Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 129 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Postoje učitelů k používání názvu Česko
Lambert, Filip ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postoji učitelů na základních a středních školách, zda znají rozdíl mezi geografickým a politickým názvem země. Hlavním cílem práce je zjistit, jestli učitelé geografické názvy Česko / Czechia ve výuce používají, případně z jakých důvodů upřednostňují politický název, a zda jsou tyto důvody relevantní. Práce se dále zabývá historickými souvislostmi názvů za posledních sto let s náhledem do začátků používání geografických názvů. Práce zároveň zkoumá především aktuální dění v médiích a na politické scéně. Výzkum byl proveden s pomocí dotazníkového šetření, na které reagovalo 124 respondentů. Bylo zjištěno, že většinově učitelé geografie ve výuce používají geografického názvy, u učitelů jiných aprobací byly výsledky spíše vyrovnané. Dále bylo zjištěno, že respondenti odmítající krátké názvy nemají žádné relevantní důvody, proč je nepoužívat, nýbrž se omezují na dichotomii subjektivních pocitů, zda se jim název líbí, nebo ne.
Genderové rozdíly při vytváření sociálního kapitálu územních komunit na Táborsku
Maňásková, Tereza ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Hána, David (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem genderových rozdílů při vytváření sociálního kapitálu územních komunit na Táborsku. Hlavním cílem výzkumu je analýza a hodnocení procesu formování sociálního kapitálu se zaměřením na genderové rozdíly mezi aktéry lokální politické elity na Táborsku. Předpoklad rozdílů během utváření sociálního kapitálu aktérů z pohledu genderu je opírán o rešerši a diskuzi obecných východisek. Hlavními řešenými koncepty v první části práce je samotný pojem gender a jeho formování během života, s tím spojené genderové stereotypy ve společnosti, sociální kapitál a jeho utváření, formy či měření. V neposlední řadě se práce věnuje diskuzi o politické participaci žen v Česku. V empirické části práce se nejprve zaměřím na naplnění dílčího cíle práce, a to na analýzua hodnocení zastoupení žen v komunální politice na Táborsku s důrazem na vysvětlení podmíněností, které jsou klíčové pro vstup žen do komunální politiky. O jeho splnění jsem se snažila skrze kvantitativní výzkum, a to sběrem a analýzou dat o všech 110 obcích na Táborsku mezi lety 1994-2022. Pro splnění tohoto cíle jsem si stanovila tři předpoklady. Bylo zjištěno, že procentuální zastoupení žen v komunální politice na Táborsku je v porovnání se zastoupením mužů nižší. Avšak není pravdou, že je procentuální zastoupení žen v...
Rozdíly ve vnímání prostoru a míst: podmíněnosti a časoprostorové souvislosti
Skála, Tomáš ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Tato práce se zabývá jedním z nejpodstatnějších konceptů humánní geografie, totiž problematikou místa. Místo je v ní nahlíženo optikou sociálního konstruktivismu. V první části se věnuje především percepcí místa a jeho identitou, tyto a další důležité pojmy jsou kriticky diskutovány na základě odborné literatury, která se touto problematikou zabývá. Ve druhé části se věnuje proměnám identity místa na příkladě dynamicky se měnícího se prostoru obce Zbuzany, která se nachází v suburbáním zázemí Prahy. Proměny jsou sledovány na základě starých map a leteckých snímků daného území a byly vymezeny hlavní etapy proměn zástavby na území obce. Ve třetí části na základě polostrukturovaných rozhovorů s rezidenty obce práce odhaluje symbolickou vrstvu její krajiny. Rozhovory byly vedeny s šesti respondenty, kteří zastupovali tři různé generace residentů. Analýzou těchto rozhovorů byly prokázány rozdíly ve vnímání místa jednotlivými generacemi.
Proměny symbolické vrstvy krajiny: analýza pomístních a místních jmen na starých mapách města Jičín a jeho blízkého okolí
Dařílek, Petr ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá pomístními a místními jmény v krajině jakožto součásti paměti krajiny. Krajina se skládá z mnoha vrstev, jednou z nich je i vrstva symbolická. Tu tvoří i toponyma, která dokáží nejen ovlivnit, jak konkrétní krajinu vnímáme, ale zároveň jsou nositeli mnoha různorodých informací o krajině nebo o dobách dávno minulých. Cílem této práce je analyzovat pomístní a místní jména v krajině Jičína a jeho blízkého okolí na starých mapách a získat informace o tom, jak se vyvíjí krajinná jména na mapách v uplynulém čtvrt tisíciletí. V této práci se dozvíme, jaká jména jsou stabilní kostrou jičínské krajiny a zdali jsou jména konstantní, nebo se naopak mění a do jaké míry můžeme zaznamenat jejich úbytek.
Globalizace, glokalizace a neolokalismus jako hybné síly proměn evropského pivovarnictví
Materna, Kryštof ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Szczyrba, Zdeněk (oponent) ; Toušek, Václav (oponent)
Tato práce má ambici přispět do debaty o významu lokálního a regionálního prostředí na dopady globálních procesů na příkladu evropského pivovarnictví. Pivovarnictví bylo v posledních 30 letech zásadně ovlivněno globálními změnami. Pivo je zároveň produkt, který je historicky významně spjat s místem své produkce, kde jsou spotřebitelé na změny citliví, a zároveň mohou svým spotřebním chováním tyto změny ovlivnit. Předmětem výzkumu jsou jednak dopady globalizace na pivovarnictví a pivovary v Evropě ve smyslu působení nadnárodních pivovarských společností na trzích evropských zemí, koncentrace a přesuny výroby piva a unifikace pivní nabídky. Dále jsou to procesy glokalizace a neolokalismu formující vznik fenoménu zakládání minipivovarů a jeho šíření v prostoru. Glokalizace je zde chápána jako jev, kdy lokální iniciativy využívají ke svému úspěchu i možností daných globalizací, neolokalismus pak jako fenomén návratu poptávky po lokálních produktech jakožto alternativě k příliš silnému působení globalizace na straně nabídky. Cílem práce je tedy jednak podchytit globalizační procesy v evropském pivovarnictví v podobě působení nadnárodních pivovarských skupin, definování jejich prostorových strategií, hodnocení akvizic nových pivovarů a jejich uzavírání v kontextu ekonomické vyspělosti a pivovarnické...
