|
| |
|
|
Epigraphica & Sepulcralia 14. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Sborník k sympoziu Rodová pohřebiště v Čechách: možnosti a metody jejich výzkumu a prezentace, Praha 26.-27. října 2022
Chlíbec, Jan ; Hrdinová, M.
Předkládaný svazek studií vznikl na základě mezioborového sympozia Rodová pohřebiště v Čechách, možnosti a metody jejich výzkumu a prezentace (Praha 2022) v rámci výzkumného programu Strategie AV21: Anatomie evropské společnosti. Je jedním z výstupů projektu Rodová pohřebiště v Čechách v pozdním středověku a raném novověku. Regionalismus, interregionalismus a internacionalismus. Rodové nekropole a jejich výtvarné vybavení jsou důležitým pramenem pro poznání života šlechtické společnosti na sklonku středověku a v raném novověku. Dané téma je zkoumáno z různých aspektů sdružujících humanitní i exaktní vědy – z pohledu historického, uměleckohistorického, archeologického, geologických oborů i z hlediska detailní analýzy archivních pramenů. Tyto různé přístupy představují ve svém úhrnu pestrý obraz studované problematiky. Na přelomu středověku a novověku dochází k zakládání nových šlechtických nekropolí, které svou výtvarnou náplní – náhrobky a epitafy, někdy doplněné dalšími funeráliemi jako rodovými praporci, štíty, zbrojí – představují důležitou kapitolu českých dějin umění. Tato díla svým zpracováním, ale i vybraným druhem materiálu odrážejí často dobové, nezřídka i módní trendy odehrávající se na poli sepulkrální výtvarné kultury. Šlechtické nekropole jako sakrální prostor byly zároveň projevem rodové sebereprezentace, místem, které kromě své religiózní funkce dokládalo hlubokou tradici toho kterého rodu, jeho věhlas i společenské postavení; v případě figurálních náhrobků také svým způsobem sloužilo jako rodová portrétní galerie.
|
|
|
Náhrobky rodu Švamberků z období 15. až počátku 17. století z uměleckohistorického hlediska
Chlíbec, Jan
Z celkového, na počátku 18. století ještě bohatého konvolutu náhrobků rodu Švamberků se dodnes dochovalo pouhé torzo. Překvapivý je fakt, že ačkoliv šlo o významný šlechtický rod, dochované práce jsou většinou průměrné nebo podprůměrné kvality, které, zejména pokud jde o díla z 15. století, odrážejí převažující stav sepulkrální skulptury oné doby. Při zvolení prosté formy náhrobku mohlo hrát roli více faktorů. Kromě utrakvistické kritiky majestátních funerálních děl i nedostatku kvalitních kameníků po husitských válkách to mohla být obecně i myšlenka vzdorování pýše a důraz na osvědčení křesťanské skromnosti bez ohledu na konfesi pohřbeného.
|
|
| |
|
|
Náhrobky a epitafy Italů žijících v českých zemích v období 1500-1620
Chlíbec, Jan
Náhrobkům a epitafům Italů, kteří žili v období renesance v českých zemích a byli zde také pohřbeni, nebyla z hlediska národní příslušnosti dosud věnována pozornost. Jde však o zajímavý segment tohoto specifického druhu sochařství, i když spíše z pohledu kulturněhistorického a epigrafického nežli uměleckohistorického. Objednavatelé těchto děl se ve valné většině přizpůsobili zavedeným záalpským typům sepulkrálních monumentů a epitafů. Konvolut těchto sepulkrálních prací má komorní charakter – doposud bylo zjištěno 11 děl, z nichž pouze 4 jsou figurální. U většiny sepulkrálních děl studovaného konvolutu převažují střízlivé nápisové desky zdobené většinou pouze erbem zemřelého. Jejich prostou výtvarnou formu lze vysvětlit vlivem ideologie Tridentského koncilu. V duchu odmítání honosného náhrobku pokračovala i pražská synoda v roce 1605, která měla ve své době nepříznivý dopad na rozvoj sepulkrálního sochařství.
|
|
|
Anonymní řezbář a jeho dílna spolupracující s Mistrem Slavětínského oltáře v severozápadních Čechách
Žebrová, Martina ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Chlíbec, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za úkol nastínit problematiku řezbáře přišlého do severozápadních Čech spolu se svou dílnou a jejich spolupráci na oltářích s malířem nazývaným Mistr slavětínského oltáře. Dále má práce za úkol definovat vlivy a stylová východiska, pod kterými díla vznikala. Dílna, působící převážně v severozápadních Čechách kolem 30. let 16. století, vytvořila v kooperaci s malířem mnoho hodnotných děl přelomu pozdní gotiky a počínající renesance v Čechách. Vzhledem k rozsáhlé řadě sochařských prací připisovaných anonymnímu řezbáři s dílnou, se práce snaží i o zrevidování počtu těchto jemu připisovaných děl.
|
|
|
Sepulkrální památky v praxi památkové péče
Roháček, Jiří ; Müller, K. ; Chlíbec, Jan ; Slavík, J.
