|
|
Fotonové silové funkce v jádře 162Dy z měření dvoukrokových gamma kaskád
Chudoba, Petr ; Krtička, Milan (vedoucí práce) ; Knapp, František (oponent)
Fotonové silové funkce popisují rámci statistického modelu způsob deexcitace jádra vyzářením gamma kvant a jejich vlastnosti lze zkoumat pomocí dvoukrokových gamma kaskád. Tato práce je zaměřena na zpracování experimentálních dat z měření těchto kaskád v jádře 162Dy. Data byla nabrána na experimentu uskutečněném na výzkumném reaktoru v Řeži u Prahy. Při tomto měření byl terčík 161Dy ostřelován tepelnými neutrony. Následná deexcitace jádra 162Dy byla měřena koincidenčním spektrometrem skládajícím se ze dvou polovodičových detektorů. Účelem práce je provést energetickou a účinnostní kalibraci experimentální aparatury a převést experimentální data do spekter popisujících dvoukrokové gamma kaskády. Navíc je provedeno porovnání získaných spekter s výsledky simulací provedených pro několik modelů fotonových silových funkcí.
|
|
|
Study of reaction cross-sections important for advanced nuclear systems
Chudoba, Petr ; Wagner, Vladimír (vedoucí práce) ; Krása, Antonín (oponent) ; Krtička, Milan (oponent)
Doktorská práce je zaměřena na měření neutronových účinných průřezů, zejména účinných průřezů (n,xn) prahových reakcí. S nástupem pokročilých jaderných sys- témů jako jsou rychlé reaktory Generace IV, urychlovačem řízené systémy a i fůzní reaktory bude vzrůstat důležitost monitorování rychlých neutronových polí. Aktivační detektory jsou jednou z možností jak tato neutronová pole mo- nitorovat a (n,xn) reakce by mohly být jednou z nejlepších možností jak tato monitorování uskutečnit. Je zde však jedna podmínka. Musíme mít k dispozici kvalitní data o účinných průřezech pro vysokoenergetické neutrony. Naneštěstí není současná situace uspokojivá. Existuje pouze malé množství kvalitních dat pro energie neutronů nad 20 MeV a s rostoucí energií se situace zhoršuje. Z tohoto důvodu měříme účinné průřezy (n,xn) reakcí na perspektivních materiálech jako jsou yttrium, zlato a tantal s neutrony s energiemi od 17.4 do 94 MeV. V této práci jsou popsána měření společně s motivací a metodologií měření. Získané výsledky jsou ve shodě s existujícími experimentálními daty. Silné rozdíly byly pozorovány mezi predikcemi a experimentálními daty pro vysoké stupně (n,xn) reakcí. Tento problém je zde diskutován a řešen. Výsledky v této oblasti jsou ve formě účinných průřezů, ale také ve formě odpovídajících excitačních funkcí. 1
|
|
|
Ochrana životního prostředí prostřednictvím integrovaného povolování
Chudoba, Petr ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Zavedení procesu integrovaného povolování do českého práva bylo provedeno implementací požadavků směrnic přijatých na úrovni nadnárodních organizací Evropských společenství a následně Evropské Unie, ke které byla Česká republika zavázána z důvodu členství v těchto organizacích. V průběhu procesu řízení o žádosti o vydání integrovaného povolení mají možnost účastníci řízení a subjekty vyjadřující se k záměru ovlivnit podobu integrovaného povolení. Tím je možné ovlivnit podmínky provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení a emisní limity, kterými jsou provozovatelé těchto zařízení následně vázáni. Tato práce si klade za cíl posoudit možnosti ochrany životního prostředí prostřednictvím integrovaného povolování, a to v průběhu řízení o žádosti o vydání integrovaného povolení způsobem stanovení emisních limitů a závazných podmínek provozu a jejich obsahem, a vlivem předcházejících či navazujících řízení, prostřednictvím kterých je možné povolit zamýšlenou činnost provozovatele.
