|
|
Možnosti zvýšení kvality osiva sóji
Procházka, Pavel ; Capouchová, Ivana (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Ve tříletých pokusech bylo osivo vybraných odrůd sóji před založením porostů namořeno biologicky aktivními látkami a to Lignohumátem B (směs huminových kyselin a fulvokyselin), Lexinem (směs huminových kyselin a fulvokyselin obohacená o auxiny), brassinosteroidem (syntetický analog přírodního 24 epibrassinolidu) a tzv. komplexním mořením (směs Lexinu, nasyceného roztoku sacharózy, fungicidního mořidla Maxim XL 035 FS a pomocné látky na bázi pinolenu Agrovital). V průběhu vegetace byla sledována polní vzcházivost, hustota porostu po vzejití a před sklizní, výška porostu, výška apikální části nejspodnějšího lusku od povrchu půdy a výnos, hmotnost tisíce semen a biochemické složení semen. Z výsledků pokusů vyplývá, že nejefektivnějším způsobem moření osiva bylo komplexní moření, u něhož byl výnos sklizených semen 3,29 t.ha-1 (průměr ze tří pokusných let) následované přípravkem Lexin, u kterého výnos dosáhl 3,18 t.ha-1. Laboratorními pokusy bylo zjištěno, že aplikace biologicky aktivních látek Lignohumát B, Lexin a brassinosteroid má pozitivní vliv nejen na laboratorní klíčivost osiva, ale i jeho vitalitu (zjištěnou laboratorní klíčivost po testu urychleného stárnutí). Všechny použité biologicky aktivní látky zvýšily laboratorní klíčivost, procento rostlin s rozevřenými děložními listy, procento rostlin s rozevřenými pravými listy a množství nadzemní i podzemní biomasy v počátečních fázích růstu. Současně bylo laboratorními pokusy prokázáno, že ačkoliv vybrané partie hodnocených odrůd měly velmi podobnou laboratorní klíčivost, mimo jiné deklarovanou množitelem osiva, test vitality (test urychleného stárnutí) ukázal značné rozdíly ve vitalitě (a tedy i kvalitě) vybraných partií osiv. Tříletými pokusy bylo zjištěno, že desikace semenářského porostu sóji ve fázi BBCH minimálně 89 (desikováno bylo zejména případné zaplevelení), nemá negativní vliv na kvalitu vyprodukovaného osiva. Desikace byla provedena v šesti různých variantách (použité přípravky: Aurora 40 WG, Roundup Rapid, Reglone, Basta 15, Desicate, DAM 390). Výsledky dále prokázaly, že při použití stejných přípravků ve fázi BBCH 79 -- 85 (desikován byl zejména porost, který byl ještě fotosynteticky aktivní), mají zejména přípravky Roundup Rapid, Basta 15 a částečně i Reglone negativní vliv na kvalitu vyprodukovaného osiva zejména jeho vitalitu (laboratorní klíčivost po testu urychleného stárnutí).
|
|
|
Vliv fusariových mykotoxinů na tvorbu a dozrávání obilek pšenice a žita
Kaleova, Aleksandra ; Pazderů, Kateřina (vedoucí práce) ; Capouchová, Ivana (oponent)
Cílem bakalářské práce je zpracovat literární rešerši o tom, jak fusariové mykotoxiny ovlivňují tvorbu, dozrávání a klíčivost obilek pšenice a žita. V první části je popsán rod Fusarium, jeho charakteristika a taxonomie a morfologie makrokonidií. Ve druhé části práce jsou uvedeny informace o mykotoxinech, toxických plísňových metabolitech, které jsou schopné kontaminovat širokou škálu potravin a krmiv. Další část je zaměřena na cyklus Fusaria, zdroje a šíření inokula, průběh infekce a kolonizace obilnin. Následující část práce se věnuje vlivům prostředí na výskyt a šíření chorob a změny ve struktuře semen ovlivněné fusariem a symptomy které se projevují na rostlinách. Další kapitola se zabývá klíčivostí semen a vlivem mykotoxinů na tuto klíčivost. V závěru jsou zrekapitulovány nejdůležitejší informace rešerše. Bakalářská práce se zabývá problematikou hub druhů Fusarium, známých jako rostlinné patogeny způsobující onemocnění. U obilovin napadají paty stébel, listy a klasy. Nejvýznamnější škody vznikají po napadení klasů, proto jsou klasové fuzariózy jedny z nejzávažnějších chorob na světě, především u ozimé pšenice. Způsobují výnosové ztráty, snižují klíčivost osiva a pekařskou kvalitu zrna, následně způsobují vážné toxikologické problémy s dopadem na zdraví člověka. V posledních 20 letech se druh Fusarium důkladně studuje, protože mykotoxiny, které produkuje, mohou být hrozbou pro zdraví zvířat a lidí.
