Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hry R.U.R. a Ze života hmyzu v rukou britských cenzorů, divadelníků a nakladatelů
Šaričová, Draga ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Charypar, Michal (oponent)
Diplomová práce zkoumá proměny dramatických textů nejstarších českých vydání her R.U.R. a Ze života hmyzu a porovnává je s jejich anglickými vydáními a verzemi sloužícími jako scénáře pro první divadelní adaptace ve Velké Británii. Prostřednictvím archivních materiálů z Oxford University Press a British Library Archive jsou v práci též sledovány úzce propojené procesy vydávání obou her a příprava jejich divadelních adaptací ve Velké Británii. Práce se také snaží poskytnout nový pohled na překladatelskou osobnost Paula Selvera a dokázat, že vzhledem k materiálu, z něhož vycházel, se ve svých překladech nedopustil tak velkých zásahů, jak se někteří jeho kritici domnívali; zde práce navazuje na výzkum Roberta M. Philmuse. Dále je zprostředkován vhled do zásahů (v Česku doposud zřejmě neznámých), jež si v anglických verzích vymínila britská cenzura, a jsou představeni další aktéři, kteří měli vliv na podobu jednotlivých verzí her, jako například Nigel Playfair, Clifford Bax a další.
Shakespearean Themes in the Works of Oscar Wilde
Řehounková, Andrea ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent)
Ve své diplomové práci se budu věnovat využití Shakespearovy tvorby Oscarem Wildem a vlivu, který měla na jeho vybrané texty. Zvláštní pozornost bude věnována Obrazu Doriana Graye, Portrétu Pana W. H. a eseji Pravda masek, která patří mezi Wildovu nejranější dochovanou tvorbu. Pokud jde o metodologii, práce bude pojata intertextuálně, a to zejména na základě koncepce uměleckého vlivu zpracované Haroldem Bloomem v jeho Kánonu západní literatury, popř. v dalších publikacích. William Shakespeare je Bloomem popsán jako střed západního kánonu, k němuž se souhlasně či polemicky vztahují mladší autoři včetně Wilda a jeho současníků - viktoriánů, ale též Joyce apod. Práce též podle potřeby může využívat komparatistických postupů. Oscar Wilde ve svém psaní bohatě intertextuálně odkazuje ke hrám a poezii Williama Shakespeara. Zároveň Shakespeare ovlivnil Wilda i v jeho osobním životě, mj. v soudních projevech při svém procesu na něj Wilde činil reminiscence, ale také když se angažoval při otevření Shakespearova památníku. Cílem mé práce je zmapovat vnímání postavy Williama Shakespeara Oscarem Wildem a odlišnost jeho přístupu k Shakespearovi ve srovnání s tradiční viktoriánskou perspektivou. Rozborem jeho textů a veřejných projevů chci sledovat, v čem se Oscar Wilde shoduje a rozchází s tradiční viktoriánskou...
C. S. Lewis: Hlas víry ve vřavě druhé světové války
Bílková, Alžběta ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Charypar, Michal (oponent)
Diplomová práce C. S. Lewis: Hlas víry ve vřavě druhé světové války stručně představuje klíčové životní události a dílo významného britského spisovatele a laického teologa C.S. Lewise, člení jeho rozmanitý život do jednotlivých období a soustředí se na Lewisovo působení v BBC, pro české prostřední neznámou kapitolu jeho života. Představuje rozvoj jeho myšlení o společnosti a víře i vývoj jeho tvorby, nejen beletristické, ale i křesťanské. Po biografickém úvodu následuje část věnující se britské společnosti za druhé světové války s podkapitolou věnované kultuře, která v té době hrála velkou roli. Třetí kapitola se zabývá Lewisovým působením v rozhlase BBC v letech 1941-1944 v pořadech Right or Wrong (1941), The Case for Christianity (Broadcast Talks, 1942), Christian Behaviour (1943) a Beyond Personality (1944). Nemá za cíl jen podat historickou informaci, ale představit popularizační roli a morální úlohu, kterou sehrály tyto pořady pro britskou společnost za druhé světové války. Závěrečná kapitola se pak věnuje konci Lewisova života a vlivu, který jeho rozhlasové pořady měly na tehdejší britskou společnost včetně odkazu, jenž za sebou tento mnohostranný autor zanechal.
