|
|
Vztah vybraných polutantů v ovzduší na vznik akutního koronárního syndromu u pacientů ošetřených zdravotnickou záchrannou službou na Mostecku
Cmorej, Patrik Christian ; Nesvadba, Marcel (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Recentní publikované studie přinášejí nové informace o významném působení environmentálních činitelů, především znečištěného ovzduší v rozvoji akutního koronárního syndromu. Vedle dobře známých ovlivnitelných a neovlivnitelných rizikových faktorů je nutné se zaměřit na nekonvenční rizikové faktory. Cílem diplomové práce je zjistit, zda existuje statisticky významný vztah mezi dny, ve kterých byli zdravotnickou záchrannou službou na Mostecku ošetřeni pacienti s akutním koronárním syndromem typu STEMI a průměrnými denními koncentracemi polutantů v ovzduší (polétavý prach PM2,5 a PM10, ozon, oxid dusnatý a oxid dusičitý) v sedmi předchozích dnech. Metodika výzkumu spočívá v retrospektivní observační analýze 116 pacientů s akutním infarktem myokardu v prostředí přednemocniční neodkladné péči a vlivu výše uvedených polutantů v ovzduší s využitím vyšších statistických metod. Výsledky prezentují v souborech ozonu a oxidu dusnatého signifikantní vliv efektu dne (p=0.0283/0.0424), pohlaví (p=0.0216/0.0232) a věku (p=0.0008/0.0187). Ačkoliv jsme v souborech ozonu a oxidu dusnatého nalezli statisticky významný vliv efektu dne, pohlaví a věku, je nutné dále pokračovat ve výzkumu většího statistického vzorku, abychom minimalizovali statistickou chybu, kterou může být zatížený náš výzkum. Klíčová slova: akutní...
|
|
|
Znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti
CMOREJ, Patrik Christian
V diplomové práci jsme čtenáře seznámili se základními teoretickými východisky z prostředí zdravotnické záchranné služby a krizové připravenosti. Především jsme v této části zpracovali základní přehled organizační struktury Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje s její dílčí charakteristikou. Následně jsme nastínili systém vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje zaměřeným na oblast krizového řízení. Kompetence v krizovém řízení nelékařských zdravotnických pracovníků v prostředí zdravotnické záchranné služby byly předmětem samostatné podkapitoly. Na tyto kapitoly jsme navázali problematikou vzniku oboru medicíny katastrof. Zde jsme definovali úkoly a cíle medicíny katastrof. Pro lepší pochopení dané problematiky je součástí kapitoly základní terminologie používaná v medicíně katastrof. V kontextu se studovanou problematikou jsou v práci uvedené základní informace z prostředí katastrof, včetně jejich dělení. V kapitole traumatologické plánování jsme se věnovali traumatologickému plánu kraje, traumatologickému plánu zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje a traumatologickému plánu lůžkového zdravotnického zařízení. Hlavním cílem diplomové práce je analýza znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti. Dílčími cíli diplomové práce jsou analýza znalostí zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti a analýza znalostí všeobecných sester se specializovanou způsobilostí v anesteziologicko - resuscitační péči Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti. Metodika práce spočívala v kvantitativní analýze statistických dat, které jsme získali vyplněním dotazníku náhodně vybranými respondenty z řad nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje. Obsah dotazníku jsme připravili v kontextu se studovanou problematikou. Respondenti vybírali z předem definovaných odpovědí v celkovém počtu 20 otázek. Získané údaje jsme podstoupili statistické analýze s vyžitím formulace statistického šetření, škálování, měřením v deskriptivní statistice, elementárnímu statistickému zpracování, neparametrickému testování, teorii odhadů a parametrickému testování. Z výsledků praktické části diplomové práce je patrné, že znalosti zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby v oblasti krizové připravenosti Ústeckého kraje mají blíže k normálnímu rozdělení četnosti N (mi a sigma). Taktéž znalosti všeobecných sester se specializovanou způsobilostí v anesteziologicko resuscitační péči Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti mají blíže k normálnímu rozdělení četností N (mi a sigma).
|
host ::
RSS.