce je prozkoumat, jak může být tato technika užitečná pro mezinárodní neziskové organizace, jako je Amnesty International, a to zejména v efektivitě tzv. nastolování agendy, při mobilizaci zdrojů a při volbě vhodných technik vedení kampaní a získávání finančních prostředků v závislosti na specifikách daného regionu. Klíčová slova: transmedia storytelling, Amnesty International, nastolování agendy, neziskové organizace, mobilizace zdrojů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.