Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zásady chovu plemene masný simentál
Chytka, Vladimír
Tato bakalářská práce se zabývá chovem plemene masný simentál v České republice, ale i v zemích, kde je toto plemeno velmi početné. Popisuje jednotlivé chovatelské země v otázce typu zvířat, bezrohosti, zbarvení a dalších specifik. V české populaci je zde rozebrán vývoj šlechtění od počátku chovu masného simentála až po současnost. Podrobně jsou popsány vlastnosti a specifika inseminačních býků, kteří byli zásadní pro vývoj našeho chovu v České republice. Jsou zde popsány technologie chovu, a to v letním období na pastvě, tak i v zimním období na zimovišti. Dále je zde porovnán růst masného simentála v rámci plemen v České republice a také je srovnán jeho růst oproti masným simentálům v Německu a Dánsku. Neopomenutelnou částí je této práce je i problematika bezrohosti, která je velmi aktuální a diskutovanou.
Vyhodnocení reprodukčních schopností a růstu potomstva u plemene Masný simentál
Chytka, Vladimír
Masný simentál je masné plemeno, které je chováno téměř po celém světě. V České republice je třetí nejrozšířenější z masných plemen v počtu krav. Nejvíce plemenných býků tohoto plemene působí v přirozené plemenitbě, což potvrzuje jeho oblíbenost v užitkovém křížení. Tato diplomová práce byla zaměřena na růstovou schopnost a vyhodnocení reprodukčních ukazatelů na pěti farmách zabývajících se chovem tohoto plemene v kontrole užitkovosti. Byl sledován vliv chovatelských podmínek, pohlaví, způsobu plemenitby, pořadí otelení na hmotnost telete při porodu, ve 120, 210 a 365 dnech. Dále byla zjišťována délka mezidobí, věk při prvním otelení a pořadí otelení krav ve stádě jednotlivých chovatelů. Vliv chovatelských podmínek, způsobu plemenitby, pohlaví a pořadí otelení dosahoval statisticky vysoce průkazných (p ˂ 0,01) hodnot. Rozdíl mezi telaty narozených po inseminačních býcích oproti telatům narozených po býkovi z přirozené plemenitby byl ve 210 dnech stáří rozdíl 25 kg. Býčci dosahovali vyšších hmotností ve všech sledovaných obdobích (120, 210 a 365 dní). Rozdíl mezi průměrnou roční hmotností býka a jalovice činil 146 kg. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p ˂ 0,01) mezi hmotnostmi telat od prvotelek a od krav na druhém a dalším teleti. Průměrný věk při prvním otelení u hodnocených farem je 954 dní, což potvrzuje současný trend, ovšem je v rozporu s chovným cílem tohoto plemene.
Kvalita prostředí a potravní chování kapra ve vztahu k přikrmování v polointenzivní rybniční akvakultuře
Adámek, Zdeněk ; Jurajda, Pavel ; Zukal, Jan ; Janáč, Michal ; Mikl, Libor ; Šlapanský, Luděk ; Všetičková, Lucie ; Prášek, Václav ; Šútovský, I. ; Chytka, V. ; Mrkvová, Markéta
Kombinací čtyř metod terénního výzkumu (telemetrie, elektrolov, potravní analýzy a měření parametrů vody) se ukázalo, že ryby nejsou v polointenzivním rybničním chovu rozmístěny rovnoměrně. Dominantní jedinci se koncentrují v krmných místech v hustotě, která může snížit obsah kyslíku až k hranici fyziologického minima, což vede k horšímu využití krmiv. Menší ryby se zdržují spíše mimo krmná místa a v okrajích rybníka a živí se převážně přirozenou potravu. Kromě menší hmotnosti mají i nižší obsah tuku. Rozdělení obsádky kapra na větší jedince s vyšším obsahem tuku, významně se orientující na krmná místa, a na menší s nižším obsahem tuku živící se více přirozenou potravou vede k doporučení vhodnosti rozšíření aplikace krmiv na více krmných míst, případně jejich střídání.

Viz též: podobná jména autorů
2 Chytka, Vladimír
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.