Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Morfologická diferenciace a rozšíření taxonů z okruhu Galium palustre
Dohnalová, Pavla ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Práce zkoumá polyploidní okruh Galium palustre. Proces polyploidizace výrazně ovlivnil evoluci krytosemenných rostlin a ve studované skupině vedl ke vzniku 4 doposud známých cytotypů, z nichž se na území České republiky vyskytují dva: diploidní, který je rozlišován jako druh Galium palustre, a oktoploidní, rozlišován jako Galium elongatum. Oba taxony jsou nejčastěji hodnoceny na úrovni druhu a liší se v kvantitativních znacích, které ovšem vykazují značnou fenotypickou plasticitu. Přesný rozsah morfologické variability, detailní rozšíření ani ekologie proto nejsou dostatečně dobře známy. K rozlišení cytotypů byla použita metoda průtokové cytometrie, která zároveň ukázala variabilitu ve velikosti genomu a také odhalila nový dodekaploidní cytotyp na území ČR. Provedená morfometrická analýza následně určila znaky vhodné k rozlišení jednotlivých cytotypů. Jako nejspolehlivější byly identifikovány délka a šířka lodyhy, délka listu, délka nejdelší větve, počet listů v přeslenu, délka květenství a délka merikarpia. S využitím těchto výsledků byla provedena revize herbářových položek v několika institucionálních herbářích. Výsledky také ukázaly mírně odlišné ekologické preference cytotypů a jejich rozšíření na území České republiky.
Lokální edafické adaptace v okruhu Minuartia verna
Koberová, Tereza ; Chrtek, Jindřich (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Rostliny, které svůj metabolismus přizpůsobily životu na půdách obsahujících těžké kovy, jsou vhodnými kandidáty pro studium lokálních adaptací. Ačkoliv půdy obsahující těžké kovy a rostliny, které na nich rostou, přitahují pozornost botaniků už několik desítek let, neexistuje dostatečný počet studií, které by se zabývaly ekologicko- evolučními otázkami souvisejícími s pre-adaptací rostlin na tyto náročné podmínky. Tato práce se zabývá druhem Minuartia verna, jež zahrnuje populace rostoucí na důlních výsypkách, populace rostoucí na hadci a populace rostoucí na netoxických substrátech. Lokální adaptace a pre-adaptace byly studovány pomocí recipročního kultivačního experimentu zahrnujícího populace, které reprezentují každou ze tří výše zmíněných skupin. U rostlin bylo sledováno několik vegetativních a generativních znaků, ze kterých byla vypočtena fitness rostlin. Z porovnání měřených znaků a fitness rostlin mezi populacemi a půdami, ve kterých rostliny byly pěstovány vyplývá, že nemetaliferní populace nejsou pre-adaptovány pro růst v půdách kontaminovaných těžkým kovy v důsledku těžby. Všechny populace však dobře prospívaly v hadcové půdě, což znamená že jsou geneticky adaptovány na hadcový substrát. Metaliferní populace prospívaly ve všech typech metaliferních půd, ale dvě z nich měly horší...
Evolutionary role of triploids in diploid-tetraploid populations of Arabidopsis arenosa and Cardamine amara
Voltrová, Alena ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Tato práce se zabývá evolučním potenciálem interploidního toku genů zprostředkovaného triploidními jedinci dvou smíšeně ploidních druhů, Arabidopsis arenosa a Cardamine amara, oba z čeledi Brassicaceae. V přírodních sekundárních kontaktních zónách tvořených diploidními a autotetraploidními cytotypy se triploidní jedinci obou druhů vyskytují vzácně, jsou zastoupeni pouze 0,2 % a 2,5 % jedinců v A. arenosa a C. amara. Přesto jejich role v toku genů mezi rodičovskými diploidně-tetraploidními populacemi zůstává nejasná, ačkoli genetická data potvrdila významné stopy interploidní introgrese. Křížením experimentů obou druhů triploidů s jejich rodičovskými ploidiemi jsem zjišťovala potenciál triploidů jako mediátorů toku genů. Konkrétně plodnost triploidů a jejich schopnost zpětného křížení se svými diploidními a tetraploidními rodiči. Úspěšná křížení zahrnující triploidy jako matky i otce prokázaly schopnost triploidů tvořit životaschopné samčí a samičí gamety. Významná část semen vyprodukovaných z těchto křížení byla schopna vyklíčit a přežít. Potomstvo bylo z velké části aneuploidní, ale byly pozorovány obě základní rodičovské ploidie, což ukazuje způsob, jakým se mohou triploidní jedinci zpětně křížit k diploidním a tetraploidním ploidiím. U C. amara terénní sběry semen z přirozených smíšených...
