|
| |
|
|
Analýza povrchů pevných látek pomocí fotoelektronů - počítačové řízení experimentů
Polčák, Josef ; Zemek, Josef (oponent) ; Cháb, Vladimír (oponent) ; Šikola, Tomáš (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá metodami pro výzkum povrchů pevných látek za použití fotoelektronů emitovaných rentgenovým zářením. Jedná se o metody rentgenové fotolektronové spektroskopie - XPS, úhlově závislé XPS - ARXPS a rentgenové fotoelektronové difrakce - XPD. Práce se zaměřuje především na metodu ARXPS, která slouží k analýze hloubkového složení povrchu vzorků. Pro získávání informace o hloubkovém složení z naměřených spekter ARXPS byl vytvořen výpočetní software v prostředí Matlab, který byl testován na simulovaných datech a také na reálných vzorcích. Pro realizaci uvedených fotoelektronových metod byl navržen kompletní manipulační systém, který zabezpečuje transport vzorků ve vakuové aparatuře a také realizaci experimentů uvedenými metodami. Systém je z velké části řízen elektronicky pomocí vytvořeného ovládacího softwaru v počítači a umožňuje provádět tyto experimenty automatizovaně.
|
|
|
Magnetická transformace metastabilních vrstev fcc Fe/Cu(100) pomocí fokusovaného iontového svazku
Gloss, Jonáš ; Cháb, Vladimír (oponent) ; Urbánek, Michal (vedoucí práce)
Metastabilní tenké vrstvy paramagnetického, plošně centrovaného kubického (fcc) Fe připravené na monokrystalu Cu(100) jsou dobrými kandidáty pro tvorbu magnetických struktur pomocí fokusovaného iontového svazku díky jejich magnetické a strukturní fázové transformaci na feromagnetické, prostorově centrované (bcc) Fe po ozáření ionty. Problémem bylo, že tenké vrstvy čistého fcc Fe se spontánně transformují, když jejich tloušťka přesáhne 10 monovrstev. Tato hranice může být posunuta na 22 monovrstev, když se depozice Fe provede v atmosféře CO. Ukázali jsme, že je možné růst mnohem tlustší vrstvy pomocí legovaní s Ni, který stabilizuje fcc fázi. Zjistili jsme množství Ni, které je potřebné k stabilizaci nemagnetického, metastabilního fcc Fe a popsali jsme jeho závislost na tlaku v komoře během depozice ve fázovém diagramu, který ukazuje metastabilní region. Rovněž jsme ukázali, že stabilizující efekt zvýšeného tlaku v komoře se může odstranit pomocí saturace povrchu O a proto mohou být metastabilní vrstvy připraveny také v depozičních systémech s vyšším základním tlakem. Nakonec jsme ukázali tvorbu mikro- a nanostruktur ve 44 ML hrubých vrstvách Fe legovaného s Ni na Cu(100) pomocí fokusovaného iontového svazku.
|
|
|
Studium růstu metastabilních tenkých vrstev fcc Fe na Cu/Si(100) substrátech
Horký, Michal ; Cháb, Vladimír (oponent) ; Urbánek, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou epitaxně narostlých metastabilních paramagnetických vrstev Fe legovaných Ni na Cu/Si(100) substrátech za RT. Na povrch H-Si(100) bez nativního SiO2, který byl odstraněn leptáním v roztoku HF, anebo termální úpravou, byla pomocí molekulární svazkové epitaxe (MBE) provedena depozice Cu(100). Pravidelně uspořádané vrstvy mědi o tloušťce od 50 nm do 130 nm pak sloužily jako vhodný substrát pro depozici 44 ML paramagnetického Fe78Ni. Růst vrstev železa probíhal v CO atmosféře umožňující společně s niklem stabilizaci paramagnetických vrstev. Povrch požadovaných Fe-Ni struktur byl poté pomocí dopadu svazku iontů strukturně transformován a vlastnosti těchto ozářených vrstev byly poté charakterizovány pomocí MOKE. Dále pak byly elektronovou litografií na Si(100) vyrobeny specifické vzory, které po odstranění oxidu sloužily jako vhodná matrice pro tvorbu měděné mezivrtvy a pak i paramagnetického Fe78Ni22. Připravený Si(100), globálně i lokálně narostlé kovové vrstvy byly zkoumány pomocí technik LEED, XPS, AFM, AES, SEM a STM. Zaznamenané výsledky dokazují možnost přípravy paramagnetických vrstev na H-Si(100), na kterých lze po ozáření specifickou dávkou iontů vytvořit libovolné feromagnetické vzory na paramagnetickém pozadí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Determination of Roughness Factor and Fractal Dimension of Zirconium in its Native and Surface Modified State using Atomic Force Microscopy. Effect of the Hydrogen Evolution Reaction on the Surface Structure
Novák, M. ; Kocábová, Jana ; Kolivoška, Viliam ; Pospíšil, Lubomír ; Macák, J. ; Cichoň, Stanislav ; Cháb, Vladimír ; Hromadová, Magdaléna
Atomic force microscopy (AFM) was used to characterize surface morphology of pristine zirconium, Si modified and FeSi modified zirconium electrodes prior and after hydrogen evolution at potentials negative of the open circuit potential value. Two main characteristic parameters were obtained from the ex situ AFM height images, namely, the roughness factor and fractal dimension of the studied surface. The effect of hydrogen evolution reaction on the electrode surface morphology was discussed. Fractal dimension values were used successfully to explain the non ideality of the interfacial capacitance.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.