|
|
|
Výběr a hodnocení odrůd pšenice seté pro ekologické zemědělství
Opálka, Milan ; Capouchová, Ivana (vedoucí práce) ; Radek, Radek (oponent)
Bakalářská práce je součástí dlouhodobých výzkumných aktivit, týkajících se ověřování vhodnosti odrůd pšenice seté pro ekologické pěstování na Výzkumné stanici Katedry rostlinné výroby ČZU v Praze, Uhříněvsi. Věnuje se hodnocení vybraných produkčních a jakostních parametrů dvou odrůd ozimé pšenice Scaro a Ekolog, cíleně vyšlechtěných v podmínkách a pro podmínky ekologického zemědělství, a jejich porovnání s parametry souboru běžných odrůd ozimé pšenice, vyšlechtěných pro využití v konvenčním způsobu hospodaření.
|
|
|
Význam potravin při onemocnění celiakální sprue
Matlášková, Jana ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Capouchová, Ivana (oponent)
Celiakální sprue je autoimunitní onemocnění, jehož prevalence se pohybuje kolem 1 % po celém světě. Toto onemocnění je závislé na několika faktorech. Jedním z nich je genetická predispozice, která je úzce spojena s genomem HLA-DQ2 a DQ8. Dalším faktorem je prostředí. Důležitá je například doba kojení, jak brzy byl zahrnut lepek do naší stravy a určitý vliv má i užívání antibiotik. V neposlední řadě je důležitým faktorem lepek, který funguje jako spouštěč tohoto onemocnění. Lepek se skládá ze dvou bílkovinných části prolaminu a glutelinu. Je obsažen v pšenici, ječmeni, žitě, ovsu a v jejich křížencích, kde vzniká při tvorbě těsta. Při konzumaci lepku u pacientů s celiakií, reaguje jejich autoimunitní systém chybně a začne útočit na své vlastní buňky, protože není schopen rozpoznat, cizí a vlastní buňky.
U pacientů s celiakální sprue se objevuje několik příznaků, mezi které patří především střevní obtíže (průjem, bolest břicha), osteoporóza, anémie a mnoho dalších. Je také úzce spojena s některými z autoimunitních onemocnění jako například diabetes mellitus I. typu nebo dermatitida herpetiformis. U některých pacientů se žádný z těchto příznaků nemusí projevit a o to těžší je jejich diagnóza.
Při celiakii je nejvíce postižené tenké střevo, kde dochází k poškození klků, které mohou při dlouhodobém neléčení úplně vymizet. Dále se může projevit hyperplazie krypt a zvyšuje se střevní propustnost.
Léčba je možná pouze pomocí bezlepkové diety, kdy ze svého jídelníčku musíme vyřadit všechny potraviny, které obsahují rizikové bílkoviny. V první řadě se jedná o pšenici, žito, ječme a oves. Mnoho potravin může obsahovat rizikové bílkoviny v malém množství ve skryté podobě a proto má každý výrobce povinnost uvádět na obalu obsah alergenů. Označení produktu jako bezlepkový lze pouze v případě, že hodnota lepku je do 20 mg/kg potraviny. Tyto výrobky jsou symbolizovány značkou přeškrtnutého zrna. Pacienti s celiakií nejvíce využívají v rámci diety výrobky z rýže, kukuřice, prosa a případně z pohanky a amarantu jelikož neobsahují lepek. Léčba dietou je celoživotní a je nutné ji pečlivě dodržovat, protože jakýkoliv prohřešek se může hned projevit na jejich zdravotním stavu.