Proměny identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století: Podprůhon a Nové Kladno
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Práce se věnuje studiu identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století, konkrétně Podprůhonu a Novému Kladnu. V práci je zmíněn historický vývoj všech kladenských dělnických čtvrtí, ale hlavní část práce analyzuje coby prototypické příklady právě Podprůhon a Nové Kladno. Byť jsou obě čtvrti blízko sebe, zaznamenaly zcela odlišný vývoj: Nové Kladno bylo transformováno v sídliště, Podprůhon nechán přirozenému, postupnému vývoji. Nezbytnou součástí práce je vlastní kvalitativní a kvantitativní výzkum. Na podkladě rozhovorů s rezidenty zkoumaných čtvrtí a anketního šetření s nerezidenty se analyzuje vztah lidí k oběma lokalitám, dále též jakým prvním dojmem obě lokality působí a zda se tyto závěry liší s ohledem na věk respon- dentů. Výsledky jsou dány do kontextu s dobovými plánky i literárními a audiovizuálními díly, což umožňuje detailní popis identity obou míst. Zdá se, že Nové Kladno vlivem své transformace přišlo o svou identitu a novou si dosud nevybudovalo, zatímco Podprůhon si svou identitu zachoval, i navzdory tomu, že se z něj v 80. letech 20. století stala vyloučená lokalita. Jelikož čtvrtí s podobnými osudy vzniklo v Česku ve 2. polovině minulého století relativně mnoho, lze dílčí in- terpretace z práce zobecnit jakožto případové studie transformace industriálního...
Historický vývoj teritoriální polarizace českých zemí. Příklad kraje Vysočina
Nováček, Aleš ; Semotanová, Eva (oponent) ; Chromý, Pavel (oponent)
Hlavním cílem práce byla analýza, interpretace a pokus o rekonstrukci historického vývoje teritoriální polarizace českých zemí jako výsledku komplexních socioekonomických proměn. V rámci této problematiky pak konkrétněji a podrobněji přistupuje k příkladu kraje Vysočina, dějinným aspektům jeho perifernosti a vnitřní diferenciace. Bylo úkolem pomocí analýzy dlouhodobého populačního vývoje nalézt a objasnit kořeny dnešní polarity jádra a periferie. Na obou zkoumaných úrovních, jak vnější (mezi kraji), tak vnitřní (uvnitř sledovaného kraje), bylo záměrem hledat a následně identifikoval základní vývojové determinanty stavu i populačně-prostorové dynamiky s důrazem na jejich časovou proměnlivost a variabilitu. V tomto se výzkum opíral o reprezentativní historické prúl·ezy stavu populace. Na základě jejich rozboru a vzájemné komparace jednotlivých územních jednotek došlo za pomoci statistických metod k pokusu konstruovat dobovou teritoriální hierarchii sídelního, potažmo i hospodářského systému včetně stanovení jednotlivých kategorií polarizace: jádro - periferie. Obdobným zpi'1sobem bylo postupováno i v otázce historického vývoje a v jeho rámci užití pojmú: jadernizaee periferizace. Největší prostor byl přirozeně vymezen industriální de, jež mčla hlavní podíl na formování současné reality. Tento dúraz se ukázal...
Spolupráce obcí na vnitřní periferii Česka: mikroregion Třemšín
Kopecký, Pavel ; Jančák, Vít (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent)
The master thesis aims to study at some length the region so called inner periphery. This research work is focused on comparision between theorethical concepts of periphery areas and the actual situation in model microregion Třemšín which extends on the border of three Czech NUTS III regions. Considerable part of the master thesis is dedicated to a discussion about conceptions of peripherness, rural area and rural communities and also about the relation between human and social capital and the development of inner periphery/rural area. Methods contain searching previous information and study of researches done in the context of space polarization, rural development and some sociological researches about human and social capital. The next step is to define some model region suitable to the condition of beeing an example of Czech inner periphery area. Because of the interest in discover how efficient is a cooperation of rural municipalities based on institutional framework, the existing municipal cooperation confederacy Třemšín was appointed. The own research work consist in interviewing mayors of municipalities concerned and posterior analysis of their opinions. The results overcome some of the presumptions about periphery areas in general. They are not more regions of emigration or a higher rate of...
Diferenciace stability lokálních elit v obcích a mikroregionech Jihočeského kraje
Řezníčková, Pavla ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Váně, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vnitřní diferenciaci Jihočeského kraje. Podstatou celé práce je posoudit možnosti hodnocení územní diferenciace venkovů z hlediska stability lokálních elit a ověřit nově navrženou metodiku hodnocení stability lokálních elit v zájmovém území. Na základě tohoto hodnocení jsme zjistili, že v modelovém území Jihočeského kraje dochází k územní diferenciaci stability lokálních elit a to v dichotomii kontinuálně se vyvíjející vnitrozemí versus pohraniční oblasti dosídlené po druhé světové válce. Hlavním zjištěním této práce je však souvislost diferenciace stability lokálních elit se sídelní strukturou obcí. Klíčová slova: Rozvoj venkova - periferie/jádro - venkov - lokální aktéři - elity

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 129 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Chromý, Petr
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.