Předobraz fikčního prostředí románu Sedmikostelí v pražském Novém Městě
Hrazdírová, Eliška ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Charypar, Michal (oponent)
Práce si klade za úkol analyzovat možné podoby vztahu mezi historickou architekturou a urbanistickými koncepty a literární fikcí. Jako konkrétní předmět pro tuto analýzu volí žánr gotického románu a jeho zcela konkrétní případ, román Sedmikostelí (1999) českého spisovatele Miloše Urbana. V jednotlivých výkladových a interpretačních kapitolách klade do vzájemného vztahu dva jedinečné ideové koncepty. Prvním z nich je pojetí Nového Města pražského v myšlení jeho zakladatele, Karla IV. Druhým je literární zrcadlení tohoto konceptu a jeho inspirační role pro fikční Nové Město v Urbanově románu Sedmikostelí a pro ústřední myšlenku díla, kterou představuje utopistický únik z každodennosti do gotického období s jeho estetickými i společenskými ideály a pravidly. Tento únik má v díle umožnit znovuzpřítomnění zaniklé kaple Božího Těla, která v myšlení románových postav představuje střed prostoru tzv. Sedmikostelí. Práce představuje historii a architekturu Nového Města a symbolický rozměr urbanistické koncepce v myšlení Karla IV. a krok za krokem odhaluje vztah mezi touto koncepcí a jednotlivými stavbami, postavami a ideovým podkladem Urbanova Sedmikostelí. Výsledky této komparace, podpořené mimo jiné i svědectvím rozhovoru se spisovatelem samotným, jsou dvojí: ukazuje se jednak to, že v případě gotického...
Tvůrčí ‚já‘ mezi psychologismem v umění a materialitou života. Arbesovská melanž
Charypar, Michal
Studie analyzuje Arbesovy názory na psychologický rozměr umělecké tvorby v propojení s často bědnou materiální situací umělce. Zdrojovým materiálem jsou četné Arbesovy stati o spisovatelích a umělcích.
Karel Sabina: epigon a tvůrce. Textová příbuzenství jako zdroj smyslu a poznání o Sabinově díle a jeho vztazích k dílům jiných autorů, zvláště K. H. Máchy
Charypar, Michal ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Haman, Aleš (oponent)
Text má charakter monografie o beletristickém díle Karla Sabiny, která má být doplňkem a protivahou dosavadní sabinovské literatuře, zabývající se zejména Sabinovým "morálním profilem". Jde o sérii interpretací propojených jednotným metodickým přístupem. Tímje koncepce intertextuality, založená hlavně na teoriích Harolda Blooma a Mojmíra Otruby. Hlavní cíl aplikace této metody je neetický, tj. jde o získání nových informací o Sabinově díle (na základě jeho vztahů s díly jiných autorů) a s jejich pomocí o pokus redefinovat Sabinovo místo v české literatuře a literární historii. Text ukazuje Sabinu z nového pohledu jako všestranně talentovaného pisatele, účastnícího se zásadním způsobem na většině důležitých událostí formujících celkový kulturní vývoj jeho doby (od 2. pol. 30. let do počátku 70. let 19. století), a podává tak rovněž nový obraz českého romantismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Pozdní prózy Eduarda Štorcha
Krajíčková, Kamila ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vybrané pozdní prózy Eduarda Štorcha, významného pedagoga, amatérského archeologa a autora desítek knih pro mládež, většinou s prehistorickou nebo starověkou tematikou. Hlavním tématem jsou dvě ze Štorchových vrcholných pozdních prací tvořících volný cyklus, románů Osada Havranů a Minehava, práce zčásti zahrnuje i širší kontext české prózy pro mládež v první polovině 20. století. Vedle analýzy a interpretace textů bude též zkoumána situace vzniku těchto textů, jež souvisí mj. se Štorchovým působením v Lobči u Mšena.