Antropogenní hybridizace mezi vybranými pěstovanými a volně rostoucími zástupci z rodu Malus (Rosaceae)
Orlovská, Lívia ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Hybridizace je důležitým hybatelem v evoluci rostlin, zároveň však může představovat hrozbu pro genetickou integritu druhů. Specifickým případem je genový tok indukovaný lidskou činností neboli antropogenní hybridizace, která představuje stále větší riziko pro genetickou diverzitu původních rostlinných druhů. V této práci je kromě teoretických poznatků o hybridizaci, introgresi a ochraně genetické diverzity, demonstrován význam a dopady antropogenní hybridizace a introgrese na příkladu modelového systému z rodu Malus. Rozborem dostupných studií na dané téma porovnávám a vyhodnocuji stav evropských populací divoce rostoucího druhu Malus sylvestris, který podléhá hybridizaci a introgresi především s pěstovaným druhem Malus domestica. Data vypovídají o běžně probíhající hybridizaci mezi těmito druhy v různé míře až do 37 % zastoupení hybridních jedinců v populaci. Významným je přitom lidský vliv, a to zejména prostřednictvím intenzifikace ve využívání krajiny, následkem kterého dochází k častějšímu střetu druhů a následnému genového toku. Dostupné studie sledující hybridizaci mezi těmito druhy jsou však vesměs lokální a chybí ucelený pohled na danou problematiku. V České republice a na sousedním Slovensku dokonce podobné empirické studie s využitím genetických dat doposud úplně chybí. Z uvedeného...
Evolutionary processes shaping the genus Urtica L. (Urticaceae) in Europe and adjacent areas
Rejlová, Ludmila ; Chrtek, Jindřich (vedoucí práce) ; Koutecký, Petr (oponent) ; Temsch, Eva Maria (oponent)
Přestože evropská flóra patří mezi vůbec nejlépe probádané, můžeme v ní i tak nalézt řadu jen okrajově studovaných skupin. Jedním z takových příkladů je i polyploidní komplex kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), ve kterém lze nalézt řadu vzácných diploidních taxonů, které se často vyskytují v nepřístupných a částečně reliktních oblastech, na rozdíl od kosmopolitně rozšířených tetraploidních jedinců, kteří vyhledávají především rozličná synantropní stanoviště a jejichž evoluční historie zatím nebyla zcela objasněna. Předkládaná disertační práce pojednává zejména o evoluci diploidních taxonů, rozeznávaných na území Evropy a v přilehlých oblastech jihozápadní Asie (Urtica dioica subsp.kurdistanica, U. d. subsp. pubescens, U. d. subsp. sondenii, U. d. subsp. subinermis). Poznání evoluce na diploidní úrovni může položit základ k pochopení fylogenetických vztahů a odhalit tak evoluční historii polyploidů (U. d. subsp. dioica). Studie se zabývá i dalšími příbuznými druhy vně komplexu U. dioica, a to zejména z oblasti Středomoří. V rámci cytogeografické studie byl zpracován rozsáhlý soubor 7012 vzorků z 1317 populací, zahrnující většinu v současnosti uznávaných diploidních poddruhů U. dioica. Z celého souboru vzorků bylo následně vybráno 279 rostlin (rovnoměrně pokrývajících geografickou i morfologickou...
Vznik triploidních hybridů a jejich evoluční potenciál v kontaktní zóně diploidního a tetraploidního cytotypu heřmánkovce nevonného (Tripleurospermum inodorum)
Ryšavá, Hana ; Čertner, Martin (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Přítomnosti triploidních jedinců, ať už hybridů vznikajících křížením diploidních a tetraploidních rostlin, nebo spontánně vzniklých triploidních mutantů v diploidních populacích, je dnes v rostlinných populacích přikládán stále větší význam. Možná evoluční role triploidních hybridů je však těsně spjata s frekvencí jejich výskytu, s jejich relativní zdatností (v porovnání s rodičovskými cytotypy) a fertilitou. Ke studiu této problematiky jsem si jako modelovou rostlinu zvolila heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), u kterého byl ve smíšených populacích diploidů s tetraploidy zdokumentován relativně častý výskyt triploidních hybridů. Tato jednoletá rostlina zároveň dosahuje velmi rychle reprodukční zralosti a je snadno pěstovatelná, což jí činí ideálním modelem pro kultivační a opylovací experimenty. V porovnání s rodičovskými cytotypy vykazují v kultivaci triploidní hybridi T. inodorum přibližně stejné (většinou intermediární) hodnoty zdatnosti. V in vitro podmínkách byla sledována klíčivost cytotypů, klíčení triploidních semen je srovnatelné s diploidním rodičovským cyotypem. V následné srovnávací kultivaci téměř 150 rostlin 2x, 3x, 4x a aneuploidních cytotypů ve skleníku bylo zjištěno, že ve všech zaznamenávaných indikátorech fitness nabývají triploidi intermediálních hodnot svých...
