Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Každodennost v raném novověku z pohledu Zuzany Černínové
Benešová, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chládek, Oldřich (oponent)
Ve své diplomové práci se budu zabývat životem Zuzany Černínové, české šlechtičny, manželky Jana Černína z Chudenic a matky Humprechta Jana Černína. Mým cílem bude přiblížit každodennost v raném novověku, konkrétně potom v období Bílé hory, a to prostřednictvím Zuzany Černínové a její četné korespondence se svým synem, jež se ve velké míře zachovala a byla vydána Františkem Dvorským a Zdeňkem Kalistou. Z četné korespondence jsem vyčlenila hlavní témata, která se stala základem mé práce. Diplomovou práci rozděluji na dvě části. V první části se budu zabývat vymezením pojmu "každodennost", a dále zde budu interpretovat všechny důležité životní události jako je narození, svatba, smrt a pohřeb, kde se úzce zaměřím na Zuzanu Černínovou a její rodinu. Ve vztahu k těmto životním událostem zařadím také vdovské věno a právní náležitosti s tím spojené nebo vliv nemocí na soudobou společnost. Ve druhé části svého bádání přenesu pozornost na Zuzanu Černínovou jako takovou, zde budu analyzovat její postavení šlechtičny, které se měnilo před a po smrti manžela, práva, jež nabyla po smrti manžela, a její situaci. Rovněž zahrnu rozdílné postavení šlechtičny - vdovy, pokud za sebou má syna, jenž může převzít správu nad panstvím. Neopomenu přiblížit mimo jejího sociálního postavení a postavení její rodiny i...
Dějiny Bukovce od 18. do poloviny 19. století
Pola, Martin ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chládek, Oldřich (oponent)
Tato diplomová práce popisuje dějiny vsi Bukovec u Horšovského Týna od počátku 18. století do poloviny 19. století. Časový rámec byl zvolen na jedné straně s ohledem na již sepsané dějiny vsi do konce 17. století, zatímco druhá hranice byla vymezena revolučním rokem 1848, který přinesl zásadní změny ve fungování obcí a jejich samospráv. Po celé vymezené období byl Bukovec součástí rozsáhlého trauttmansdorffského dominia s centrem v Horšovském Týně. Zároveň byl sídlem farnosti; právě analýza panských a farních dokumentů umožňuje do značné míry pochopit sociální a hospodářské vazby v rámci obce, a nastínit tak její historický vývoj ve sledovaném období. Klíčová slova Bukovec, panství Horšovský Týn, farnost Bukovec, sociální dějiny, hospodářské dějiny, mikrohistorie
Historie bojů o víru na Mělnicku v období selského povstání a jejich ohlas v dobové literatuře
Sitař, Eduard ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chládek, Oldřich (oponent)
Tématem této bakalářské práce je situaci našich předků v období před a v průběhu selského povstání v 17. století a jejich boj za církevní svobodu na Mělnicku. Konkrétně se zabývá rozborem průběhu povstání ve sledovaném území, ale v návaznosti na okolní regiony a také zachycením ohlasů těchto bojů v dobové literatuře. Tato práce v první kapitole popisuje stav, který panoval ve státě a v církvi v průběhu 17. století, do doby vypuknutí selského povstání. V kapitole druhé nám přibližuje nutné předpoklady pro vznik povstání a některé jeho aspekty. Třetí kapitola se věnuje průběhu povstání v mělnickém regionu. Situaci na jednotlivých panstvích zachycuje tak, jak dokládají dochované prameny. Čtvrtá kapitola se věnuje rozboru literatury, která reflektuje sledované období. Jsou zde zachyceny ohlasy v zahraničním tisku, které povstání vyvolalo. Zde jsou rovněž rozebrána prozaická díla inspirovaná historií těchto událostí. Kapitola prezentuje i ojedinělý ohlas zachycený v poezii.