|
|
|
Výběr a hodnocení odrůd ozimé pšenice pro ekologický a konvenční způsob pěstování
Nedvěd, Miloš ; Capouchová, Ivana (vedoucí práce) ; Faměra, Oldřich (oponent)
Pšenice setá je v České republice nejvýznamnější polní plodinou v konvenčním i ekologickém způsobu pěstování. Díky rozsáhlé nabídce odrůd mají pěstitelé hospodařící v běžném, konvenčním systému široké možnosti výběru odrůd vhodných pro konkrétní pěstitelské podmínky jejich farem a pro konkrétní způsoby užití pšenice. Ekologičtí zemědělci jsou díky nedostupnosti odrůd, šlechtěných cíleně pro podmínky ekologického pěstování, nuceni pěstovat odrůdy, šlechtěné a testované v podmínkách a pro podmínky konvenčního způsobu hospodaření. Odrůdová skladba je velmi široká a ekologičtí farmáři se v ní špatně orientují, protože jim chybí informace o chování jednotlivých odrůd v podmínkách ekologického zemědělství. Ekologickým farmářům mohou v tomto ohledu pomoci výsledky dlouholetých odrůdových pokusů, vedených na Výzkumné stanici Katedry rostlinné výroby FAPPZ ČZU v Praze-Uhříněvsi, kde jsou jednotlivé odrůdy v ekologickém a pro srovnání i konvenčním systému hodnoceny z hlediska produkčních i jakostních parametrů. Na základě výsledků pak lze vymezit odrůdy, které v daných podmínkách nejlépe vyhovovaly jak konvenčnímu, tak i ekologickému způsobu pěstování. Součástí tohoto výzkumu byla i moje bakalářská práce.
Celkově lze konstatovat, že jak v konvenčním, tak i v ekologickém systému dosahovaly nejvyšších výnosů i nejvyšší jakosti ve většině případů stejné odrůdy. Pokud by se chtěl ekologický i konvenční farmář zaměřit především na produkci, bylo by možné na základě našich výsledků (pro obdobné agroekologické podmínky) doporučit např. odrůdy Tobak (B), Gordian (B) či Vanessa (C). V případě preference potravinářské jakosti produkce by bylo možné doporučit např. odrůdu Evina (E), která dosáhla v obou systémech pěstování jak výborné jakosti, tak i vysokého výnosu. V obou systémech dosáhla dobrých jakostních parametrů i odrůda Gordian (B), která současně rovněž patřila k nejvýnosnějším. Vysoké jakosti (ale již o něco nižších výnosů) dosáhly v obou systémech např. odrůdy Annie (E) a Cimrmanova raná (E).
|
|
|
Význam a možnosti využití ozimých obilnin v ekologickém zemědělství
Valdmanová, Miroslava ; Capouchová, Ivana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Ekologické zemědělství je způsob hospodaření, který nejen umožňuje produkovat
šetrným způsobem kvalitní potravinářské i krmné suroviny, ale má i významnou
mimoprodukční, krajinotvornou funkci. Klade důraz nejen na zemědělskou produkci bez
chemických vstupů, ale v širším smyslu pomáhá navracet krajině její přirozenou, původní
funkci.
Nejpěstovanější a nejvýnosnější obilninou v ekologickém zemědělství ČR je pšenice
setá, která v roce 2014 dosáhla průměrného výnosu 3,05 t.ha-1
, zaujímala plochu 6 117 ha a na
struktuře obilnin v ekologickém zemědělství ČR se podílela cca 24 %. Z ozimých obilnin
zaujímá po stránce výnosu následující místo za pšenicí tritikale s průměrným výnosem v r.
2014 2,97 t.ha-1
a plochou pěstování 3 530 ha, tj. cca 14% podíl na struktuře obilnin v EZ
a následuje žito, které dosáhlo v roce 2014 průměrného výnosu 2,90 t.ha-1
a plochy pěstování
2392 ha, tj. podílu na struktuře obilnin v EZ necelých 10 %.
Na Výzkumné stanici Katedry rostlinné výroby v Praze-Uhříněvsi již od roku 1994
probíhá hodnocení širšího sortimentu odrůd pšenice ozimé v ekologickém a konvenčním
způsobu pěstování. Získané výsledky mohou pomoci ekologickým farmářům orientovat se
v nabídce odrůd pšenice a usnadnit jim výběr vhodné odrůdy pro jejich farmy. Součástí těchto
dlouhodobých aktivit je i moje diplomová práce.
Vyšších výnosů dosáhly podle očekávání odrůdy v konvenčním způsobu pěstování -
nejvyšších výnosů dosáhly odrůdy Tobak (B) - 11,6 t.ha-1
, Gordian (B) a Matylda (A) -
shodně 11,0 t.ha-1
a nejnižších výnosů odrůdy Bohemia (A) - 9,6 t.ha-1
, Annie (E)
a Cimrmanova raná (E) - obě shodně 9,8 t.ha-1
.
