|
|
Dovlatov a Puškin
Zvěřinová, Barbora ; Chlupáčová, Kamila (vedoucí práce) ; Uličná, Olga (oponent)
Tato diplomová práce nese název "Dovlatov a Puškin". Impulsem k výběru tohoto tématu byla nejen postupová práce "Genius loci památkové rezervace v Michajlovském v díle Sergeje Dovlatova Zapovednik", ale i četba přednášky Sergeje Dovlatova " " (Dovlatov 2004, 4. díl, str. 351 - 378). Přednáška představuje stručné shrnutí náhledu autora na dějiny ruské literatury a její nejvýznamnější osobnosti. Dovlatov hned v úvodu zdůrazňuje, že být v Rusku "spisovatelem" neznamená mít psaní jako profesi, nýbrž jako morálně odpovědné poslání. V Rusku byla literatura společensky a často i politicky angažovaná. Spisovatel byl osobou obdivovanou. Tento obdiv přirovnává autor (přednášel pro současné americké publikum) k adoraci filmových nebo sportovních hvězd v USA. Literatuře byly tak automaticky připisovány funkce, které pro ni podle Dovlatova nejsou charakteristické, dělají z ní učebnici života. Tomu v Rusku odpovídal i charakter literární kritiky, která od spisovatelů společenskou a politickou uvědomělost vyžadovala. Puškinovi byla za života vytýkána lehkomyslnost a nedostatečná angažovanost. Jenže Dovlatovovi jako autorovi přednášky nejsou drahé myšlenky či syžety, ale drobnosti stylové, fonetické a strukturní, které činí literaturu nevysvětlitelně přitažlivou. Na Puškinovi obdivoval Dovlatov mnoho věcí. Jeho schopnost...
|
|
|
Jazyk a násilí
Mészárosová, Ester ; Chlupáčová, Kamila (vedoucí práce) ; Giger, Markus (oponent)
Co je podstatou násilí? Kde jsou kořeny tohoto jevu? Jak je možné přesvědčit člověka, že válka je jedna z možností, jak řešit konflikty, že zabíjení toho druhého je v určitých podmínkách nutností a správnou věcí? Je pacifistické hnutí skutečně přežitkem a dílem snílků a idealistů nebo výzva pro každou generaci i jednotlivce? Již antičtí filozofové interpretují válku jako projev lidské přirozenosti, jako výraz věčné touhy člověka po moci. Diskuse Pavla Baršy a Karla Theina v lidových novináchl o vztahu západní filozofie k otázkám války a míru, ale hlavně vztahu historie a filozofie je poučná z dvojího hlediska. Na jedné straně přehledně informuje o hlavních myšlenkových proudech západní filozofie, které se zabívaly otázkou války, státu a práva. Na straně druhé je důkazem velice rezervovaného postoje dnešních myslitelů k pacifismu, který chápe Pavel Barša následovně: ... racionalizacejejenjednou zforem násilí, ideologie mirujenjinouformou války. I když v Baršových úvahách jde o zpochybnění výsostné pozice rozumu ajeho zařazení do diskursu historie, je jeho konečná koncepce historie jako nikdy neutuchajícího boje více výrazem politologa než filozofa. To dokazuje i reakce filozofa Karla Theina, který upozorňuje na přízpěvek Římanů k řeckým úvahám o válce a míru. Za autora myšlenky, která je vzdáleně podobná...
|
|
| |
|
|
Dramatik Vasilij Sigarev v kontextu "nové dramatiky"
Dobrovolná, Eva ; Zadražil, Ladislav (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Diplomová práce Dramatik Vasilij Sigarev v kontextu "nové dramatiky" je pokusem o výklad několika autorových reprezentativních dramat s přihlédnutím k domácímu ruskému proudu "nového dramatu" a vlivům, které přispěly kjeho zformování do dnešní podoby. Vasilij Sigarev není přirozeně sám, kdo považuje údobí zlomů za dobu inspirativní pro inovaci dramatických žánrů a s ním bezprostředně spjatých inscenačních technik, tedy za dobu příhodnou pro zrod "nového dramatu" a "nového divadla". Samy tyto úvahy nejsou rozhodně nové, zejména ne v ruském umění. Už před sto lety, na přelomu 19. a 20. století, přicházela ruská moderna i avantgarda s nejrůznějšími vizemi "nového umění". Své neméně radikální představy o "novém divadle", které by bylo důstojným souputníkem nové etapy ve vývoji lidstva, započaté revolucí, rozpřádali v časech revolučních zlomů divadelníci z řad levé avantgardy. Jejich nejznámějším mluvčím byl Vs. Mejerchold, zakladatel její hlavní divadelní tribuny Divadla revoluce. Jedním z nejradikálnějších projektů té doby byl osobitý pokus o spojení umění a života v takzvaných "masových podívaných", rozehrávaných zástupy neherců přímo v reálu - především na náměstích revolučních metropolí. Toto údobí radikálních experimentů brzy skončilo, přelom dvacátých a třicátých let znamenal návrat k tradičnějším žánrům...