Riziko hybridizace ohrožené třešně křovité (Prunus fruticosa) s pěstovanými zástupci rodu Prunus
Musilová, Lenka ; Vít, Petr (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí riziko probíhající hybridizace (antropohybridizace) v populacích silně ohroženého taxonu Prunus fruticosa na území České republiky a v přilehlých oblastech. Pro studium hybridizace byla využita analýza absolutní velikosti genomu (stanovená pomocí průtokové cytometrie) spolu s klasickou a geometrickou morfometrikou. Bylo zjištěno, že ke křížení P. fruticosa dochází ve stejné míře jak se zplanělou a na našem území nepůvodní Prunus cerasus (vzniká tetraploidní kříženec Prunus ×eminens), tak s přirozeně se vyskytující Prunus avium (vzniká triploidní kříženec Prunus ×mohacsyana). Výskyt triploidního hybrida byl na území České republiky podceňován (uváděn byl pouze tetraploidní hybrid), protože kříženci P. ×eminens a P. ×mohacsyana nejsou odlišitelní pomocí studovaných morfologických znaků. Díky odlišné ploidii je ale lze za využití průtokové cytometrie jednoznačně odlišit. Na většině analyzovaných lokalit se nacházeli buď pouze jedinci čisté P. fruticosa nebo hybridi prvního či druhého typu. Jen čtyři populace byly smíšené. Ve dvou z nich byla zjištěna kontinuální variabilita v absolutní velikosti genomu, která by mohla poukazovat na výskyt hybridních rojů zahrnující různě pokročilé hybridy včetně zpětných kříženců. Jedná se však pouze o nepřímé důkazy případně...
Diferenciace v polyploidním komplexu Libanotis pyrenaica (Apiaceae)
Přívozníková, Hana ; Chrtek, Jindřich (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Polyploidizace patří u rostlin mezi hlavní evoluční mechanismy. V čeledi Apiaceae není častá, mezi zajímavé polyploidní komplexy tu paří Libanotis pyrenaica, s doposud zjištěným diploidním (2n = 2x = 22), tetraploidním (2n = 4 x = 44) a vzácně i triploidním (2n = 3x = 33) cytotypem. Předložená diplomová práce se zaměřila na geografický pattern ploidní diferenciace ve střední Evropě, genetickou variabilitu a některé biologické vlastnosti tohoto druhu. Použita byla metoda průtokové cytometrie, analýzy dvou úseků chloroplastové DNA (trnF-trnL a cp018-cp020), morfometrika a analýza klíčivosti semen v experimentálních podmínkách. Diploidní cytotyp byl zjištěn v celé zkoumané oblasti; v České republice zejména v Českém středohoří, jižních Čechách a roztroušeně na Moravě, na Slovensku zejména v karpatské oblasti na západní a střední části státu a v Pieninách. Tetraploidní cytotyp se vyskytuje hlavně ve východní části střední Evropy; v České republice se vyskytuje hlavně ve východním Polabí a v okolí moravských úvalů; na Slovensku zejména v Pováží, Slovenském rudohoří a Belanských Tatrách. Smíšená populace byla nalezena jen jedna (Polsko), bez objevení triploidních rostlin. Diploidní populace jsou vesměs vázané na přirozená stanoviště, tetraploidní naopak na člověkem často do značné míry ovlivněná...
Variabilita a mezidruhová hybridizace mezi druhy Elymus repens a E. hispidus
Bartošová, Romana ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Čeleď Poaceae představuje jednu z nejodvozenějších skupin jednoděložných rostlin, ve které dochází ve zvýšené míře k polyploidizaci a hybridizaci. Tribus Triticeae, a samotný rod Elymus, je modelovým příkladem enormní úrovně retikulátní evoluce. Předložená diplomová práce stanovila frekvenci a směr hybridizace mezi druhy Elymus hispidus a E. repens na území střední Evropy a zhodnotila evoluční význam hybridního roje na lokalitě NPR Čertoryje (Bílé Karpaty), kde dochází ve výrazně větší míře k hybridizaci a polyploidizaci. Potenciál pro hybridizaci mělo 14,4 % populací, protože se v nich buď přímo vyskytoval hybrid (7,9 %), nebo oba rodičovské druhy (8,4 %). Aneuploidní rostliny a cytotypy s vyšší ploidií byly potvrzeny jen z čertoryjské populace (s výjimkou jediného DNA nonaploida). Pomocí genomové hybridizace in situ byly potvrzeny a zpřesněny počty chromozomů u jednotlivých ploidních úrovní druhů a jejich subgenomová složení. Nově byla popsána genomová konstituce mezidruhových hybridů a vyšších alopolyploidů a byl odhalen jejich heterogenní původ. Průtoková cytometrie odhalila kontinuum absolutních genomových velikostí, které ukazuje na plynulý přechod hybrida mezi rodičovskými druhy (asymetricky - především směrem k E. hispidus). V modelové populaci čertoryjského hybridního roje vznikají hybridy...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Chrtek, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.