|
|
Interakce myších roupů a trichomonád
Choutková, Jana ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Langrová, Iva (oponent)
Roupi druhů Aspiculuris tetraptera a Syphacia obvelata patří k běžným střevním parazitům myši domácí, stejně jako trichomonády několika druhů. Nejčastěji nalézanou trichomonádou je Tritrichomonas muris, a dále ve střevě myši bývají přítomny druhy Tritrichomonas minuta, Pentatrichomonas hominis a Hexamastix muris. Je známo, že za určitých podmínek se trichomonády mohou vyskytovat ve střevě myších roupů (Theiler a Farber, 1936). Konkrétně byl zaznamenán výskyt T. muris ve střevě obou druhů myších roupů, a to překvapivě i v roupech pocházejících z myší zdánlivě bez nákazy trichomonádou. V roce 1933 Becker pozoroval trofozoity T. muris ve vajíčku roupa S. ovelata. Na základě těchto nálezů byla zformulována hypotéza o přenosu těchto trichomonád vajíčky hlístice, tedy způsobem analogickým k přenosu Histomonas meleagridis. V této práci dokumentujeme přítomnost trichomonád v tělech roupů, určujeme jejich lokalizaci, druh, popisujeme jejich morfologii ve střevě roupů a na základě výsledků hodnotíme možný význam interakce trichomonád a roupů pro přenos prvoků na nové savčí hostitele. Trichomonády byly pomocí klasické histologie, in situ hybridizace a transmisní elektronové mikroskopie prokázány výhradně v lumenu střeva roupů a vyskytovaly se po celé délce střeva, přičemž in vivo vykazovaly typickou motilitu...
|
|
|
Význam hlístic pro přenos parazitických prvoků na nové hostitele
Choutková, Jana ; Bulantová, Jana (oponent) ; Horák, Petr (vedoucí práce)
Pro všechny parazitické organismy je zásadní otázka přenosu na nového hostitele. Někteří paraziti jsou uzpůsobeni k přenosu jednoduchou cestou díky rezistentnímu životnímu stadiu, jiní využívají jednoho nebo více mezihostitelů. Extrémním případem je využití jiného parazita, který obývá stejného hostitele a je schopen přenos zajistit. Jedná se tedy o hyperparazitismus za účelem přenosu na nového hostitele. Konkrétním příkladem je prvok Histomonas meleagridis, který ve střevě svého hostitele - hrabavého ptáka - napadá dalšího parazita z prostředí ptačího střeva, škrkavku Heterakis gallinarum. Prvok, který ve svém životním cyklu postrádá odolné stadium cysty, vniká do vajíček škrkavky. Ta mu po uvolnění do vnějšího prostředí poskytují dobrou ochranu před vnějšími vlivy a zajišťují přenos na dalšího hostitele. Některé důkazy svědčí o tom, že podobného principu by k přenosu na nové hostitele mohli využívat i další prvoci. Jedním z nich je prvok z lidského střeva, Dientamoeba fragilis. Přenos tohoto prvoka na nového hostitele by mohl zajišťovat roup dětský, Enterobius vermicularis. Jiným potenciálním příkladem by mohl být myší parazitický prvok Tritrichomonas muris v asociaci s hlísticemi Aspiculuris tetraptera a/nebo Syphacia obvelata.
|
host ::
RSS.