|
|
Konstrukce výukového modelu " Kulička na nosníku"
Coufal, Ondřej ; Formánek, Martin (oponent) ; Dobossy, Barnabás (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vytvořit výukový model, který bude mít využití pro budoucí studenty mechatroniky jako ukázka dynamické soustavy a její regulace. Návrh konstrukce byl inspirován konstrukcí podobného charakteru, avšak jednalo se o znatelně menší model, kdy většina potřebných komponent byla vytvořena pomocí 3D tisku. Následně bylo vytvořeno elektrické schéma zapojení a deska plošných spojů pro realizaci. Pro celý systém byla navržena kaskádní regulace, aby byla kulička schopna se dostat na požadované místo na nosníku, které je možno měnit
|
|
|
Konstrukce výukového modelu " Kulička na nosníku"
Coufal, Ondřej ; Formánek, Martin (oponent) ; Dobossy, Barnabás (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vytvořit výukový model, který bude mít využití pro budoucí studenty mechatroniky jako ukázka dynamické soustavy a její regulace. Návrh konstrukce byl inspirován konstrukcí podobného charakteru, avšak jednalo se o znatelně menší model, kdy většina potřebných komponent byla vytvořena pomocí 3D tisku. Následně bylo vytvořeno elektrické schéma zapojení a deska plošných spojů pro realizaci. Pro celý systém byla navržena kaskádní regulace, aby byla kulička schopna se dostat na požadované místo na nosníku, které je možno měnit
|
|
|
Přínos teorie konsociační demokracie pro Libanon
Coufal, Ondřej ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přínosem teorie konsociační demokracie pro Libanon v letech 1943 až 1975 a při následné rekonstrukci státu po občanské válce v roce 1989. Libanon se v roce 1943 poprvé stal nezávislým státem a jeho politický systém obsahoval prvky teorie konsociační demokracie nizozemského politologa Arenda Lijpharta. Ty byly přítomny, aby udržely systém stabilní i přes širokou náboženskou fragmentaci, která byla v Libanonu přítomna. Možnost účastnit se politického rozhodování dostaly všechny relevantní skupiny. Institucionální uspořádání tedy odpovídalo základním podmínkám konsociační demokracie, ale společnost byla rozdělena ideologicky a sociálně. Mezi muslimy se objevoval arabský nacionalismus, zatímco křesťané prosazovali spíše libanonský nacionalismus. Problémy přinášela i špatná socioekonomická situace, která znevýhodňovala spíše muslimy. Již takto složitou situaci stupňoval dlouhodobý arabsko-izraelský konflikt a s ním společná palestinská migrace na území Libanonu. Cílem této práce je zjistit, jak se elity s touto složitou situací v letech 1943 až 1975 vypořádaly, zhodnotit přítomnost prvků konsociační demokracie a jejich přínos.
|
|
|
(Ne)převoditelnost podílu v obchodních korporacích
Coufal, Ondřej ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Josková, Lucie (oponent)
(Ne)převoditelnost podílu v obchodních korporacích Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá (ne)převoditelností podílu ve veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti. Podíl představuje účast společníka obchodní korporaci a každá forma obchodní korporace má v zákoně o obchodních korporacích upravenou převoditelnost podílu jiným způsobem. Převod podílu je buď zakázán, určitým způsobem omezen nebo umožněn bez omezení. Jednotlivé právní úpravy převoditelnosti se liší také tím, zda se od nich mohou společníci odchýlit či nikoliv. Rozdíly mezi jednotlivými právními úpravami jsou způsobeny zejména osobní nebo kapitálovou povahou obchodní korporace. Cílem této práce je zjistit, jaké důvody vedly zákonodárce k současné právní úpravě převoditelnosti podílu v obchodních korporacích a zároveň posoudit, zda je tato právní úprava vhodným řešením. Hodnocení vhodnosti probíhá zejména s přihlédnutím k povaze a účelu společnosti. Diplomová práce je strukturovaná do pěti částí. První část diplomové práce se věnuje teoretickému úvodu a vymezuje pojmy podíl a obchodní korporace. Druhá a třetí část diplomové práce přináší detailní rozbor převoditelnosti podílu v obchodních společnostech, včetně výkladových nejasností a diskuzí, které současná právní úprava vyvolává....
|
|
|
Přínos teorie konsociační demokracie pro Libanon
Coufal, Ondřej ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přínosem teorie konsociační demokracie pro Libanon v letech 1943 až 1975 a při následné rekonstrukci státu po občanské válce v roce 1989. Libanon se v roce 1943 poprvé stal nezávislým státem a jeho politický systém obsahoval prvky teorie konsociační demokracie nizozemského politologa Arenda Lijpharta. Ty byly přítomny, aby udržely systém stabilní i přes širokou náboženskou fragmentaci, která byla v Libanonu přítomna. Možnost účastnit se politického rozhodování dostaly všechny relevantní skupiny. Institucionální uspořádání tedy odpovídalo základním podmínkám konsociační demokracie, ale společnost byla rozdělena ideologicky a sociálně. Mezi muslimy se objevoval arabský nacionalismus, zatímco křesťané prosazovali spíše libanonský nacionalismus. Problémy přinášela i špatná socioekonomická situace, která znevýhodňovala spíše muslimy. Již takto složitou situaci stupňoval dlouhodobý arabsko-izraelský konflikt a s ním společná palestinská migrace na území Libanonu. Cílem této práce je zjistit, jak se elity s touto složitou situací v letech 1943 až 1975 vypořádaly, zhodnotit přítomnost prvků konsociační demokracie a jejich přínos.
|
host ::
RSS.