Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vyhodnocení rizika a předpověď přírodních požárů v bezprostředním okolí \npovrchových zdrojů pitné vody.
Trnka, Miroslav ; Kudláčková, Lucie ; Čermák, P. ; Balek, Jan ; Novotný, Jan ; Homolová, Lucie ; Semerádová, Daniela ; Brovkina, Olga ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Skalák, Petr ; Bláhová, Monika ; Benáček, Patrik ; Fischer, Milan ; Sedlák, Pavel ; Janouš, Dalibor ; Žalud, Zdeněk ; Marek, Michal V. ; Možný, M. ; Hájková, L. ; Chuchma, F. ; Knozová, G. ; Beranová, J. ; Zatloukal, V. ; Albert, J. ; Mašková, R. ; Cienciala, E. ; Vizina, A. ; Nesládková, M. ; Melišová, E. ; Hanel, M.
Metodika formuluje postup hodnocerí rizika vzniku a šíření přírodních požárů v bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody. V metodice jsou navrženy metody pro odhad důsledků výskytu\npřírodních požárů na jakost povrchové vody, prognózu změny rizika výskytu požárů v důsledku klimatických změn a postup stanovení rizika sekundárního znečištění nádrží v důsledku změny odtokových poměrů po přírodním požáru. Na tomto základě metodika navrhuje a diverzifikuje preventivní a operativnÍ opatření. Opatřerí byla navržena v návaznosti na výsledky modelování na pilotní lokalitě Hadce v blízkosti nádrže Švihov a rovněž v návaznosti na zkušenosti s nepříznivými dopady rozsáhlého odlesnění na jakost vody v nádržích Vranov a Vír.
Systém indikátorů rizik přírodních požárů (ověření různých postupů stanovení rizika vzniku přírodních požárů) včetně návodu na použití integrovaného předpovědního systému
Trnka, Miroslav ; Čermák, Petr ; Kudláčková, Lucie ; Balek, Jan ; Semerádová, Daniela ; Brovkina, Olga ; Zemek, František ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Skalák, Petr ; Bláhová, Monika ; Jurečka, František ; Janouš, Dalibor ; Žalud, Zdeněk ; Marek, Michal V. ; Cienciala, Emil ; Beranová, J. ; Zatloukal, V. ; Albert, J. ; Tumajer, J. ; Možný, M. ; Hájková, L. ; Chuchma, F.
Předkládaná metodika představuje vylepšení doposud používaného systému sledování a předpovědi rizika meteorologických podmínek vhodných pro vznik přírodních požárů. Na základě obšírného testování definuje dva indexy požárního počasí, jejichž kombinací lze dospět k robustním odhadům požárního rizika. Oba indexy byly použity pro generování předpovědi požárního počasí, ale také ke kvantifikaci vztahu mezi četností příznivých podmínek pro vznik přírodních požárů a jejich reálného počtu, a to v několika časových krocích (od 1 dne po sezónu). Metodika je nyní rutinně implementována v rámci portálu www.firerisk.cz , kde slouží jako nástroj operativní předpovědi požárního rizika. Text metodiky tak zároveň obsahuje i návod na použití portálu firerisk.cz.
Doporučená adaptační a mitigační opatření v rizikových oblastech výskytu přírodních požárů s přihlédnutím k měnícímu se klimatu
Trnka, Miroslav ; Čermák, Petr ; Kudláčková, Lucie ; Balek, Jan ; Semerádová, Daniela ; Brovkina, Olga ; Zemek, František ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Bláhová, Monika ; Cienciala, Emil ; Beranová, J. ; Zatloukal, V. ; Albert, J. ; Tumajer, J. ; Možný, M. ; Hájková, L. ; Chuchma, F.
Metodika formuluje odstupňovaná adaptační a mitigační opatření ke zmírnění požárního rizika a šíření požáru v krajině (les a zemědělská půda). K tomu je předkládán postup variantního posouzení požárního rizika podle datových možností uživatele. Algoritmizace požárního rizika v lesích vychází z lesnické typologie k posouzení stanoviště, a přidává charakteristiky lesní vegetace. Na zemědělské půdě pak agronomické faktory zahrnují druh plodiny, souvislost pokryvu, vlastnosti stanoviště a vodní režim. Pro obě územní kategorie jsou uvedeny předpokládané dopady změny klimatu na požární riziko stanoviště ve střednědobém horizontu (k roku 2050). Metodika závěrem na příkladové studii demonstruje možnosti uplatnění modelového nástroje FlamMap k analýze požárních charakteristik.