V ekologickém způsobu pěstování byl nejvyšší výnos zaznamenán u odrůd Gordian
(B) - 9,5 t.ha-1
a Tobak (B) - 9,3 t.ha-1
, nejnižší pak u odrůd Bohemia (A) - 8,0 t.ha-1
,
Cimrmanova raná (E) - 8,2 t.ha-1
a Annie (E) - 8,5 t.ha-1
.Je tedy zřejmé, že v obou systémech
pěstování dosáhly v našem pokusu nejlepších i nejhorších výnosových výsledků stejné
odrůdy. Je však třeba zmínit i velmi dobré výsledky odrůd Evina a Fabius - obě z jakostní
skupiny E (a to především v ekologickém způsobu pěstování). Uvedené odrůdy, které dosáhly
v našich pokusech nejlepších výnosových výsledků, se současně vyznačovaly dobrým
zdravotním stavem a na ekologické pokusné ploše byly zcela nepolehlé.
Z hodnocení jakostních ukazatelů vyplynulo, že v konvenčním způsobu pěstování
dosáhly nejvyššího obsahu N-látek v sušině zrna odrůdy Annie (E) - 13,8 % a Cimrmanova
raná (E) - 13,2 %; nejnižšího pak odrůdy Seladon (B) a Vanessa (C) - obě shodně 10,7 %.
v ekologickém způsobu pěstování byl nejvyšší obsah N-látek v sušině zrna zaznamenán
u odrůd Cimrmanova raná (E) a Evina (E) - obě shodně 11,6 % a ihned za nimi Annie (E) -
11,5 %. Nejnižší obsah N-látek v sušině zrna vykázaly odrůdy Tobak (B) a Vanessa (C) - obě
shodně 9,7 %. v obou systémech pěstování je dobře patrný shodný trend postupného
snižování obsahu N-látek v sušině zrna od odrůd z jakostní skupiny E (elitní) až po odrůdy
z jakostní skupiny C (ostatní, nevhodné pro pekařské zpracování).
V případě Zelenyho testu dosáhly v konvenčním systému nejvyšších hodnot odrůdy
Annie (E) - 60,2 ml a Cimrmanova raná (57,3 ml); nejnižších pak odrůdy Vanessa (C) - 25,3
ml a KWS Ozon (C) - 29,7 ml. v ekologickém způsobu pěstování byly zaznamenány nejvyšší
hodnoty Zelenyho testu u odrůd Cimrmanova raná (E) - 55,8 ml a Fabius (E) - 47,0 ml,
nejnižší u odrůd KWS Ozon (C) - 24,7 ml a Vanessa (C) - 19,0 ml. Stejně jako v případě
obsahu N-látek v sušině zrna je i zde v obou systémech pěstování patrný trend snižování
hodnot Zelenyho testu od odrůd z jakostní skupiny E až po odrůdy z jakostní skupiny C.
V případě, že by ekologický farmář hospodařil v obdobných agroekologických
podmínkách, jaké jsou na VS Praha-Uhříněves a usiloval o potravinářskou jakost pšenice, bylo by
možné mu na základě našich výsledků doporučit např. odrůdy Evina či Fabius (obě z jakostní
skupiny E), které dosáhly jak dobré jakosti, tak i uspokojivých výnosů zrna (v případě výrazné
orientace na jakost i odrůdy Annie a Cimrmanova raná - obě rovněž jakostní skupina E). v případě
preference výnosu by bylo možné doporučit odrůdy některé odrůdy z jakostní skupiny B, např.
Gordian a Tobak.
Práce byla v závěru doplněna stručným porovnáním ekonomiky pěstování pšenice
v ekologickém a konvenčním systému. z tohoto porovnání vyšla lépe pšenice ekologická (i přes
výrazně nižší výnosy), a to především díky výrazně vyšší ceně, vyšším celkovým dotacím
a nižším variabilním nákladům.
|
|
|
Vliv výše výsevku na tvorbu výnosu a kvalitu pšenice špaldy v ekologickém zemědělství
Myšková, Radka ; Capouchová, Ivana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Rozsah ploch obhospodařovaných v ekologickém zemědělství rok od roku stoupá, stejně jako poptávka spotřebitelů po biopotravinách. Ekologické zemědělství je systém hospodaření bez používání chemických vstupů, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí, zdraví lidí i hospodářských zvířat. Důležitou součástí ekologického zemědělství jsou i rozmanité osevní postupy založené na střídání pestrého sortimentu různých druhů plodin. Do tohoto systému se výborně hodí pšenice špalda, která je méně náročná na podmínky vnějšího prostředí, než pšenice setá.
