Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The effect of tetrabromobisphenol a on protamination and DNA quality of mouse sperm
Žatecká, Eva ; Castillo, J. ; Elzeinová, Fatima ; Kubátová, Alena ; Děd, Lukáš ; Pěknicová, Jana ; Oliva, R.
Tetrabromobisphenol (TBBPA) is a widely used brominated flame retardant, currently its consumption is 210,000 tons / year and is still growing. In our previous multigenerational in vivo study we have demonstrated that TBBPA is able to induce apoptosis of testicular cells and changes in the expression of genes important for proper spermatogenesis. However the potential effect of TBBPA on epidydimal spermatozoa had not yet been investigated. Therefore, we performed further study to evaluate the effect of on sperm DNA integrity and on the protamines as the major nuclear proteins. C57Bl/6J mice pups (n=10) were exposed to TBBPA (experimental group) during the gestation, lactation, pre-pubertal and pubertal periods up to the age of 70 days and compared control mice pups (n= 10) which were not exposed. Our results demonstrate that TBBPA treatment results in a significantly decreased P1/P2 ratio, increased total protamine/DNA ratio and increased DNA fragmentation observed between TBBPA and control mice, respectively. Protamines have recently been connected to the epigenetic marking of sperm chromatin in human and mouse spermatozoa. Thus, our findings suggest that TBBPA exposure, in addition to result in increased sperm DNA damage, may also alter the epigenetic marking of sperm chromatin.
Odnímání orgánů (de lege lata)
ESCOBAR CASTILLO, Javier Jesus
Diplomová práce je zaměřena na systematický rozbor českých právních předpisů de lege lata v odběru orgánů pro transplantace, tedy z hlediska přijaté právní úpravy. Následně srovnává právní stav této problematiky s ostatními zeměmi světa a podává ucelený pohled na různá právní řešení. Východiskem teoretické části je začlenění problematiky mezi základní lidská práva, právo na život a právo na ochranu osobnosti, jak podle mezinárodních úmluv, tak podle českých zákonů. Teoretická část vyúsťuje do charakteristiky mezinárodně uznávaných právních principů transplantací, což je především právní ochrana dárců orgánů zaručená vyjádřením souhlasu nebo nesouhlasu s odběrem orgánů a případné poskytnutí stejné možnosti rodinám, dále pak jistota definice smrti mozku a anonymita u zemřelých dárců, ale také ochrana příjemců orgánů zachováním důvěrnosti dat a možností dohledat zpětně dárce a v neposlední řadě zákaz finančního prospěchu a obchodování s orgány. Práce komentuje, jak jsou tyto principy u vybraných zemí světa promítnuté v jejich legislativě. Výzkum si kladl za cíl zjistit vztah mezi vědomým souhlasem respektive vědomým nesouhlasem s provedením odběru orgánů a měřitelnými výsledky transplantací v jednotlivých zemích. Využil k tomu dat poprvé ve světovém měřítku zveřejněných Světovou zdravotnickou organizací. Jako měřitelný výsledek transplantací byl zvolen počet zemřelých dárců orgánů na milion obyvatel. Byla potvrzena hypotéza, že země s legislativou vědomého souhlasu, tedy země, kde právo vyžaduje vědomý souhlas jednotlivce s odnětím orgánů, mají horší měřitelné výsledky než země, kde je ze zákona souhlas s odběrem orgánů předpokládaný, pokud není za života využito právo souhlas odepřít. V dalším bylo zkoumáno také právo rodin vyjádřit se k odběru orgánů od zemřelého příbuzného s hypotetickým předpokladem, že rodinné rozhodování může způsobovat nerespektování všeobecného osobnostního práva, pokud popře vůli zemřelého vyjádřenou za života. Konečně byla zkoumána situace neexistence práva na rodinné rozhodování. Takové případy jiného přístupu k všeobecnému osobnostnímu právu ale neznamenaly lepší výsledky v transplantacích než tam, kde je toto právo důsledně aplikováno v zákonech. Výzkum přinesl řadu zajímavých informací o přístupu k odběru orgánů k transplantacím v různých částech světa. Tato fakta přispěla k poznání, jak důležitý je vliv morálky a zvyklostí na legislativu příslušné země a jak legislativa ovlivňuje úspěšnost výsledků transplantací v záslužném procesu záchrany životů.
Etické problémy v odběru orgánů k transplantacím
ESCOBAR CASTILLO, Javier Jesus
Bakalářská práce se zabývá transplantací orgánů se zaměřením na etické problémy, které jsou s tím spojené. Teoretická část obsahuje jednak úvod do problematiky rychle se vyvíjejícího medicínského oboru a dále se odkazuje na legislativní řešení transplantací v České republice. Z nastíněného transplantačního procesu jako lékařské disciplíny a jeho právního rámce postupně vyplývají společenské otázky v oblasti morálky, práva, mezilidských vztahů a další. Ty jsou v závěru teoretické části zformulovány jako hlavní etické problémy: otázka smrti, souhlas či nesouhlas s posmrtným dárcovstvím, obchodování orgánů a selekce čekatelů v registru. Pro srovnání jsou tu uvedeny i přístupy jiných států a doporučení Evropské unie. Je zdůrazněno, že orientace v těchto citlivých etických otázkách vyžaduje informovanost veřejnosti, která by vyústila do společenského konsenzu. Cílem práce bylo zjistit dispozice studentů Zdravotně sociální fakulty darovat orgány, respektive ochotu je v případě onemocnění přijímat ze strany dárců. Jako pracovní hypotézy byly použity předpoklady, že studenti mají na jedné straně k vlastnímu dárcovství negativní postoj, ale na druhé straně kladný postoj jako případní příjemci. Další hypotézou byla neznalost problematiky transplantací u studentů, která neumožňuje předávání informací vůči široké veřejnosti. Výzkum byl proveden formou dotazníků. Pro účely větší vypovídací hodnoty byly závěry výzkumu u studentů porovnány s posledním celostátním výzkumem společnosti Factum Invenio, která se dotazováním tohoto typu profesně zabývá. Hypotézy se výzkumem nepotvrdily. Naopak byl prokázán vysoký altruismus a poměrně dobrá znalost problematiky transplantací u významné části respondentů. Tyto skutečnosti ještě více vynikají ve srovnání s celostátním výzkumem. Výzkum prokázal, že studenti nemají etické problémy s dárcovstvím samým, ale ani s eticky kontroverzní a legislativně danou strategií získávání orgánů, která podstatně více zachraňuje lidské životy. Ukazuje se, že mají vyšší morální standardy sociální spravedlnosti než ve společnosti jako celku. Pokud by v souladu se svým postojem šířili informovanost ve svém okolí, přispějí možná k vyšší naději na smysluplný život s transplantovaným orgánem některého nemocného na čekací listině.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.