|
|
Problematic Issues in the Negotiations of the Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP)
Cimalová, Natalie ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je navrhovaná smlouva o volném obchodu mezi EU a USA. Tato diplomová práce aplikuje teorii dvoustupňové hry Roberta D. Putnama na vyjednávání smlouvy TTIP. Práce analyzuje aktivity a vliv různých zainteresovaných subjektů a faktorů v Evropské unii a Spojených státech amerických, které měly výhrady vůči TTIP, vyvíjely nátlak na hlavní vyjednavače a přispěly k zastavení vyjednávacího procesu. Tato diplomová práce ukazuje, že se argumenty evropských a amerických opozičních skupin lišily. Argumentem evropských zainteresovaných subjektů např. bylo, že TTIP ohrožuje evropské standardy; bezpečnost spotřebitelů; životní prostředí; nebo zemědělství. Evropské subjekty měly také výhrady vůči netransparentnosti vyjednávacího procesu a protestovaly proti zahrnutí doložky o ochraně investic a urovnání sporů mezi investorem a státem (ISDS) do smlouvy TTIP. Jejich aktivismus byl dále podpořen přítomností proti-Amerických sentimentů v evropské veřejnosti. Ve Spojených státech se překážky objevily již v souvislosti s rozhodnutím Kongresu udělit prezidentu Obamovi tzv. Trade Promotion Authority (TPA), která je často označována za protiústavní a netransparentní. Americké zainteresované subjekty, které se snažily brzdit schvalovací proces smlouvy TTIP, měly...
|
|
|
Západní Berlín a Willy Brandt
Cimalová, Natalie ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Willy Brandt patří k nejvýznamnějším a nejpopulárnějším státníkům 20. století. Jeho jméno je neoddělitelně spjato se Západním Berlínem, zajišťováním míru, s obranou svobody, a neustálou snahou o sociální spravedlnost. Brandt byl přítomen u Berlínské blokády, která začala 23. června 1948, a o několik let později musel jako starosta města čelit náročné zkoušce v podobě Chruščovova ultimáta v listopadu 1958, a nelidské stavbě Berlínské zdi v srpnu 1961. Tato diplomová práce dokazuje na základě analýzy reakcí Brandta na tyto krizové situace, mj. s využitím výsledků veřejných mínění a zpráv z dobových médií, že Brandtova domácí i zahraniční popularita v tomto období výrazně rostla. Práce také dokazuje, že Brandt byl jako starosta nejen schopen zajistit životaschopnost Západního Berlína, ale také jeho hospodářský a kulturní rozkvět, a upevnit jeho pozici v mezinárodních vztazích.
|
|
|
Feminism in the Poetry of Adrienne Rich: A Comparison of Her Early and Late Poems
Cimalová, Natalie ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Quinn, Justin (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vývoj feminismu v poezii Adrienne Rich od 50. do 90. let 20. století. Trvalo roky, než se feminismus v poezii Rich vyvinul ze striktního formalismu typického pro 50. léta, který jen nepřímo poukazoval na nerovné postavení žen v patriarchální společnosti, do odvážných feministických postojů a použití volného verše v 70. letech, a nakonec do zohledňování marginalizace určitých skupin lidí kvůli jejich rase, národnosti, společenskému postavení nebo náboženství. Rich se zaměřila na marginalizaci žen již ve své první sbírce s názvem A Change of World (1951), a to například v básních "Aunt Jennifer's Tigers" nebo "An Unsaid Word," pro které je charakteristická dokonalá forma, která šikovně zakrývá feministické postoje a emoce autorky. Formalismus sice zůstal typickým znakem básní i v její druhé sbírce, The Diamond Cutters, and Other Poems (1955), nicméně zde je možné zpozorovat jisté uvolnění stylu, odchýlení od pevné struktury slok a odvážnější kritiku mužské kontroly nad ženami. Toto se týká například básní "Living in Sin" a "Perennial Answer," které hovoří o tradičním přidělování genderových rolí. Mezi 50. a 70. léty 20. století se poezie Adrienne Rich zásadně změnila, neboť se stala výrazně radikální jak v souvislosti s feminismem tak s použitím volného verše. Tento...
|
|
|
Vývoj diplomatických vztahů SRN se zeměmi východní Evropy
Cimalová, Natalie ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá navazováním diplomatických vztahů SRN se zeměmi východní Evropy v období vlády kancléře Willy Brandta. Cílem této práce je analyzovat způsob, jakým smlouvy, které Spolková republika Německo uzavřela se Sovětským svazem, Polskem, NDR a Československem v období Brandtovy vlády přispěly k uvolnění napětí v Evropě a připravily půdu pro konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách, jejímž výsledkem byl Závěrečný akt přijatý 1. srpna 1975. První kapitola pojednává o kořenech Brandtovy východní politiky a počátcích jeho politické kariéry. Druhá kapitola se zabývá prvními kroky Brandtovy vlády v souvislosti s jeho východní politikou. Jedná se o setkání Brandta se Stophem v Erfurtu a Kasselu, a dále o uzavření smlouvy s SSSR a Polskem z roku 1970. Třetí kapitola se zabývá normalizací vztahů SRN s NDR. Čtvrtá kapitola pak pojednává o smlouvě SRN s ČSSR z roku 1973, která dotvořila celkovou konstrukci bilaterálních smluv s východními zeměmi. Zde pojednává o otázce neplatnosti mnichovské dohody, kterou bylo nutno vyřešit v rámci uzavření této smlouvy. Pátá kapitola analyzuje souvislost Ostpolitik s konáním Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která je často považována za vrchol Brandtovy politiky uvolnění.
|
host ::
RSS.