|
|
Vnitrostátní fúze kapitálových společností : Problémy zmocnění a způsoby jejich řešení
Chovanec, Ondřej ; Josková, Lucie (oponent)
Strana 122 | 128 ABSTRAKT VNITROSTÁTNÍ FÚZE KAPITÁLOVÝCH SPOLEČNOSTÍ: Problémy zmocnění a způsoby jejich řešení Tato rigorózní práce rozebírá tzv. problémy zmocnění a způsoby jejich řešení v reáliích specifické oblasti vnitrostátních fúzí kapitálových obchodních společností. V první části se vysvětluje z obecného ekonomického a korporačně- právního hlediska, jaké jsou pojmové rysy kapitálových korporací, co se rozumí problémy zmocnění a proč k nim v rámci správy korporací dochází. Rovněž jsou nastíněny základní regulatorní a mimoregulatorní způsoby jejich řešení. Druhá část přibližuje fúze kapitálových korporací a jejich principiální mechanismy. Následující dvě části této práce pak už na konkrétních případech demonstrují, jaké regulatorní nástroje a strategie pro řešení problémů zmocnění zákonodárce využil v zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o přeměnách"). Pozornost je v zákoně o přeměnách zřetelně věnována nástrojům ochrany minoritních a nesouhlasících společníků, v o něco menší míře rovněž věřitelů. Tomu odpovídá i struktura této práce, jejíž třetí část se týká ochrany společníků a čtvrtá část ochraně věřitelů, jejichž postavení se v důsledku fúze může zhoršit. Regulatorní strategie, které zákonodárce v zákoně o přeměnách použil a...
|
|
|
Nucené ukončení účasti menšinových akcionářů v akciové společnosti
Chovanec, Ondřej ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
54 ZÁVĚR Právo výkupu účastnických cenných papírů, které bylo vloženo do obchodního zákoníku zákonem č. 216/2005 Sb., bylo v počátcích své existence velmi sporné. Jen samotný fakt, že bylo do zmíněného zákona přidáno na základě poslanecké iniciativy, spěšně a bez obvyklého projednání, může budit podezření. Pochybnosti vzbuzovala nejen samotná podstata institutu vytěsnění, kdy je menšinový akcionář nuceně zbaven vlastnického práva k účastnickým cenným papírům ve prospěch hlavního akcionáře, ale také žalostná kvalita právní úpravy, jež neposkytovala dostatečné záruky menšinovým akcionářům. Je otázkou, co zákonodárce vedlo k uspěchanému přijetí právní úpravy, jež byla zjevně nedomyšlená a plná nedostatků. Je politováníhodné, že v mnoha akciových společnostech došlo k vytěsnění právě za účinnosti této prvotní, nedokonalé úpravy. Od zavedení institutu squeeze-out do českého právního řádu uplynulo pět let, během nichž jeho úprava prodělala řadu zásadních změn. Nejnápadnější vady byly odstraněny a ochrana menšinových akcionářů byla výrazně posílena. O ústavnosti práva výkupu rozhodoval i Ústavní soud, jenž ve svém nálezu konstatoval, že institut squeeze-out je v souladu s ústavním pořádkem. Krátce po vydání tohoto nálezu byla sice příslušná ustanovení obchodního zákoníku novelizována zákonem č. 104/2008 Sb., o...
|
|
|
Vnitrostátní fúze kapitálových společností : Problémy zmocnění a způsoby jejich řešení
Chovanec, Ondřej ; Josková, Lucie (oponent)
Strana 122 | 128 ABSTRAKT VNITROSTÁTNÍ FÚZE KAPITÁLOVÝCH SPOLEČNOSTÍ: Problémy zmocnění a způsoby jejich řešení Tato rigorózní práce rozebírá tzv. problémy zmocnění a způsoby jejich řešení v reáliích specifické oblasti vnitrostátních fúzí kapitálových obchodních společností. V první části se vysvětluje z obecného ekonomického a korporačně- právního hlediska, jaké jsou pojmové rysy kapitálových korporací, co se rozumí problémy zmocnění a proč k nim v rámci správy korporací dochází. Rovněž jsou nastíněny základní regulatorní a mimoregulatorní způsoby jejich řešení. Druhá část přibližuje fúze kapitálových korporací a jejich principiální mechanismy. Následující dvě části této práce pak už na konkrétních případech demonstrují, jaké regulatorní nástroje a strategie pro řešení problémů zmocnění zákonodárce využil v zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o přeměnách"). Pozornost je v zákoně o přeměnách zřetelně věnována nástrojům ochrany minoritních a nesouhlasících společníků, v o něco menší míře rovněž věřitelů. Tomu odpovídá i struktura této práce, jejíž třetí část se týká ochrany společníků a čtvrtá část ochraně věřitelů, jejichž postavení se v důsledku fúze může zhoršit. Regulatorní strategie, které zákonodárce v zákoně o přeměnách použil a...
|
|
|
Insolvenční řízení z pohledu zajištěného věřitele
Chovanec, Ondřej ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Práce se zabývá insolvenčním řízením z pohledu zajištěného věřitele. Úvodní kapitola je věnována historickému vývoji insolvenčního práva. Stěžejní část práce představuje popis insolvenčního řízení od podání insolvenčního návrhu přes přihlášení pohledávky po uspokojení pohledávky zajištěného věřitele. Závěrečná kapitola se zabývá úpravou de lege ferenda. Důraz je kladen na praktické problémy vyskytující se v praxi.
|
|
|
Nucené ukončení účasti menšinových akcionářů v akciové společnosti
Chovanec, Ondřej ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
54 ZÁVĚR Právo výkupu účastnických cenných papírů, které bylo vloženo do obchodního zákoníku zákonem č. 216/2005 Sb., bylo v počátcích své existence velmi sporné. Jen samotný fakt, že bylo do zmíněného zákona přidáno na základě poslanecké iniciativy, spěšně a bez obvyklého projednání, může budit podezření. Pochybnosti vzbuzovala nejen samotná podstata institutu vytěsnění, kdy je menšinový akcionář nuceně zbaven vlastnického práva k účastnickým cenným papírům ve prospěch hlavního akcionáře, ale také žalostná kvalita právní úpravy, jež neposkytovala dostatečné záruky menšinovým akcionářům. Je otázkou, co zákonodárce vedlo k uspěchanému přijetí právní úpravy, jež byla zjevně nedomyšlená a plná nedostatků. Je politováníhodné, že v mnoha akciových společnostech došlo k vytěsnění právě za účinnosti této prvotní, nedokonalé úpravy. Od zavedení institutu squeeze-out do českého právního řádu uplynulo pět let, během nichž jeho úprava prodělala řadu zásadních změn. Nejnápadnější vady byly odstraněny a ochrana menšinových akcionářů byla výrazně posílena. O ústavnosti práva výkupu rozhodoval i Ústavní soud, jenž ve svém nálezu konstatoval, že institut squeeze-out je v souladu s ústavním pořádkem. Krátce po vydání tohoto nálezu byla sice příslušná ustanovení obchodního zákoníku novelizována zákonem č. 104/2008 Sb., o...
|
host ::
RSS.