Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 54 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Prozaická tvorba Majka Johansena: analýza hlavních specifik a tvůrčích principů
Skorvid, Alexandra ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Merzová, Radana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou prozaické tvorby Majka Johansena, jednoho z nejaktivnějších ukrajinských spisovatelů působicích ve 20. a na počátku 30. let 20. století. Cílem práce je prozkoumat a charakterziovat hlavní tendence a specifika autorovy tvorby na příkladě jeho povídek. V první části je osobnost a činnost M. Johansena zasazena do širšího literárně- historického kontextu se zvláštním zřetelem k vývoji soudobé ukrajinské literatury, přičemž jsou analyzovány také Johansenovy literárněvědné texty. Druhá část je praktická a soustřeďuje se na rozbor konkrétních povídek. V závěru se hodnotí poetika M. Johansena jako celek. Klíčová slova Majk Johansen, ukrajinská literatura 20. století, modernismus, avantgarda, futurismus, ruský formalismus, short story
Problematika překladu titulků na materiálu televizního seriálu Chytit Kajdaše (Spіjmati Kajdaša)
Kalash, Sofiia ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Sverdan, Tetiana (oponent)
Diplomová práce Problematika překladu titulků na materiálu televizního seriálu Chytit Kajdaše (Спіймати Кайдаша) se zabývá analýzou a určením strategie překladu televizního seriálu Chytit Kajdaše do češtiny. Tento seriál je specifický tím, že je moderní adaptací klasického díla ukrajinské literatury Kajdašova rodina (Кайдашева сім'я, naps. 1878) Ivana Nečuje-Levyckého: události z konce 19. století jsou přenesené do období roku 2004 až 2014. V seriálu je zachována a rozšířena problematika původního díla, jazyková stránka je bohatá na prvky suržyku, dialekt, archaická lexika, místní reálie, literární citace a aluze. V první části se práce věnuje recepci a otázce úspěšnosti seriálu na Ukrajině. Druhá část se zaměřuje na určení strategie překladu na materiálu vybraných úryvků ze seriálu. Cílem práce je prozkoumat problematiku překladu daného seriálu a určit nejvhodnější strategie. Klíčová slova Překlad, titulkování, stylisticky snížená lexika, suržyk
Problematika překladu reálií a specifických jazykových jevů v románu Oleksije Čupy Pohádky z mého protileteckého krytu
Burdiak, Marta ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Sverdan, Tetiana (oponent)
Diplomová práce Problematika překladu reálií a specifických jazykových jevů v románu Oleksije Čupy Pohádky z mého protileteckého krytu se zaměřuje na analýzu překladatelských problémů a reálií Donbasu v románu současného ukrajinského spisovatele Oleksije Čupy. Toto dílo je specifické svým mapováním mentálního obrazu současného Donbasu a velkým množstvím reálií, slangových i hovorových výrazů a suržyku. V první části se práce věnuje přehledu vývoje obrazu Donbasu v ukrajinské literatuře, zejména na příkladu několika současných autorů, druhá část se zaměřuje na výběr překladatelských teorií, teoretickými a praktickými postupy pro překlad jazykových jevů, vyskytujících se ve zkoumaném díle. Představeny jsou také praktické ukázky z textu díla s možnými překladatelskými řešeními. Cílem práce je zjistit funkčnost teoretických překladatelských postupů při překladu konkrétního literárního díla. Klíčová slova: Oleksij Čupa, Kazky moho bomboschovyšča (Pohádky z mého protileteckého krytu), současná ukrajinská literatura, literatura Donbasu, překlad, reálie
Ukrajinská dělnická univerzita v Praze
Tsuperiak, Mykola ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Sverdan, Tetiana (oponent)
Tato práce se zabývá ukrajinskou emigrací v Československu, zejména osobností Mykyty Šapovala a historií posledních dvou institucí, které založil. Cílem práce je lépe zhodnotit význam Ukrajinské dělnické univerzity v kontextu aktivit Mykyty Šapovala. První kapitola se zabývá Šapovalovou osobností, jeho činností během ukrajinské války za nezávislost a v letech exilu. Druhá kapitola nastiňuje základní kontext emigrační reality v meziválečném Československu, zvláštní pozornost je věnována Ukrajinskému veřejnému výboru. Poslední kapitola popisuje dvě instituce, které vznikly z iniciativy Mykyty Šapovala - Ukrajinský sociologický ústav a Ukrajinskou dělnickou univerzitu, jejich historii, programy a činnost. Při psaní práce byla použita archivní vydání historických novin a časopisů. Cíl práce je splněn jen částečně, pro hlubší pochopení problematiky je nutné prostudovat Šapovalův osobní archiv, který se nachází v Kyjevě. Klíčová slova: ukrajinská emigrace, Mykyta Šapoval, Ukrajinský veřejný výbor, Ukrajinský sociologický ústav, Ukrajinská dělnická univerzita.