Kláštery v ohroženíSpory o rušení českých a moravských klášterů v předbělohorském období
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; x, (oponent)
Rušení klášterů v době reformací je fenoménem poměrně málo prozkoumaným. Případů zaniklých, resp. zrušených klášterů bylo velmi mnoho. Autor se zaměřuje na dvě kauzy (augustiniánské kanonie v Kladsku a v Olomouci), kdy snahy o zrušení kláštera narazily na odpor daných komunit, případně řádových struktur. Jde o téma mnohovrstevnaté, vyžadující důkladnou analýzu. Vzhledem k tomu, že do uvedených rozepří zasahovala řada vlivných osobností (nejvyšší zemští úředníci, nunciové, biskupové, řádoví představení atd.), představuje ideální materiál ke studiu vztahů v nejvyšších patrech předbělohorské společnosti. Vedle této vysoké politiky se však můžeme zabývat i jinými rovinami - např. právní argumentací sporných stran, rovinou jazykovou, uměleckohistorickou či teologickou. Autor po výzkumu nejen v českých, ale i zahraničních archivech (např. Řím, Krakov, Kladsko, Vratislav, Vídeň) doplňuje či opravuje starší závěry (Jan Tenora, Aloys Bach atd.). Snaží se také prověřit teorii, že v rámci katolické církve byly rušeny kláštery, které se nacházely - v rovině hospodářské i duchovní - ve stavu hlubokého úpadku.
První zrušení žďárského kláštera
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Práce se zabývá prvním zrušením žďárského kláštera (1614) a konflikty, které k němu vedly. Zaměřuje se na mocenské mechanismy, jednotlivé aktéry sporů (mj. panovník, olomoučtí biskupové, řádový vizitátor, žďárská řeholní komunita, nunciové, klášterní poddaní) a na jejich argumentaci. Snaží se mj. o nalezení odpovědi na otázku, které aspekty kauzy Žďár odpovídají obecnějším tendencím své doby a jaká jsou naopak její specifika. Téma práce je zasazeno do kontextu stavu katolické církve v 16. století a panovnické politiky vůči klášterům.
První zrušení žďárského kláštera
Chládek, Oldřich ; Zdichynec, Jan (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá prvním zrušením žďárského kláštera (1614) a konflikty, které k němu vedly. Zaměřuje se na mocenské mechanismy, jednotlivé aktéry sporů (mj. panovník, olomoučtí biskupové, řádový vizitátor, žďárská řeholní komunita, nunciové, klášterní poddaní) a na jejich argumentaci. Snaží se mj. o nalezení odpovědi na otázku, které aspekty kauzy Žďár odpovídají obecnějším tendencím své doby a jaká jsou naopak její specifika. Téma práce je zasazeno do kontextu stavu katolické církve v 16. století a panovnické politiky vůči klášterům.
Žďárský klášter a hranice
Chládek, Oldřich ; Maur, Eduard (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tématem předkládané práce je vývoj dvou geografických hranic spojených s dějinami žďárského kláštera: hranice zemské a západní hranice klášterního zboží. Stav dosavadního bádání o obou hraničních liniích není příliš uspokojivý. Literatura, zabývající se dějinami Žďárska, resp. žďárského kláštera (viz oddíl Prameny a literatura), se zaměřuje pouze na otázku příslušnosti kláštera, případně i městečka (od roku 1607 města) Žďáru k Čechám, či k Moravě. Neustále se v ní opakuje mylná teze, že klášter byl založen v Čechách, kde zůstal nejméně do počátku 17. století. Světlou výjimkou je pouze Tomáš Borovský, který správně mluví o tom, že "cisterciácký klášter ve Žďáru nad Sázavou ... představuje již čtvrtou fundaci tohoto řádu na Moravě" 1 a že "založení žďárského kláštera představuje významnou kapitolu moravských středověkých dějin. ,,2 Jediným, kdo se na problematiku vývoje česko - moravské zemské hranice zaměřil podrobněji, je Jindřich Schulz. Ten o ní napsal v 60. a 70. letech minulého století řadu prací. 3 Žďárska se týkají tři z nich.4 Bohužel se nejedná o studie příliš kvalitní. Styl Schulzovy práce dobře ilustruje fakt, že k určení průběhu zemské hranice v 17. století nepoužil edicí berní ruly ani moravských zemských desek, tedy pramenů, po kterých by zřejmě sáhla drtivá většina historiků.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.