DYNAMICS OF WINTER SEVERITY AND ITS EFFECT ON RECREATION
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Brzezina, J. ; Štěpánek, Petr ; Farda, Aleš ; Chuchma, F.
Air temperature in winter months and colder half-year is an important factor for wide range of human activities, including recreation. As a result of current climate change, average air temperatures increase in winter as well. This, however, does not mean that there are no frosts. Each winter season can be assessed using several parameters. In this paper we used the sum of effective air temperatures below 0 degrees C and- 5 degrees C. Absolute minimum air temperature was used as an indicator of the extremity of a particular period. Space-time analysis has been performed for both parameters. Air temperatures in winter months are to a large extent influenced by the continentality of the climate. In general, the temperatures in Bohemia rise faster compared to Moravia and the absolute lowest minimum air temperatures are observed in the Western parts of the country. Based on a multiparametric analysis of climate characteristics, the coldest winter and colder half-year was in 1963, in contrast, the mildest winter was in 2007.
Využití předpovědi půdní vlhkosti a intenzity sucha pro lepší rozhodování v rostlinné výrobě
Trnka, Miroslav ; Štěpánek, Petr ; Chuchma, F. ; Možný, M. ; Bartošová, Lenka ; Hlavinka, Petr ; Balek, Jan ; Zahradníček, Pavel ; Skalák, Petr ; Farda, Aleš ; Semerádová, Daniela ; Meitner, Jan ; Bláhová, M. ; Fiala, R. ; Žalud, Zdeněk
Metodika popisuje způsob přípravy předpovědi půdní vlhkosti a intenzity a sucha a současně se zabývá tím, jak jsou tyto předpovědi spolehlivé a jak mohou být využívány. Schopnost předpovídat hodnoty půdní vlhkosti s výhledem až na 9 dní pomocí souboru modelů pro numerickou předpověď počasí sebou nese i nové možnosti reakce v oblasti zemědělského hospodaření. S ohledem na poměrně vysokou míru předpověditelnosti jak půdní vlhkosti i intenzity sucha metodika představuje základní postupy, které je možné využít pro přijetí vhodných opatření od využití závlah po extenzifikaci produkce. V rámci této publikace jsou pak jako příklad prezentovány výsledky analýzy úspěšnosti předpovědi zpracovávané v reálném čase v roce 2017. Prezentovaný systém je plně funkční a využitelný i pro následující sezóny na portále www.intersucho.cz.
Mrazové indexy v chladném půlroce na území České republiky
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Brzezina, J. ; Štěpánek, Petr ; Farda, Aleš ; Chuchma, F. ; Potopová, V.
Největší škody vyvolávají poklesy minimální teploty vzduchu na mimořádně nízké hodnoty. V současné změně klimatu se projevuje růst teplot vzduchu i v zimě, ale tento fakt se nemusí zcela odrážet v poklesu výskytu velice nízkých teplot vzduchu. Vyjádřit jednoduchou charakteristikou průběh teplot vzduchu v chladném období v celé jejich šíři není jednoduché. Meteorology a klimatology jsou využívány různé charakteristiky, které můžeme označit jako mrazové indexy. Cílem tohoto zpracování je analyzovat časoprostorovou změnu standardních mrazových indexů, jako je počet mrazových, ledových a arktických dnů. Jelikož tyto indexy nemusí vždy zcela vyjadřovat reakci přírody na teplotní limit, byly dále zkoumány počty dnů s minimální teplotou vzduchu pod -3, -5, -7, -10, -15 , -20 a -25°C. V posledních 15 letech (2001-2015) byl zaznamenán pokles těchto mrazových indexů oproti normálu 1961-1990, ale ne vždy jde o statisticky významný trend. Ten byl nalezen hlavně u počtu dnů s vyšší teplotní hranicí (mrazový, ledový den a minimální teplota vzduchu nad -3 až -10°C). Naopak dnů s extrémně nízkými teplotami je za rok pouze velmi málo (nebo se objevují jednou za několik let), takže zde hraje dominantní roli spíše variabilita. Součásti článku je i analýza možného vývoje do budoucnosti na základě nejnovější klimatických modelů.
Stanovení a změna tuhosti jednotlivých zim za období 1961-2015
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Brzezina, J. ; Štěpánek, Petr ; Farda, Aleš ; Chuchma, F. ; Potopová, V.