Problematika překladu dětské literatury demonstrovaná na příkladu prózy Mox Nox současné ukrajinské spisovatelky Tani Maljarčuk
Mikešová, Adéla ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Špačková, Stanislava (oponent)
Tato práce si klade za úkol demonstrovat problematiku překladu současné dětské literatury z ukrajinštiny do češtiny na příkladu knihy MOX NOX Tani Maljarčuk (Таня Малярчук. MOX NOX. Львів: Видавництво Старого Лева, 2018). Cílem práce je poukázání na nejrůznější úskalí překládání dětské literatury, která vyžaduje odlišný přístup než literatura pro dospělé. Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou (analytickou). Součástí teoretické části bude vhled do historie překladu literatury z ukrajinského jazyka do českého v průběhu devatenáctého a dvacátého století a v období po rozpadu SSSR se zaměřením na dětskou literaturu. Pozornost bude v úvodní části rovněž věnována analýze hodnoceného textu a vytyčení jednotlivých typologických otázek překladu (překlad jmen, překlad nářečních prvků, překlad novotvarů apod.). V praktické části práce rozebere celkovou stylovou charakteristiku díla, a interpretuje první tři přeložené kapitoly a zaměří se na konkrétní překladatelské problémy, které text přináší. Cílem praktické části je rovněž konstruktivní kritika řešení a případný návrh řešení vlastního. Klíčová slova Translatologie, dětská literatura, současná ukrajinská literatura, Taňa Maljarčuk
Donbas v současné ukrajinské literatuře
Knappová, Alžběta ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Mokryk, Radomyr (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem Donbasu jakožto svébytného toposu ve vybraných dílech současných východoukrajinských spisovatelů a spisovatelek. Symbolická hodnota regionu, určována především periferním charakterem prostoru a dominantní industriální povahou krajiny, se formovala v ukrajinské kultuře během celého minulého století. V současnosti, v důsledku společenského vývoje posledních desetiletí, a především kvůli stále probíhajícímu válečnému konfliktu, jsou podoby symbolické geografie kraje významně přehodnocovány a aktualizovány. V první části práce je načrtnut historický vývoj regionu a s ním spjatých dominantních mýtů a metafor Donbasu, na jejichž pozadí je současná literatura zkoumána. Jádrem práce je pak analýza vybraných literárních děl autorů a autorek pocházejících z této oblasti; jedná se především o díla spisovatelů Vladimira Rafejenka, Serhije Žadana a básnířky Ljuby Jakymčuk. Interpretačními rámci jsou specifická povaha literatury pohraničí a reprezentace kolektivní paměti. Na jejich pozadí práce zkoumá zobrazované podoby jinakosti, vztah periferie a centra, symbolickou konstrukci prostoru a míst paměti či inscenaci paměti a zapomnění. Celá interpretace pak směřuje k analýze toho, jakými způsoby je konstruována donbaská identita a jaká východiska podob regionální identity...
Legendární postava Marka Prokljatého, její role v díle Oleksy Storoženka a ukrajinské literatuře
Čeperová, Olesya ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Morávková, Alena (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat folklorně-fantastické prvky v tvorbě Valerije Ševčuka, který je jedním z nejvýznamnějších současných ukrajinských prozaiků a zároveň jedním z nejvýraznějších představitelů šedesátníků, laureátem Ševčenkovy státní ceny a držitelem různých literárních cen a ocenění literárních časopisů. Práce se v první řadě zaměřuje na folklorně-mytologické motivy, které jsou pro Ševčukovu tvorbu příznačné a jejichž propojením s prvky současné literatury vytváří autor originální žánr, který v kontextu ukrajinské literatury nemá obdoby. Stranou pozornosti nezůstane ani odraz barokních prvků v Ševčukově tvorbě. Pokusím se rovněž nastínit, jakým způsobem ovlivnila současná politická situace autorův výběr prostředí, v němž se jednotlivé příběhy odehrávají. Blíže prozkoumám folklorněmytologické postavy, které se ve velké míře objevují v románu . Na materiálu románu Příbytek pokory představím filosofii autora projevující se v osudech a myšlenkách hlavních hrdinů.
