Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Předmětnost a procesualita hry
Skořepová, Kateřina ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Petříčková, Taťána (oponent)
Kateřina Skořepová Předmětnost a procesualita hry, Praha 2018 ANOTACE Představa hry jako omezeného časoprostoru využívaného převážně jako náplň volného času, zábavy nebo účelového nástroje se ukazuje být velmi omezená. Z takto pojatého střípku obsáhlého fenoménu hry a hraní nelze porozumět, co vše nám hravost může přinést. Odlišení předmětnosti hry a procesu hraní (si) ukazuje obecný pojem hry v novém, tajemnějším pohledu. Odklon od obecně přijatého výkladu co je hra a co hraní, znamená vnoření se do pojetí hravosti jako principu, který řečtí i novověcí filosofové přirovnávali k principu bytí. Novým pohledem na hru můžeme změnit vnímání hodnot světského života a proměnit způsob vnímání vlastní bytnosti. KLÍČOVÁ SLOVA hra, hraní (si), procesualita, paidia, svět, bytí
Filosofické úvahy o umění a pravda
Poláková, Markéta ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Záměrem práce je sledovat téma umění (především hudby) a jeho souvislostí s pravdou a vůbec snaha postihnout to, co je onou pravdou myšleno. V tom se však odhaluje skutečný a nemalý cíl, který si práce klade: pozorně vnímat všechny otázky, jež se v souvislosti s uměním a pravdou vynořují, zachytit je a pokoušet se nacházet jejich patřičné filosofické zodpovězení. Práce vychází z rané filosofie Friedricha Nietzscheho, s přihlédnutím k jeho inspirátorům: Arthuru Schopenhauerovi (dotkneme se i vlivu Kantovy filosofie na Schopenhauerovo učení) a hudebnímu skladateli, v jisté době i Nietzscheho osobnímu příteli, Richardu Wagnerovi. Toho tato práce představí z jeho méně známé stránky filosofické a spisovatelské. Ukáže se, že ony vynořující se otázky se dotýkají například témat jako: abstraktní rozumovost a řeč v kontrastu s uměleckou tvořivostí a přímým prožíváním, subjektivita či objektivita v umění, zvláštní povaha filosofie, existenciální otázky a otázky vyššího smyslu lidského života. Klíčová slova: hudba, umění, pravda, emoce, rozum, mýtus, drama, tragédie
Vyšší člověk a jeho význam v Nietzscheho filosofii
Jánošová, Simona ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Cílem této práce je objasnění charakteru vyššího člověka, podmínek a průběhu jeho stávání se vyšším člověkem, v neposlední řadě také jeho vztahu k člověku nižšímu a jeho významu v rámci celku Nietzscheho filosofie. V rámci práce předkládám interpretaci, která spatřuje hlavní znaky vyššího člověka v jeho síle, vůli, kreativitě, vztahu k utrpení a potřebě překonávání odporu. Samotné stávání se vyšším člověk (tzv. rozkvět) práce definuje jakožto proces sebe-stvoření ve smyslu utvoření sebe sama v souladu s vlastní podstatou a realizací dosud dřímajícího potenciálu. Realizace uskutečněného vyššího člověka pak spočívá v sebe- uskutečňování a neustálém sebe-překonávání, které umožňuje vyššímu jedinci zvyšovat svou vůli k moci. Význam vyššího člověka v celku Nietzscheho filosofie práce interpretuje jako zasluhující se o rovnováhu ve společnosti a rozvoj společnosti směrem k velikosti. V závěru práce spatřuje Nietzscheho filosofii jako primárně pro-lidskou a zasazující se o realizaci autenticity člověka vůbec, přičemž právě vyšší člověk je plně autentickým. Klíčová slova: vyšší člověk, velikost, nižší člověk, rozkvět, sebe-tvorba, morálka
Hegelovský proud v československé filosofii 60. let aneb sonda do československé marxistické filosofie na motivu práce
Hanovská, Lenka ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce se zabývá československou filosofií v období 60. let 20. století. Neomezuje se přitom na její historický popis, ale pokouší se proniknout do čs. myšlení zevnitř a promýšlet jeho významné kategorie. Soustřeďuje se na kategorii práce jako ústřední marxistickou kategorii a zkoumá, jak se v různých směrech čs. filosofie pojednávala. To dává těmto směrům vystoupit v jejich různosti i stejnosti. Zejména potom práce zkoumá, jak kategorii pojednával tzv. hegelovský proud neboli filosofové praxe, kteří motiv uchopovali v návaznosti na německou klasickou filosofii. Tito kladli důraz na práci jako formu předmětné tvorby skutečnosti, akcentovali autentický životní postoj charakteristický jednotou teorie a praxe, zdůrazňovali filosofický rozměr marxismu a apelovali na jeho autentické (historické) pochopení. Garanci jednoty teorie a praxe a možnost autentického výkladu skutečnosti kladli filosofové praxe do předpokladu rozumného vývoje dějin, čímž se mj. odlišovali od jiných marxistických proudů. Text je rozdělen na tři části. První přibližuje historické souvislosti a podmínky filosofické tvorby v Československu. Druhá tematizuje motiv práce u představitelů "hegelovského proudu" (filosofie praxe) a věnuje se interpretaci motivu z jejich děl. Třetí pak představuje vlastní filosofické promýšlení souvislostí, principů...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.