|
|
|
Kategorie posesivity v češtině a ruštině
Černá, Barbora ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Již ve své postupové práci jsem se zabývala přídavnými jmény tvořenými příponou -ský j-CKMM v češtině a ruštině. Jedna z kapitol této práce byla věnována tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od jmen obecných a vlastních a s tím spojené problematice vyjádření posesivity. Toto téma mne zaujalo a rozhodla jsem se mu věnovat i v práci diplomové. Následovalo shromažďování materiálu (jak teoretického, tak i ilustrativního) k dané problematice, a to je i jedním z důvodu, proč právě kapitola věnovaná přídavným jménům přivlastňovacím je oproti ostatním poněkud rozsáhlejší. Dalším důvodem je fakt, že se jedná o téma dostatečné propracované v odborné literatuře.
|
|
|
Lingvostylistická analýza románu Deň opričnika Vl. Sorokina (Srovnání s jeho českým překladem)
Beňovský, Jan ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Tvorba Vladimíra Sorokina se stala během třech desetiletí známou nejen v Rusku, ale i ve světě. Jeho romány jsou překládány do mnoha světových jazyků a to zejména pro jeho osobitý postoj k Rusku a jeho politice, historii i společenským otázkám, ale i vztahu k literatuře a umění. Tato témata jsou zasazena do literárního proudu postmodernizmu a konceptualizmu. V roce 2009 vyšel český překlad Sorokinova románu "Den opričníka". Na základě jeho lexikální a stylistické bohatosti byl román vybrán pro ligvostylistickou analýzu. V práci došlo k zařazení Vladimíra Sorokina v rámci literárního proudu. Také byl stručně charakterizován román "Den opričníka", stejně jako byly shrnuty základní rysy opričniny. V zevrubné lingvostylistické analýze bylo podrobeno 17 historických termínů a reálií (дьяк, приказ, скоморох, смута, стрелец, челобитная, ярлык, государь, калики перехожие, соборность, столбовой, трактир, домострой, гусляр, лик, трапеза, батя), které pomáhají vytvářet Sorokinovu fresku "nového" Ruska budoucnosti. Následně je výraz porovnán s českým analogem. Se zvláštní pozorností na srozumitelnost českého překladu jsou pozorovány sémantické rozdíly mezi původním slovem nebo slovním spojením a jejich použitými českými ekvivalenty, čímž se odhalují úskalí jednotlivých překladatelských řešení, především s...
|
|
|
Konverzívnost jako systémový vztah
Kováčová, Kateřina ; Chlupáčová, Kamila (vedoucí práce) ; Giger, Markus (oponent) ; Panevová, Jarmila (oponent)
Konverzívnost je významový vztah mezi lexémy (resp. mezi jinými typy jazykových výrazů), který bývá co do své příslušnosti k systému jazyka v různých jazykových teoriích odlišně hodnocen. Neformálně jsou za konverzívní považovány takové výrazy, které "označují stejnou situaci pokaždé z jiné perspektivy" jako např. slovesa dát - dostat, prodat - koupit, půjót- půjčit si, vyhrát- prohrát nebo substantiva vítězství- porážka. V této práci je konverzívnost pojata coby typ významového vztahu, který je jazykovému systému inherentní, a tudíž má být zahrnut do úplného teoretického popisu jazyka. Toto stanovisko, které vychází z více méně intuitivního pozorování vlastností konverzívních lexémů a jejich srovnání s lexémy jinými, se autorka snaží podepřít důsledným popisem povahy konverzívního významového vztahu v rámci formálně budované teorie Funkčního generativního popisu (FGP). Tento úkol je nezbytně spojen s jistými úpravami (rozšířením) terminologického rámce FGP, neboť v dané teorii dosud nebyla podrobněji zpracována oblast lexikální sémantiky. Při budování pojmového aparátu potřebného pro popis těch aspektů konverzívnosti, které se týkají lexikální sémantiky, se autorka inspiruje jednak sémantickou teorií Modelu Smysl <::::> Text, jednak výsledky práce českých lingvistů, kteří se již popisem sémantiky větných...
