Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Genderový aspekt v učebnicích češtiny
Chalupová, Zuzana ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Převrátilová, Silvie (oponent)
(česky) Práce se zaměří na zjištění, zda (případně jak) se v učebnicích českého jazyka pro učně v posledních 50 letech promítal zřetel k jejich vyváženosti z hlediska genderového, pokud jde o zastoupení a představení mužů a žen, resp. chlapců a dívek. Jádrem práce bude analýza tří učebnic češtiny pro učně s různou dobou vzniku: učebnice A. Tejnora a kol. vzniklé před r. 1990, učebnice O. Hasenblase a kol. z r. 1993 a učebnice N. Kvítkové a kol. vzniklé po r. 2000. Analýza bude sledovat, jak jsou v učebnicích (v užitých textech a cvičeních) zastoupeny muži a ženy/chlapci a dívky a jak jsou v nich představeni. Porovnání výsledků analýzy různých učebnic by mohlo ukázat, zda došlo za posledních 50. let v tomto ohledu k posunu, a pokud ano, jakému.
Marie Kučerová-Herbstová, zakladatelka dětské opery v Čechách
Chalupová, Zuzana ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o významné kutnohorské skladatelce, autorce několika skladeb pro děti, a především tvůrkyni dětské opery Marii Kučerové-Herbstové (1896-1962). Jednotlivé kapitoly se postupně věnují skladatelčině osobnímu životu, profesnímu působení, vazbám na Kutnou Horu a také jejímu dílu s bližším vhledem do dětských oper, které vytvořila.
Zhodnocení míry spasticity u jedinců na invalidním vozíku sledujících pohyb ve virtuální realitě
Chalupová, Zuzana ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Zhodnocení míry spasticity u jedinců na invalidním vozíku sledujících pohyb ve virtuální realitě. Cíl práce: Prozkoumat, zda se u osob sledujících pohyb ve virtuální realitě mění míra spasticity v důsledku intervence terapeutickým programem. Metody: Jedná se o pilotní studii probandů s diagnózou spastické paraplegie v důsledku nekompletní léze míšní. Studie se zúčastnilo 7 probandů (5 mužů a 2 ženy) ve věku 49 ± 8 let z řad klientů Centra Paraple. Ti podstupovali běžný rehabilitační program Centra Paraple a navíc byli podrobeni terapeutickému programu virtuální reality, kdy každá intervence zahrnovala 10 minut v daném terapeutickém programu. Po první intervenci 3 probandi odstoupili. Intervence dále probíhaly 5 po sobě jdoucích dní. Byla hodnocena míra spasticity pomocí modifikované Tariuého škály na plantárních flexorech hlezenního kloubu a flexorech kolenního kloubu obou dolních končetin. Dále byla vytvořena modifikovaná subjektivní škála spasticity, pro sledování vlastních subjektivních vjemů každého probanda, pomocí které probandi hodnotili své pocity ze spasticity na škále 0-10 (0 = žádná spasticita, 10 = neúnosné spastické vjemy) a to během každého měření. To probíhalo první den intervence před samotnou intervencí a poté třetí a pátý den intervence vždy před i po intervenci. Výsledky:...
Zhodnocení míry spasticity u jedinců na invalidním vozíku sledujících pohyb ve virtuální realitě
Chalupová, Zuzana ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Zhodnocení míry spasticity u jedinců na invalidním vozíku sledujících pohyb ve virtuální realitě. Cíl práce: Prozkoumat, zda se u osob sledujících pohyb ve virtuální realitě mění míra spasticity v důsledku intervence terapeutickým programem. Metody: Jedná se o dvě případové studie probandů s diagnózou spastické paraplegie v důsledku nekompletní léze míšní. Oba probandi byli podrobeni terapeutickému programu virtuální reality, kdy každá intervence zahrnovala 30 minut v daném terapeutickém programu. Intervence probíhaly 10 po sobě jdoucích dnů u prvního probanda a 5 po sobě jdoucích dnů u probanda druhého. Byla hodnocena míra spasticity před a po každé jednotlivé intervenci, a to pomocí modifikované Tardiuého škály na plantárních flexorech hlezenního kloubu a flexorech kolenního kloubu obou dolních končetin. Dále byla vytvořena modifikovaná subjektivní škála spasticity, pro sledování vlastních subjektivních vjemů každého probanda, pomocí které probandi hodnotili své pocity ze spasticity na škále 0-10 (0 = žádná spasticita, 10 = neúnosné spastické vjemy) a to vždy před a po intervenci terapeutickým videem. Výsledky: V rámci práce bylo definováno sedm hypotéz, z nichž tři byly potvrzeny. Nejvýrazněji se projevilo subjektivní hodnocení probandů, kdy došlo v rámci průměrného hodnocení probanda 1...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.