|
|
Vděčnost a její vztah k všímavosti
Chroustová, Eva ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Šípová, Ivana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vděčností, jejími intervencemi a možným přesahem k všímavosti. Ve své literárně-přehledové části tak usiluje o postižení vděčnosti v jejím situačním a afektivním pojetí. Dále se zaměřuje na představení různých typů intervencí vděčnosti, na jejich možné přínosy v rovině duševního i fyzického zdraví a na jejich možné výhody. V poslední kapitole teoretické části je pak stručně postižena všímavost a to, co bylo na společném poli všímavosti a vděčnosti doposud prozkoumáno. Na teoretickou část práce navazuje experiment, který se za pomoci placebo srovnání snaží poskytnout bližší pohled na intervence vděčnosti, které jsou v kontextu tohoto výzkumu chápány jako různé stupně experimentální manipulace. Deník vděčnosti v tomto pojetí přináší navíc (oproti Deníku okamžiků v aktivní kontrolní skupině) explicitní zaměření na vděčnost. Prsty vděčnosti jsou zase chápány jako nadstavba Deníku vděčnosti, oproti kterému přinášejí navíc explicitní zaměření na prožitek a všímavý přístup. Výsledky tohoto výzkumu však naznačují, že sledovaná experimentální manipulace nebyla v horizontu dvou týdnů v rovině životní spokojenosti, psychologického well-beingu, vděčnosti a všímavosti relevantní. Tzn., skupiny byly i po dvou týdnech cvičení ve sledovaných proměnných srovnatelné. Signifikantně vyšší...
|
|
|
Interindividuální rozdíly v rozpoznávání emocí
Chroustová, Eva ; Höschlová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, Mojmír (oponent)
Práce se zabývá interindividuálními rozdíly v rozpoznávání emocí. Proto začíná stručným představením základních emocí, neboť se jedná o koncept, z něhož vychází nejen řada výzkumů, ale i testových metod zabývajících se schopností rozpoznávat emoce. Následně je pozornost věnována výrazu emocí, a to zejména otázce jeho univerzality a funkce. V třetí kapitole se již práce dostává ke svému jádru, a to k rozpoznávání emocí. Předtím, než je však pozornost věnována samotným rozdílům v této schopnosti, je stručně postižen její význam a proces. To, co o této schopnosti doposud víme, se však z velké části zakládá na tradiční "základně-emoční" metodě. Proto se závěrečná kapitola teoretické části práce zaměřuje na některá úskalí této metody. Z teoretické části práce vychází i návrh kvantitativního exploračního výzkumu, jehož cílem je prozkoumat souvislost osobnostních rysů a schopnosti rozpoznávat emoce. Klíčová slova základní emoce, rozpoznávání emocí, interindividuální rozdíly
|
|
|
Josef Fanta a klatovská radnice
Chroustová, Eva ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá klatovskou radnicí - konkrétně její přestavbou z dvacátých let 20. století, jež byla realizována podle plánů Josefa Fanty. Hlavním cílem práce bylo pochopit a popsat důvody, které vedly k tomu, že ještě v této době byla uplatněna při přestavbě novorenesance, a rovněž zjistit, jak byla tato pozdní volba novorenesance přijímána. Nejprve jsou v práci osvětleny příčiny, které k přestavbě vůbec vedly a proč byl osloven právě Josef Fanta. Následně jsou na základě pramenů doloženy další klíčové osobnosti, které hrály v utváření nové podoby radnice důležitou roli. Cíle, které si nadefinovaly a kterým je věnována samostatná kapitola, vedly k uplatnění novorenesance. Pro lepší pochopení této volby je v práci stručně probrána nejen historie klatovské radnice, ale také širší kontext novorenesance a radnic. Velká část diplomové práce je pak věnována dobové kritice, jež se proti Fantově projektu zvedla (zejména v roce 1921) a jež z ní učinila téma nejen klatovské. Přestavba klatovské radnice se tak stala názorný příkladem střetu generací a jejich odlišných přístupů k památkám.
|
|
|
Ikonografický program jezuitského kostela v klatovech
Chroustová, Eva ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce v Klatovech patří mezi nejvýznamnější barokní památky jihozápadních Čech. Vyniká nejen svou kvalitou a neobvyklým zasvěcením, ale i rozvržením, jež ze všech českých jezuitských chrámů nejvíce vychází z typu "Il Gesù". S klatovským kostelem, jakož i s celým jezuitským komplexem, jsou spojena jména četných významných osobností (Carlo Lurago, Giovanni Domenico Orsi, Jan Hiebel, Theodor Moretus…). Ve své bakalářské práci bych se však chtěla zaměřit zejména na ikonografický program tohoto kostela v kontextu jezuitského řádu.
|
host ::
RSS.