Metodika Sepukrální památky v praxi památkové péče byla vypracována jako pomůcka pro pracovníky památkové péče. Obsahuje proto kapitoly věnované dějinám pohřbívání a funkční klasifikaci sepulkrálních památek, osvětluje jejich uměleckohistorický kontext a proměnu na přelomu 18. a 19. století, kdy se z výlučnějších objektů zhotovovaných pro vyšší společenské vrstvy stává produkt užívaný většinou společnosti. Vzhledem ke svému specifickému charakteru nebyly do metodiky pojaty židovské sepulkrální památky. Samostatné kapitoly jsou věnovány epigrafické a heraldické výbavě sepulkrálních památek, které jsou hlavními nositeli jejich informační a památkové hodnoty, pomineme-li umělecká díla, jimiž sepulkrální památky mohou být v celku či některé své části. Hlavní část metodiky tvoří kapitoly věnované evidenci, dokumentaci, péči a prezentaci sepulkrálních památek. Kapitoly o epigrafické a heraldické výbavě jsou koncipovány k přímému využití při deskripci sepulkrálních památek. Velká pozornost je věnována dokumentaci, zejména v prostředí v současnosti budovaného Integrovaného informačního systému památkové péče – v jednotné webové aplikaci Památkový katalog, určené k evidenci a dokumentaci památkového fondu.
|
|
|
Sepulkrální památky v praxi památkové péče
Roháček, Jan ; Müller, Karel ; Chlíbec, Jan ; Slavík, Jiří
Metodika Sepukrální památky v praxi památkové péče byla vypracována jako pomůcka pro pracovníky památkové péče. Obsahuje proto kapitoly věnované dějinám pohřbívání a funkční klasifikaci sepulkrálních památek, osvětluje jejich uměleckohistorický kontext a proměnu na přelomu 18. a 19. století, kdy se z výlučnějších objektů zhotovovaných pro vyšší společenské vrstvy stává produkt užívaný většinou společnosti. Vzhledem ke svému specifickému charakteru nebyly do metodiky pojaty židovské sepulkrální památky. Samostatné kapitoly jsou věnovány epigrafické a heraldické výbavě sepulkrálních památek, které jsou hlavními nositeli jejich informační a památkové hodnoty, pomineme-li umělecká díla, jimiž sepulkrální památky mohou být v celku či některé své části. Hlavní část metodiky tvoří kapitoly věnované evidenci, dokumentaci, péči a prezentaci sepulkrálních památek. Kapitoly o epigrafické a heraldické výbavě jsou koncipovány k přímému využití při deskripci sepulkrálních památek. Velká pozornost je věnována dokumentaci, zejména v prostředí v současnosti budovaného Integrovaného informačního systému památkové péče – v jednotné webové aplikaci Památkový katalog, určené k evidenci a dokumentaci památkového fondu.
Plný text:  PDF
|
|
|
Sepulkrální sochařství v Čechách 1420-1471
Chlíbec, Jan
The text is devoted to a production of sepulchral monuments in Bohemia in the period 1420 – 1471. It defines the reasons of a dominating low quality, small number of preserved tombstones and a domination of heraldic tombstones over figural works of that time. The main influence on this condition had Utraquist ideology critisizing luxurious tombstones and also emigration of qualified artists in the time of Hussite wars.
|
|
|
Materiály ke zlatnictví na dvoře Karla IV.: zlatnické práce v zahraničí
Kodišová, Lucie ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Chlíbec, Jan (oponent)
Mezi odvětvími dvorského a církevního umění připadala ve středověku významná role zlatnictví. Početní zlatníci vytvářeli nejrůznější předměty využívané na vladařském dvoře každodenně i při ojedinělých ceremoniálech, stejně tak jako bohoslužebnému provozu významných církevních institucí. Zlatnické výrobky byly ve středověku dle svědectví listin, účtů a inventářů nejhojnějšími uměleckými zakázkami. Na rozdíl od ostatních běžně užívaných předmětů denní potřeby elkami přídavných významů a funkcí a vzhledem k drahocennosti použitého materiálu měly prakticky výhradně reprezentativní charakter. Několik desítek zachovaných, více či méně izolovaných zlatnických prací souvisejících s Karlem IV. a jeho okolím, amnými uměleckohistorickými dokumenty. Cílem této práce bylo přispět k jejich poznání shromážděním informací o dílech uložených v zahraničí a jejich kritickým zhodnocením. První část práce se zabývá zlatnictvím a jeho funkcemi na dvoře Karla IV. První kapitola věnovaná otázce českého zlatnictví se tak snaží rozlišit prokazatelně české práce a vysledovat jejich společné charakteristické stylové rysy. Popisované zlatnické práce převážně spadají do dvou oblastí středověkého dvorského života jimž je věnována d Obě oblasti se prolínají, protože sakrální povaha panovnické moci se ve středověku silně promítala rovněž...
|
host ::
RSS.