Hodnoty minimálních teplot vzduchu v chladném období, ale zvláště v zimě mají často velmi negativní dopady na celý soubor našich aktivit. Je mnoho dokladů z předcházejících let, kdy prudké ochlazení způsobilo škody na technice, zastavilo dopravu apod. Každou zimní sezónu či chladný půlrok lze ohodnotit podle několika parametrů. Pro tento článek byly vybrány tři klimatické charakteristiky. První je základní, a to průměrná teplota vzduchu. Dále byla použita suma efektivních teplot vzduchu pod 0°C a -5°C. Poslední charakteristikou, která určuje extremitu daného roku, je absolutní minimální teplota vzduchu. U všech parametrů byla provedena časoprostorová analýza. K největší statisticky významné změně dochází u průměrné teploty vzduchu, kdy od roku 1961 dochází k postupnému oteplování. Velký vliv na teploty vzduchu v zimních měsících má kontinentalita podnebí, kdy v Čechách se otepluje rychleji než na Moravě a zároveň na západním okraji republiky jsou nejnižší absolutní minimální teploty vzduchu. Při víceparametrické analýze klimatických charakteristik vyšel jako rok s nejchladnější zimou a chladným půlrokem rok 1963. Naopak nejméně drsná zima byla v roce 2007. Podle klimatologických modelů lze očekávat zimy do roku 2100 v průměru teplejší o 2,4 °C až 4,9 °C, což by znamenalo výraznou změnu dosavadních zimních podmínek.
Výskyt silných mrazů koncem měsíce dubna 2016 s ohledem na škody způsobené v ovocnářství
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, Petr ; Chuchma, F.
Výskyty teplot vzduchu pod bodem mrazu na počátku a konci vegetace, tedy výskyty tzv. vegetačních mrazů, byly vždy v našich klimatických podmínkách nebezpečím. Zima 2015/2016 byla relativně teplá, podobně také počátek jara a též měsíc duben. Vysoké škody v sadech způsobilo prudké ochlazení od 25. do 30. dubna 2016, kdy se na naše území dostal velmi studený vzduch od severu. Minimální teploty v noci a ráno klesly pod bod mrazu. Příliv studeného vzduchu začal 19. 4. 2016, ale pod bodem mrazu byly jen přízemní teploty vzduchu. Ovšem v období 25. až 30. 4. 2016 poklesly pod 0°C i teploty vzduchu měřené ve 2 metrech. Na celém území ČR byla nejnižší naměřená minima pod bodem mrazu a nejčastěji se pohybovala mezi -2 až -4°C. Nejnižší minimální přízemní teploty vzduchu za dané období klesly pod -5°C na 85 % území ČR. Na Moravě byla přízemní minimální teplota vzduchu nižší než 0°C v pěti dnech, v Čechách každý den ze sledovaného období 25. až 30. 4. 2016. Je nutné zdůraznit, že v době květu ovocných stromů bez listů tvoří květy aktivní povrch. Vyzařováním jsou teploty květů často ještě nižší než naměřená minima přízemní teploty vzduchu. V tomto hodnocení není zahrnut vliv reliéfu, díky kterému dochází k výskytu mrazových kotlin.
Zpracování částí II. etapy Generelu vodního hospodářství ČR
Trnka, Miroslav ; Dumbrovský, M. ; Růžek, P. ; Žalud, Zdeněk ; Drbal, J. ; Hlavinka, Petr ; Novotný, I. ; Vopravil, J. ; Chuchma, F. ; Vizina, P.
Předmětem této zprávy je zpracování výsledků výzkumu zadaného v rámci smluvní spolupráce Ústavu výzkumu globální změny (zpracovatel) a Mendelovy univerzity v Brně (zadavatel), který byl zpracován ve spolupráci s dalšími výzkumnými partnery. Zpráva zpracovává tzv. II. etapu Generelu vodního hospodářství ČR s ohledem na probíhající klimatické změny.
Bilanční hodnocení dostupných vodních zdrojů a vláhových potřeb v rámci vymezených "závlahových okrsků"
Trnka, Miroslav ; Hlavinka, Petr ; Balek, Jan ; Semerádová, Daniela ; Dubrovský, Martin ; Štěpánek, Petr ; Vizina, A. ; Hanel, M. ; Žalud, Z. ; Lukas, V. ; Dumbrovský, M. ; Růžek, P. ; Daňhelka, J. ; Chuchma, F. ; Novák, P. ; Novotný, I. ; Pavlík, F.
Předmětem této zprávy je zpracování výsledků výzkumu zadaného v rámci smluvní spolupráce Ústavu výzkumu globální změny (zpracovatel) a Státního pozemkového úřadu (zadavatel), který byl zpracován ve spolupráci s dalšími výzkumnými partnery. Zpráva se zabývá bilančním hodnocením dostupných vodních zdrojů a vláhových potřeb v rámci vymezených "závlahových okrsků" České republiky s ohledem na probíhající klimatické změny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.