Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Svobodný duch v díle F. Nietzscheho
Hostašová, Jana ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Cílem této práce je rozbor, charakteristika a zdůraznění figury svobodného ducha v Nietzschově díle Lidské, příliš lidské I a Lidské, příliš lidské II. Primární snahou bude ukázat svobodného ducha jako ucelený koncept, ve kterém se navíc sbíhají Nietzscheho důležitá témata, kritika náboženství, metafyziky a kultury, důležitost vývoje a výchovy. Na figuře svobodného ducha vykreslím Nietzscheho vizi budoucnosti a popíšu cesty, které k ní vedou. V první části práce se zaměřím na vznik svobodného ducha s důrazem na "velké odpoutání" a na poměry, ze kterých vychází, především na kontrast s duchem vázaným. Centrálním motivem poté bude význam kultury, důležitost jejího vývoje a stupňování a její provázanost se svobodným duchem. Závěr práce je věnován působení svobodného ducha, jeho úkolům a možnostem a významu, který má pro ducha nevázaného. Nevázaného ducha představím jako praktickou realizaci Nietzscheho myšlenek a budu k němu směřovat svůj výklad. Důležitou součástí práce je ukázat Nietzscheho myšlení jako zaměřené na zkoumání a pozorování člověka, které má vést k jeho prospěchu a zušlechtění, a to nejen k růstu jeho individuality a samostatnosti, ale i k posílení radosti, vlídnosti a přátelství. Klíčová slova: svobodný duch, vázaný duch, nevázaný duch, kultura, vyšší kultura, výchova
Předmětnost a procesualita hry
Skořepová, Kateřina ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Petříčková, Taťána (oponent)
Kateřina Skořepová Předmětnost a procesualita hry, Praha 2018 ANOTACE Představa hry jako omezeného časoprostoru využívaného převážně jako náplň volného času, zábavy nebo účelového nástroje se ukazuje být velmi omezená. Z takto pojatého střípku obsáhlého fenoménu hry a hraní nelze porozumět, co vše nám hravost může přinést. Odlišení předmětnosti hry a procesu hraní (si) ukazuje obecný pojem hry v novém, tajemnějším pohledu. Odklon od obecně přijatého výkladu co je hra a co hraní, znamená vnoření se do pojetí hravosti jako principu, který řečtí i novověcí filosofové přirovnávali k principu bytí. Novým pohledem na hru můžeme změnit vnímání hodnot světského života a proměnit způsob vnímání vlastní bytnosti. KLÍČOVÁ SLOVA hra, hraní (si), procesualita, paidia, svět, bytí
Filosofické úvahy o umění a pravda
Poláková, Markéta ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Záměrem práce je sledovat téma umění (především hudby) a jeho souvislostí s pravdou a vůbec snaha postihnout to, co je onou pravdou myšleno. V tom se však odhaluje skutečný a nemalý cíl, který si práce klade: pozorně vnímat všechny otázky, jež se v souvislosti s uměním a pravdou vynořují, zachytit je a pokoušet se nacházet jejich patřičné filosofické zodpovězení. Práce vychází z rané filosofie Friedricha Nietzscheho, s přihlédnutím k jeho inspirátorům: Arthuru Schopenhauerovi (dotkneme se i vlivu Kantovy filosofie na Schopenhauerovo učení) a hudebnímu skladateli, v jisté době i Nietzscheho osobnímu příteli, Richardu Wagnerovi. Toho tato práce představí z jeho méně známé stránky filosofické a spisovatelské. Ukáže se, že ony vynořující se otázky se dotýkají například témat jako: abstraktní rozumovost a řeč v kontrastu s uměleckou tvořivostí a přímým prožíváním, subjektivita či objektivita v umění, zvláštní povaha filosofie, existenciální otázky a otázky vyššího smyslu lidského života. Klíčová slova: hudba, umění, pravda, emoce, rozum, mýtus, drama, tragédie
Vyšší člověk a jeho význam v Nietzscheho filosofii
Jánošová, Simona ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Cílem této práce je objasnění charakteru vyššího člověka, podmínek a průběhu jeho stávání se vyšším člověkem, v neposlední řadě také jeho vztahu k člověku nižšímu a jeho významu v rámci celku Nietzscheho filosofie. V rámci práce předkládám interpretaci, která spatřuje hlavní znaky vyššího člověka v jeho síle, vůli, kreativitě, vztahu k utrpení a potřebě překonávání odporu. Samotné stávání se vyšším člověk (tzv. rozkvět) práce definuje jakožto proces sebe-stvoření ve smyslu utvoření sebe sama v souladu s vlastní podstatou a realizací dosud dřímajícího potenciálu. Realizace uskutečněného vyššího člověka pak spočívá v sebe- uskutečňování a neustálém sebe-překonávání, které umožňuje vyššímu jedinci zvyšovat svou vůli k moci. Význam vyššího člověka v celku Nietzscheho filosofie práce interpretuje jako zasluhující se o rovnováhu ve společnosti a rozvoj společnosti směrem k velikosti. V závěru práce spatřuje Nietzscheho filosofii jako primárně pro-lidskou a zasazující se o realizaci autenticity člověka vůbec, přičemž právě vyšší člověk je plně autentickým. Klíčová slova: vyšší člověk, velikost, nižší člověk, rozkvět, sebe-tvorba, morálka

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.