Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 89 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Federální rozpočet USA jako nástroj k prosazování ideologických principů na počátku 21. století.
Joukl, Petr ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
V diplomové práci pojednávám o federálním rozpočtu USA jako nástroji určeném k prosazování stranických politik na příkladu administrativ George W. Bushe a Barracka Obamy s cílem zjistit zda na počátku 21. století existují ideologické rozdíly v rozpočtové politice demokratů a republikánů. Stěžejní část práce je věnovaná analýze příjmových a výdajových stran rozpočtů obou prezidentů a vývoji salda, se kterým hospodařili. Analýza naznačuje, že ačkoliv povaha doby, fáze hospodářského cyklu a další vnější vlivy mají na podobu rozpočtů výrazný vliv, stále lze v současnosti federální rozpočet považovat za efektivní nástroj k projevení stranických preferencí.
Krize produkce a spotřeby v československé centrálně plánované ekonomice se zaměřením na vnitřní obchod
Slanař, Jan ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Vnitřní obchod se v centrálně plánované ekonomice potýkal s nedostatkem vstupů i výstupů, což neumožňovalo plně odpovědět na rostoucí poptávku obyvatelstva. V práci je zpracován rozvoj této oblasti zejména metodou historickou, kritickou analýzou a metodou popisnou, jejichž cílem je zachytit vývoj vnitřního obchodu v kontextu ekonomického vývoje preferovaných odvětví. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, které problematiku řeší chronologicky počínaje rokem 1948 do 80. let, poté je sledováno období samotných 80. let, na něž je kladen největší důraz a to společně s konkretizací na okres Mělník. První kapitola se věnuje teorii, druhá praktické části. Výsledek ukazuje ekonomickou situací vynucený a opožděný rozvoj vnitřního obchodu. Nedostatky v zásobování obyvatelstva si tak, společně s dalšími faktory, vynutily ekonomické reformy vedoucí k zahrnutí tržních prvků. Úspěšnost přijatých opatření však byla minimální.
Ekonomicko-sociální důsledky odsunu německého obyvatelstva na oblast jižních Čech v letech 1945-1955
Jiřík, Jan ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Odsun německých obyvatel je historicky největším transferem, který se udál na území České republiky. Tato bakalářská práce zkoumá ekonomické a sociální důsledky transferu v letech 1945 - 1955, se zaměřením na jižní Čechy. Hlavním cílem práce je konkretizovat a zhodnotit sociální a ekonomické důsledky. V teoretické části je popsán vývoj česko-německého soužití od období první republiky, včetně schválení, průběhu a vyčíslení odsunu, který jej zakončil. Analytická část hodnotí sociální dopady na příkladu osídlování vybraných obcí, ekonomické na případové studii vybraných podniků, se zaměřením na stav zaměstnanců. Stanovenený osídlovací cíl byl v období 1945-1955 splněn pouze u okresních měst a obce Větřní, v měnších obcích v pohraničí nikoliv. U zkoumaných podniků se odsuny projevily snížením počtu zaměstnanců, avšak důsledky měly jiné vyústění, vzhledem k rozdílnému řešení situace.
Pracovní podmínky v Československu v letech 1945--1953
Kramář, Pavel ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Bakalářská práce zachycuje vývoj pracovních podmínek a politiky zaměstnanosti v letech 1945 - 1953 s ohledem na hospodářské a politické změny, které byly provedeny v průběhu budování sociálního státu. Vzhledem k dostupnosti a potřebné kvantitě zdrojů je můj výzkum konkretizován na pracovní podmínky v těžkém průmyslu. V práci jsou zachyceny důležité právní normy, které byly zavedeny k distribuci pracovních sil v období třetí republiky i následujícího totalitního režimu. Z jejich srovnání vyplývá, že v období totalitního režimu došlo k výraznému zpřísnění pracovního zákonodárství. Přínosem práce je analýza efektivity politiky zaměstnanosti v jednotlivých režimech, která je provedena pomocí srovnání cílů a skutečných výsledků dvouletého a prvního pětiletého plánu. Prostřednictvím výzkumu bylo zjištěno, že přechodem k totalitnímu režimu sice došlo k zefektivnění politiky zaměstnanosti, ovšem se zásadním omezením individuálních práv a svobod.
Vývoj cestovního ruchu v Československu v letech 1965 – 1975
Kuželka, Kryštof ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem především zahraničního cestovního ruchu v Československu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století. Zkoumané období je zajímavé, především kvůli politickým a sociálním změnám, které v těchto letech proběhly. První kapitola práce se právě věnuje deskripci uvolňování nastavených režijních pravidel a následnému zásahu, který vedl k nastolení nového období tzv. normalizace. V další kapitole popisuji vývoj aktivního a pasivního cestovního ruchu v historii Československa počínaje koncem první světové války. V následující kapitole se věnuji analýze potřebných náležitostí pro možnost vycestování do zahraničí. V předposlední kapitole provádím komparaci statistických údajů v oblasti aktivního a pasivního cestovního ruchu a následné vyhodnocuji závěry, ke kterým jsem dospěl. Nakonec se zaměřuji na organizaci turismu v Československu a analyzuji zapojení tehdejší největší československé cestovní kanceláře Čedoku.