|
|
|
Homegrown terorismus
Chlupáčová, Kamila ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je na základě analýzy vybraných teroristických útoků vysvětlení konceptu homegrown terorismu a vytvoření definice pro tento zcela nový fenomén. Pro zpracování tématu jsem si vybrala metodu komparativní případové studie, jejíž podstatou je zkoumání tří teroristických útoků (útoky v Londýně v roce 2005, útoky na redakci Charlie Hebdo v roce 2015 a pařížské útoky v roce 2015). Základní zkoumanou závislou proměnnou je homegrown terorismus a komplexními nezávislými proměnnými jsou pojmy "belonging" (sounáležitost) a "autonomy" (nezávislost). Proměnné, které se váží na pojem "belonging", zahrnují původ útočníků a vazby na západní státy, pojem "autonomy" je spojen s nezávislostí útočníků na teroristických skupinách v zahraničí a jejich výcvikem, a v neposlední řadě motivy útočníků zahrnují roli náboženství, sociální situaci útočníků a nenávist útočníků vůči Západu. Výše proměnné jsou aplikovány na každý teroristický útok samostatně ve formě dat v tabulce. Každá závislá i nezávislá proměnná může nabývat kladných či záporných hodnot. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že každý konkrétní útok byl v určitých charakteristikách odlišný od toho předchozího, a tudíž je obtížné najít společnou definici homegrown terorismu. Ze všech tří útoků vyplývá, že proměnná "belonging" nabývá u všech...
|
|
|
Lingvostylistická analýza románu Deň opričnika Vl. Sorokina (Srovnání s jeho českým překladem)
Beňovský, Jan ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Tvorba Vladimíra Sorokina se stala během třech desetiletí známou nejen v Rusku, ale i ve světě. Jeho romány jsou překládány do mnoha světových jazyků a to zejména pro jeho osobitý postoj k Rusku a jeho politice, historii i společenským otázkám, ale i vztahu k literatuře a umění. Tato témata jsou zasazena do literárního proudu postmodernizmu a konceptualizmu. V roce 2009 vyšel český překlad Sorokinova románu "Den opričníka". Na základě jeho lexikální a stylistické bohatosti byl román vybrán pro ligvostylistickou analýzu. V práci došlo k zařazení Vladimíra Sorokina v rámci literárního proudu. Také byl stručně charakterizován román "Den opričníka", stejně jako byly shrnuty základní rysy opričniny. V zevrubné lingvostylistické analýze bylo podrobeno 17 historických termínů a reálií (дьяк, приказ, скоморох, смута, стрелец, челобитная, ярлык, государь, калики перехожие, соборность, столбовой, трактир, домострой, гусляр, лик, трапеза, батя), které pomáhají vytvářet Sorokinovu fresku "nového" Ruska budoucnosti. Následně je výraz porovnán s českým analogem. Se zvláštní pozorností na srozumitelnost českého překladu jsou pozorovány sémantické rozdíly mezi původním slovem nebo slovním spojením a jejich použitými českými ekvivalenty, čímž se odhalují úskalí jednotlivých překladatelských řešení, především s...
|
|
|
Ruská "feňa" aneb deklasovaná lexika
Dědinová, Nikola ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Klíčová slova: Rusko. Sociální dialekt. Argot. Feňa. Práce se zabývá ruským sociálním dialektem, jmenovitě argotem kriminálníků a deklasovaných živlů. V první kapitole se věnuje pozornost terminologii, která se používá pro popis mluvy kriminálníků, např. tajný jazyk, smluvený jazyk, argot, žargon, blat, feňa aj. V druhé kapitole se snažíme ozřejmit druhy argotů - všeobecný, vězeňský a specializovaný. V třetí kapitole popisujeme hlavní funkce argotu a v čtvrté se snažíme postihnout historii vývoje argotu v ruském prostředí od počátku až po současnost na základě jeho výzkumu v oblasti lingvistiky, beletrie, penitenciární sociologie i etnografie.
|
host ::
RSS.