Rodinné vztahy z pohledu kramářských písní
Plešková, Marie ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Charypar, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na kramářské písně s rodinnou tematikou a porovnává je s dobovou realitou rodin v 18. a 19. století. Popisuje se zde historie rodin, její funkce, výchovné prostředky a také především sociálně patologické jevy, které mohly potkat jak jednotlivé členy rodiny, tak i celou rodinu. V další kapitole jsou pak podrobně popsány příběhy kramářských písní, které jsou rozděleny na dvě podkapitoly - násilí na dětech a násilí na rodičích.
Proměny postav Fausta a Mefista v operních libretech 19.století
Vacková, Dana ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent)
Práce se zabývá srovnáním postav učence Fausta a ďábla Mefista z díla Johanna Wolfganga Goetha Faust s jejich zpracováními ve vybraných operních libretech 19. století, která rovněž adaptují faustovský námět. Ve zvolených titulech, tedy v Goethově Faustovi, Boitově Mefistofelovi, Gounodově Faustovi a Berliozově Faustovu prokletí je věnována pozornost proměně literárních postav. Goethův Faust je centrálním dílem, které mohlo fungovat jako předloha pro jiné autory, ale každý z nich si dílo upravil podle své ideje. Práce srovnává společné i odlišné prvky faustovského či mefistofelovského motivu u vybraných děl. V závěru jsou shrnuty proměny postav a vyznění příběhů. Tito autoři se zajímali o stejný motiv: boj dobra a zla, souboj mezi nebem a peklem, mezi Bohem a ďáblem. Mefistofeles s Bohem uzavírají sázku o Faustovu duši. Faust v touze po absolutním vědění uzavírá smlouvu s Mefistofelem. Každý z uvedených autorů se však Goethem inspiroval jinak a dospěl k jinému cíli. Práce se zaměřuje na srovnání různých zpracování centrálních postav učence a ďábla, dalšími postavami se zabývá v nezbytné míře. Práce odhlíží od hudební složky oper stejně jako od problematiky inscenační praxe. Zaměřuje se speciálně na literární komparaci textů vybraných operních libret s Goethovým Faustem. Metodologicky vychází z teorie...
"Velice jest vědě ukřivděno neodkrytím tak vzácného města…": Aktivity českých archeologů v Řecku, Turecku a Itálii v 19. a na počátku 20. století
Alušíková Dostalíková, Pavla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Charypar, Michal (oponent)
Bibliografická citace "Velice jest vědě ukřivděno neodkrytím tak vzácného města…" Aktivity českých archeologů v Řecku, Turecku a Itálii v 19. a na počátku 20. století [rukopis]: Bakalářská práce / Pavla Alušíková Dostalíková, DiS.; vedoucí práce: Prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc. -- Praha, 2020. -- 66 s. Anotace Bakalářská práce se zabývá archeologickými aktivitami našich (tj. českých) průkopníků klasické archeologie v 19. a na počátku 20. století prováděných na území dnešního Řecka, Turecka a Itálie. Pozornost bude zaměřena především na činnost 3 osob: barona Františka Arnošta Kollera (1767-1826), Matěje Miloty Zdirada Poláka (1788-1856) a Václava Sejka (1851-1933). Voják a diplomat baron Koller působil v letech 1815-18 a 1821-26 jako generální intendant v Neapoli. Při té příležitosti prováděl menší výzkumy v Pompejích (a jinde) a sbíral antické předměty odtamtud i z jiných oblastí antického světa. Výzkumy popsal jeho pobočník M. M. Z. Polák ve svém díle Cesta do Itálie (1820-22). Václav Sejk se jako kreslič/architekt zúčastnil několika výzkumů v Řecku (např. Sparta, Kréta, ostrov Paros aj.) a Turecku (např. Trója), kde dokonce uskutečnil vlastní malé vykopávky (!). V české historiografii a dějinách archeologie je ale téměř neznámý. Klíčová slova Klasická archeologie, dějiny, archeologické vykopávky,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 20 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.