Financování válečných výdajů Spojených států amerických za druhé světové války
Jurák, Marek ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o financování válečných výdajů Spojených států amerických během druhé světové války. Práce začíná teoretickým úvodem do fiskální politiky, která je hojně obsažena v celé práci. Následuje stručné představení hospodářského vývoje od prosperujících dvacátých let ukončených Velkou hospodářskou krizí, kterou se následně snažil vyřešit New Deal. Druhá část práce už se věnuje konkrétnímu fungování válečné ekonomiky a představuje nástroje, kterými vláda hospodářství ovlivňuje a financuje. Cílem práce je zhodnotit jednotlivé způsoby financování, které federální vláda využila. Předmětem analýzy je zejména financování pomocí zdanění, které probíhalo ve velké míře a tvořilo velkou, avšak ne většinovou položku válečného financování. Výsledky práce naznačují, že většina válečných výdajů byla financována dluhově, především půjčkami od veřejnosti, která nakupovala válečné dluhopisy.
Rádio Svobodná Evropa a Československo v letech 1968-1980
Vacínová, Sandra ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá přehledem československého vysílání Rádia Svobodná Evropa (RSE) v letech 1968-1977. Zejména analyzuje, jaké komentáře vysílalo Rádio Svobodná Evropa v období Pražského jara a následné srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy. Dále se práce zabývá tím, jak se změnil obsah vysílání pro příchodu nových redaktorů po roce 1968 a jaký vliv měla Státní bezpečnost na fungování československé redakce. V neposlední řadě se tato práce snaží odpovědět na otázku, jaký vliv mělo vysílání RSE na občany ČSSR. První část popisuje samotný vznik Rádia Svobodná Evropa v roce 1951 a pokračuje popisem politických událostí, které se v letech 1968-1977 staly v Československu. Teoretickou část uzavírá kapitola o rozdílech mezi komunistickým a kapitalistickým ekonomickým systémem a o ekonomické situaci v ČSSR v sedmdesátých letech. Druhá část práce se nejprve věnuje obecnému programu československé redakce i jejímu fungování a další kapitola popisuje konkrétní vysílání RSE ve zkoumaném období. Poslední dvě kapitoly pak zkoumají vliv vysílání v ČSSR a význam Státní bezpečnosti.
Vliv hospodaření rodiny Kinských na mikroregion Chlumec nad Cidlinou v letech 1918 až 1938
Víšková, Martina ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Tóth, Andrej (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou vlivu hospodaření rodiny Kinských na mikroregion Chlumec nad Cidlinou v meziválečném období. Cílem je zjistit, jak a jestli vůbec ovlivnilo jejich hospodaření meziválečný vývoj regionu. V řešení byl použit historický archivní výzkum a komparativní analýza. Provedeným výzkumem jsem došla k závěru, že hospodaření rodiny mělo na sledovaný mikroregion významný vliv především kvůli jejímu monopolnímu postavení v držbě pozemků a nemovitostí.
Ekonomické důsledky rozdělení Československa v roce 1993.
Ječmeň, Tomáš ; Tóth, Andrej (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem práce je analyzovat hospodářské a politické aspekty rozpadu Československa v roce 1993 v kontextu měnové odluky a dále analyzovat její vliv na monetární ukazatele v České republice a Slovenské republice. Práce poskytuje ucelený pohled na vývoj vztahů v rámci Československa po roce 1989 a měnovou odluku v roce 1993. Nejprve je pozornost zaměřena na deskripci a analýzu hospodářských a politických vztahů mezi oběma národy, které jsou demonstrovány na ilustrativních příkladech z vývoje Československa mezi lety 1989 až 1993. Poté práce analyzuje přípravu, průběh a vliv měnové odluky na vývoj míry inflace, platební bilance, úrokové míry a devizových rezerv a následně jsou komparovány makroekonomické ukazatele obou nově vzniklých států. Práce je psána za s použitím deskripce, analýzy a komparace. Na základě analýzy lze konstatovat, že rozpadu státu již nebylo možné v roce 1993 zabránit. Dále lze usuzovat, že měnová odluka neměla bezprostřední zásadní vliv na zkoumané monetární ukazatele. Na základě komparace vybraných makroekonomických ukazatelů daných států se podařilo prokázat, že v prvních letech po rozpadu federace se ekonomika České republiky vyvíjela lépe a stabilněji. Provedení a výsledky rozdělení Československa a s tím související měnová odluka je možné považovat za podklad pro řešení aktuálních problémů např. v oblasti případného dělení společné měny v Evropské unii nebo případného rozpadu více národnostních států. Správně provedená měnová odluku v roce 1993 neměla negativní vliv na vývoj monetární veličin zkoumaných států.
Hospodářské a politické důsledky kolektivizace v Československu
Pučelík, Karel ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato práce má za úkol analyzovat důsledky kolektivizace v československém zemědělství. Sledované období je mezi lety 1948-1960. V teoretické části jsou popsány politické a ekonomické motivy kolektivizace a stav československého poválečného zemědělství. Popsány jsou i výzkumné metody a teoretická východiska. V analytické části je předkládán vývoj kolektivizace a dopad zemědělských reforem na zemědělský sektor. Sledované období je rozděleno do tří částí podle intenzity kolektivizace. V závěru se podařilo verifikovat hypotézu, že kolektivizace výrazně ovlivnila československé zemědělství.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 89 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.