Venedikt Jerofejev. "Moscow to the end of the line" or the wanderings of the holy fool with a postmodern subtext
Klevcova Pilařová, Julie ; Ulbrechtová, Helena (vedoucí práce) ; Chlaňová, Tereza (oponent)
Moscow to the end of the Line by Venedikt Jerofejev is frequently mentioned among those literary works that are enumerated while pointing at issue of Russian postmodern literature formation. This novel has become the main topic of a whole number of literary papers that are being analyzed in the first, introductory, chapter of this thesis. Special attention is paid to those works that are dealing with the motifs of the Holy Fool and wandering in the novel. Part one also analyzes various peculiarities of Venedikt Jerofejev's biography and diary, which influenced the novel-writing. Although the novel, which is being analyzed by us, still carries some features of a traditional realistic discourse, it can be discussed from a postmodern point of view due to such features as its hypertextuality, «the death of the author», the usage of «the author's mask», a real language replacement by the «overlanguage» of simulating order, changes that take place in subject-object relationship etc, which are typical for the period when the novel appeared. Those aspects that are characteristic for primary understanding of postmodernism and for its «Eastern» modification are being discussed in the second part. In addition to this, this part analyzes the above mentioned postmodern features of Moscow to the End of the Line. It is...
Analýza rané povídkové tvorby Borise Antonenka-Davydovyče
Svobodová, Petra ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Morávková, Alena (oponent)
Ve své diplomové práci se soustředím na rozbor krátkých próz Borise AntonenkaDavydovyče, ukrajinského spisovatele, jehož litrární těžiště spadá do první poloviny 20. století. Zaměřuji se konkrétně na Davydovyčovu prozaickou tvorbu 20. let, jež je poznamenána revolučními zvraty a porevoluční chaotickou realitou. V úvodu představuji literární proces a dobu, v níž spisovatel tvořil, uvádím chronologicky sled Davydovyčovy prozaické tvorby a záměry své diplomové práce. V první kapitole detailně analyzuji jednotlivé povídky, přičemž největší pozornost věnuji ději, který dále rozkládám na dílčí kapitoly, zaměřuji se na jejich nejdůležitější zápletky a výrazné rysy, zkoumám kompoziční složku, postavy, prostorové a časové hledisko, ale též autorovův styl, způsob vyprávění a jeho výběr lexikálních a obrazných prostředků. Druhá kapitola se podrobněji zabývá tématy Davydovyčových povídek. Jeho tvorba z 20. let mapuje historická témata první světové války a rok 1905, občanskou válku a hladomor let 1921-23 a porevoluční realitu. Třetí kapitola se zaměřuje na Davydovyčův stylový rozsah, jenž nevybočuje z realistických mantinelů. Přesto je jeho tvorba ovlivněna též revolučním impresionizmem, neoromantizmem či symbolizmem. Čtvrtá kapitola prohlubuje náhled na ústřední postavy Davydovyčových próz. V závěru shrnuji přínos,...
Vliv Volodymyra Vynnyčenka na tvorbu Mykoly Kuliše a Valeriana Pidmohylného
Vodvářková, Kateřina ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Morávková, Alena (oponent)
Volodymyr Vynnyčenko vstoupil do ukrajinské literatury na přelomu 19. a 20. století a jeho první povídka vyvolala všeobecnou pozornost u kritiky i čtenářů. Žádný ukrajinský spisovatel první třetiny dvacátého století nezískal takový věhlas a popularitu jako V. Vynnyčenko. Během své padesátileté literární činnosti spisovatel prošel vývojem od povídkových prvotin k románům, divadelním hrám a jeho tvorbu uzavírá science fiction, žánr detektivky a politicko-filozofické romány. Vynnyčenkova díla byla vydávána v hojném počtu a toto výsostné postavení v ukrajinské literatuře zaujímal téměř až do roku 1933. Velké tematické a žánrové rozpětí autorových děl ovlivnilo řadu ukrajinských spisovatelů, kteří na Vynnyčenkovu tvorbu navazovali a svým osobitým způsobem jeho metody a postupy dále rozvíjeli a rozpracovávali. K těmto autorům patřili Mykola Kuliš a Valerian Pidmohylnyj. M. Kuliš ve svých dramatech navazuje na tematiku Vynnyčenkových děl, zejména na motiv ukrajinství, formovaní ukrajinského národa, střet mezi rusofilstvím a ukrajinstvím a reformu společnosti. U obou autorů je však odlišný způsob zpracovaní těchto témat. Ve Vynnyčenkových dílech dominuje rovina psychologická kdežto v Kulišových dramatech je nejdůležitější složkou rovina existenciální. V. Pidmohylnyj ve svých povídkách rozvíjí Vynnyčenkovu metodu...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 54 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.