|
|
|
Využití aktivačních detektorů při měření neutronového pole v modelových sestavách ADTS
Chudoba, Petr
Urychlovačem řízené transmutační systémy by mohly být řešením problému s dlouhožijícím jaderným odpadem a otevřením cesty k thoriovému palivovému cyklu. Díky intenzivnímu neutronovému zdroji založeném na spalační reakci jsou tyto systémy pouze velice málo závislé na uspořádání aktivní zóny a kvalitě paliva. Tyto systémy tak mohou transmutovat vyhořelé palivo, případně 232Th nebo 238U bez vlivu na udržení štěpné reakce. Navíc podkritický blanket zajišťuje vysokou bezpečnost. Pro tyto systémy je však nutné znát účinné průřezy reakcí rychlých neutronů vznikajících při spalační reakci s různými materiály. Tato data jsou nutná nejen pro výběr vhodných konstrukčních materiálů, ale také pro vytvoření programů simulujících urychlovačem řízené transmutační systémy. Tato práce je zaměřena právě na experimentální určení účinných průřezů reakcí 89Y(n,2n)88Y a 89Y(n,3n)87Y s energiemi neutronů od 17,6 do 33,6 MeV. Yttrium je zkoumáno pro jeho (n,xn) prahové reakce, které z něj činí vhodný aktivační detektor pro studium neutronových polí v modelových sestavách urychlovačem řízených transmutačních systémů. Získané účinné průřezy jsou unikátní tím, že při použitých energiích neutronů dosud neexistují žádná experimentální data. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Study of reaction cross-sections important for advanced nuclear systems
Chudoba, Petr ; Wagner, Vladimír (vedoucí práce) ; Krása, Antonín (oponent) ; Krtička, Milan (oponent)
Doktorská práce je zaměřena na měření neutronových účinných průřezů, zejména účinných průřezů (n,xn) prahových reakcí. S nástupem pokročilých jaderných sys- témů jako jsou rychlé reaktory Generace IV, urychlovačem řízené systémy a i fůzní reaktory bude vzrůstat důležitost monitorování rychlých neutronových polí. Aktivační detektory jsou jednou z možností jak tato neutronová pole mo- nitorovat a (n,xn) reakce by mohly být jednou z nejlepších možností jak tato monitorování uskutečnit. Je zde však jedna podmínka. Musíme mít k dispozici kvalitní data o účinných průřezech pro vysokoenergetické neutrony. Naneštěstí není současná situace uspokojivá. Existuje pouze malé množství kvalitních dat pro energie neutronů nad 20 MeV a s rostoucí energií se situace zhoršuje. Z tohoto důvodu měříme účinné průřezy (n,xn) reakcí na perspektivních materiálech jako jsou yttrium, zlato a tantal s neutrony s energiemi od 17.4 do 94 MeV. V této práci jsou popsána měření společně s motivací a metodologií měření. Získané výsledky jsou ve shodě s existujícími experimentálními daty. Silné rozdíly byly pozorovány mezi predikcemi a experimentálními daty pro vysoké stupně (n,xn) reakcí. Tento problém je zde diskutován a řešen. Výsledky v této oblasti jsou ve formě účinných průřezů, ale také ve formě odpovídajících excitačních funkcí. 1
|
|
|
Measurements and usage of cross sections of various (n,chi n) threshold reactions
Chudoba, Petr ; Vrzalová, Jitka ; Svoboda, Ondřej ; Krása, Antonín ; Kugler, Andrej ; Majerle, Mitja ; Suchopár, Martin ; Wagner, Vladimír
Current trend in nuclear reactor physics is a transition from technologies using thermal neutrons to technologies utilizing fast neutrons. Unfortunately focus was put mainly on the thermal neutrons for a long time and lead to very good knowledge about this low energy region, but very scarce coverage of the high energy region. This means that there is a gap in the knowledge of excitation functions for higher energies. This gap spreads from 20 MeV up to 1 GeV and higher. This is exactly the energy region needed for description of advanced nuclear systems such as accelerator driven systems (ADS). Our group from Nuclear Physics Institute (NPI) of the CAS is a member of an international collaboration Energy & Transmutation of Radioactive Waste (E&T RAW). This collaboration focuses on ADS for many years. In order to measure neutron field within ADS models it is necessary to know excitation functions of reactions used to monitor the neutron field. In many cases there are almost no experimental data for suitable reactions. Worse and quite common case is that there are no data at all. Therefore we are also focusing on measurements of these data in order to fill the databases as well as to allow further improvements of codes for nuclear data calculations.
|
|
|
Ochrana životního prostředí prostřednictvím integrovaného povolování
Chudoba, Petr ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Zavedení procesu integrovaného povolování do českého práva bylo provedeno implementací požadavků směrnic přijatých na úrovni nadnárodních organizací Evropských společenství a následně Evropské Unie, ke které byla Česká republika zavázána z důvodu členství v těchto organizacích. V průběhu procesu řízení o žádosti o vydání integrovaného povolení mají možnost účastníci řízení a subjekty vyjadřující se k záměru ovlivnit podobu integrovaného povolení. Tím je možné ovlivnit podmínky provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení a emisní limity, kterými jsou provozovatelé těchto zařízení následně vázáni. Tato práce si klade za cíl posoudit možnosti ochrany životního prostředí prostřednictvím integrovaného povolování, a to v průběhu řízení o žádosti o vydání integrovaného povolení způsobem stanovení emisních limitů a závazných podmínek provozu a jejich obsahem, a vlivem předcházejících či navazujících řízení, prostřednictvím kterých je možné povolit zamýšlenou činnost provozovatele.
