Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Recentní reformy federalismu v německy mluvících zemích
Chmel, Marek ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Šimíček, Vojtěch (oponent)
Anotace: Cílem této práce je seznámit čtenáře s průběhem a výsledky recentních reforem federalismu v Německu, Švýcarsku a Rakousku. Je zajímavé sledovat, že navzdory historické, geografické i kulturní blízkosti vykazují zmíněné federace při vzájemném porovnání výrazné rozdíly, a to jak ve způsobu institucionálního uspořádání, tak i v procesních otázkách při provádění samotných reforem. Součástí práce je rovněž úvaha nad tím, zda jsou poznatky z těchto procesů teoreticky aplikovatelné i na úrovni Evropské unie, protože navzdory obtížnému srovnání EU s federativním modelem uspořádání je možné vypozorovat mnoho shodných prvků fungování, ať už se jedná o výkon sdílených kompetencí nebo způsob přerozdělování finančních prostředků. Aby bylo možné se hlouběji ponořit do těchto úvah a s ohledem na nepříliš rozsáhlou česky psanou literaturu o federalismu a federacích, tvoří kromě historického kontextu součást práce rovněž širší teoretické pojednání.
Informační systém pro školící centrum
Chmel, Marek ; Matějka, Jiří (oponent) ; Koch, Miloš (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na použití jazyka PHP a MySQL při tvorbě informačního systému pro školící centrum. Před samotnou tvorbou aplikace je provedena důkladná analýza požadavků a následně navržena databázová struktura pro danou aplikaci tak, aby plně vyhovovala danému prostředí. Při analýze byl kladen zvýšený důraz na bezpečnost a rozšiřitelnost aplikace. Dále je popsána samotná implementace aplikace a problémy, které při tvorbě aplikace nastaly. V závěru jsou uvedena možná další rozšíření a zlepšení aplikace.
Boj proti diskriminaci, přímý horizontální účinek směrnic na případu Mangold: Studie č. 5.298
Chmel, Marek
Případ Mangold je jedním z dalších střípků mozaiky komplikovaného vztahu Soudního dvora EU na straně jedné a národními soudy jednotlivých členských států na straně druhé. Signifikantním je zejména vztah mezi Soudním dvorem a německým Spolkovým ústavním soudem, který již vytvořil na toto téma poměrně bohatou judikaturu. Přitom stav kooperace je do jisté míry žádoucím stavem pro obě strany. Diskutovaný případ se týká transpozice antidiskriminační směrnice, i když případ sám o sobě není ani tolik zajímavý pro samotnou antidiskriminační směrnici, jako spíše pro obecné otázky, velmi úzce související se základními principy, na kterých stojí celé evropské právo, ale i s principy, na základě kterých by měly národní soudy se Soudním dvorem spolupracovat. V práci je tak diskutováno přiznání přímého horizontálního účinku směrnice či problematika ústavních tradic společných členským státům.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Listina základních práv Evropské unie a česká „výjimka“ z Listiny: Studie č. 3.081
Chmel, Marek ; Syllová, Jindřiška
Bruselský summit Evropské rady přijal dne 30. 10. 2009 protokol k závěrům předsednictví. Protokol o uplatňování Listiny základních práv v České republice spočívá v tom, že se Česká republika začleňuje do protokolu č. 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království. Protokol č. 30 je už začleněn do Lisabonské smlouvy v jejím sjednaném znění. Znění protokolu pro Českou republiku bude (po jeho začlenění do smluvního základu v rámci přístupové smlouvy) shodné jako pro ostatní dva státy. Protokol č. 30 má dva články, dá se však rozdělit do 3 částí. Článek 1 odst. 1 se týká Listiny základních práv EU jako celku, článek 1 odst. 2 se v podstatě týká sociálních práv, článek 2 se týká interpretace určitých pojmů použitých v rámci Listiny základních práv EU. Protokol č. 30 Lisabonské smlouvy a tedy i „český“ protokol, až bude začleněn do smluvního základu EU, vytvoří pro Soudní dvůr více explicitních překážek, pokud by snad chtěl rozšířit pravomoci EU i mimo dosud dané hranice a aplikovat Listinu základních práv EU jako obecně a přímo účinné právo EU. Po prozkoumání protokolu je nutno konstatovat, že obyvatelé České republiky přijetím „českého“ protokolu o žádná práva (ve srovnání s ostatními členskými státy EU) nepřichází. Vnitrostátní soudy i Soudní dvůr nebo další orgány budou moci použít všechna ustanovení Listiny základních práv EU pro interpretaci výkonu všech smluvních pravomocí Unie jak v České republice, tak ve shodném rozsahu v ostatních členských státech.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Viz též: podobná jména autorů
1 CHMEL, Matěj
2 Chmel, Martin
1 Chmel, Miroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.