|
|
|
Využití aktivačních detektorů při měření neutronového pole v modelových sestavách ADTS
Chudoba, Petr
Urychlovačem řízené transmutační systémy by mohly být řešením problému s dlouhožijícím jaderným odpadem a otevřením cesty k thoriovému palivovému cyklu. Díky intenzivnímu neutronovému zdroji založeném na spalační reakci jsou tyto systémy pouze velice málo závislé na uspořádání aktivní zóny a kvalitě paliva. Tyto systémy tak mohou transmutovat vyhořelé palivo, případně 232Th nebo 238U bez vlivu na udržení štěpné reakce. Navíc podkritický blanket zajišťuje vysokou bezpečnost. Pro tyto systémy je však nutné znát účinné průřezy reakcí rychlých neutronů vznikajících při spalační reakci s různými materiály. Tato data jsou nutná nejen pro výběr vhodných konstrukčních materiálů, ale také pro vytvoření programů simulujících urychlovačem řízené transmutační systémy. Tato práce je zaměřena právě na experimentální určení účinných průřezů reakcí 89Y(n,2n)88Y a 89Y(n,3n)87Y s energiemi neutronů od 17,6 do 33,6 MeV. Yttrium je zkoumáno pro jeho (n,xn) prahové reakce, které z něj činí vhodný aktivační detektor pro studium neutronových polí v modelových sestavách urychlovačem řízených transmutačních systémů. Získané účinné průřezy jsou unikátní tím, že při použitých energiích neutronů dosud neexistují žádná experimentální data. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Využití aktivačních detektorů při měření neutronového pole v modelových sestavách ADTS
Chudoba, Petr ; Wagner, Vladimír (vedoucí práce) ; Krtička, Milan (oponent)
Urychlovačem řízené transmutační systémy by mohly být řešením problému s dlouhožijícím jaderným odpadem a otevřením cesty k thoriovému palivovému cyklu. Díky intenzivnímu neutronovému zdroji založeném na spalační reakci jsou tyto systémy pouze velice málo závislé na uspořádání aktivní zóny a kvalitě paliva. Tyto systémy tak mohou transmutovat vyhořelé palivo, případně 232Th nebo 238U bez vlivu na udržení štěpné reakce. Navíc podkritický blanket zajišťuje vysokou bezpečnost. Pro tyto systémy je však nutné znát účinné průřezy reakcí rychlých neutronů vznikajících při spalační reakci s různými materiály. Tato data jsou nutná nejen pro výběr vhodných konstrukčních materiálů, ale také pro vytvoření programů simulujících urychlovačem řízené transmutační systémy. Tato práce je zaměřena právě na experimentální určení účinných průřezů reakcí 89Y(n,2n)88Y a 89Y(n,3n)87Y s energiemi neutronů od 17,6 do 33,6 MeV. Yttrium je zkoumáno pro jeho (n,xn) prahové reakce, které z něj činí vhodný aktivační detektor pro studium neutronových polí v modelových sestavách urychlovačem řízených transmutačních systémů. Získané účinné průřezy jsou unikátní tím, že při použitých energiích neutronů dosud neexistují žádná experimentální data.
|
|
|
Fotonové silové funkce v jádře 162Dy z měření dvoukrokových gamma kaskád
Chudoba, Petr ; Krtička, Milan (vedoucí práce) ; Knapp, František (oponent)
Fotonové silové funkce popisují rámci statistického modelu způsob deexcitace jádra vyzářením gamma kvant a jejich vlastnosti lze zkoumat pomocí dvoukrokových gamma kaskád. Tato práce je zaměřena na zpracování experimentálních dat z měření těchto kaskád v jádře 162Dy. Data byla nabrána na experimentu uskutečněném na výzkumném reaktoru v Řeži u Prahy. Při tomto měření byl terčík 161Dy ostřelován tepelnými neutrony. Následná deexcitace jádra 162Dy byla měřena koincidenčním spektrometrem skládajícím se ze dvou polovodičových detektorů. Účelem práce je provést energetickou a účinnostní kalibraci experimentální aparatury a převést experimentální data do spekter popisujících dvoukrokové gamma kaskády. Navíc je provedeno porovnání získaných spekter s výsledky simulací provedených pro několik modelů fotonových silových funkcí.
|
host ::
RSS.