Cílem bakalářské práce bylo získat poznatky o vlivu výše výsevku na tvorbu výnosu a výsledný výnos pšenice špaldy v ekologickém zemědělství. Dále pak posoudit případné odlišnosti v hodnotách vybraných jakostních ukazatelů zrna v závislosti na výši daného výsevku. Na závěr na základě získaných výsledků vybrat výsevek, který se v daných podmínkách osvědčil nejlépe.
Z výsledků našich pokusů s vybranými genotypy jarní a ozimé pšenice špaldy a kontrolními odrůdami pšenice seté, vedených při různých výsevcích (100, 200, 300, 400 a 500 klíčivých obilek na m2) v ekologickém způsobu pěstování ve Výzkumné stanici v Praze-Uhříněvsi je zřejmé, že u jarních genotypů špaldy nastal vrchol odnožování téměř o měsíc později ve srovnání s kontrolní odrůdou jarní pšenice seté, u ozimých genotypů špaldy asi o dva týdny později, než u kontrolní odrůdy ozimé pšenice seté.
Jak u pšenice špaldy, tak u kontrolních odrůd pšenice seté rostliny z porostů vysetých z nízkých výsevků (1,0 a 2,0 MKS/ha) podle předpokladu více odnožovaly a současně dosahovaly vyšší průměrné hmotnosti sušiny nadzemní biomasy i biomasy kořenů na rostlinu, než rostliny z vysokých výsevků (4,0 a zejména 5,0 MKS/ha).
Hodnocené genotypy špaldy se ve srovnání s kontrolními odrůdami pšenice seté vyznačovaly celkově intenzivnějším odnožováním, vyšší hmotností sušiny nadzemní biomasy a zejména vyšší hmotností sušiny kořenů na rostlinu.
Dosažené výnosy byly negativně ovlivněny nepříznivým průběhem povětrnostních podmínek, zejména značným suchem po většinu vegetace roku 2015 - jarní formy pšenice však byly tímto suchem postiženy daleko více, než pšenice ozimé.
Na základě výnosových výsledků lze konstatovat, že v našem pokusu dosáhly jarní genotypy špaldy nejvyšších výnosů při výsevku 4,0 MKS/ha, u ozimých špald se osvědčil výsevek 3,0 MKS/ha (odrůda Rubiota však dosáhla vysokého výnosu již při výsevku 2,0 MKS/ha). Pro upřesnění údajů je zapotřebí získat víceleté výsledky.
Z hodnocených genotypů jarních forem pšenice Špalda bílá jarní mírně ve výnosech předčila kontrolní odrůdu pšenice seté Granny a zejména druhý genotyp špaldy T. spelta KEW. V případě ozimých forem pšenice ozimá špalda Alkor výnosově překonala druhou odrůdu ozimé špaldy Rubiota, ale i kontrolní odrůdu pšenice seté Penalta.
Z hodnocení kvalitativních parametrů vyplynulo, že genotypy špaldy překonaly kontrolní odrůdy pšenice seté především v obsahu N-látek a mokrého lepku v sušině zrna. Velmi dobré výsledky dosáhly oba jarní genotypy špaldy i v Zelenyho testu - oba by splnily min. požadavek na hodnotu Zelenyho test pšenice potravinářské - pekárenské (min. 30 ml). Uvedený limit překonala i ozimá odrůda špaldy Rubiota. Číslo poklesu dosahovalo u hodnocených odrůd pšenice ozimé formy vysokých hodnot, u jarních pšenic bylo negativně ovlivněno porůstáním v důsledku deštivého počasí těsně před sklizní. Výše výsevku se na hodnotách kvalitativních ukazatelů neprojevila.
|
|
|
Rozšíření ekologického zemědělství na orné půdě v krajině‚ bioprodukce pro širší potravinářské a krmivářské využití
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra rostlinné výroby, Praha ; Dvořák, Petr ; Kuchtová, Perla ; Hučko, Boris ; Mudřík, Zdenek ; Kodeš, Alois ; Mičák, Libor ; Krejčířová, Lucie ; Bicanová, Eva ; Capouchová, Ivana ; Petr, Jiří
Součástí závěrečné zprávy jsou dílčí zprávy: Shrnutí výsledků pokusů s různými šířkami řádků za rok 2007 (struční výsledky odběrů rostlin a výnosové výsledky, Zhodnocení kvalitativních ukazatelů bioprodukce pšenice k využití pro různé užitkové směry, Odrůdy obilnin pro ekologické zemědělství, Výsledky jednotlivých odrůdových pokusů, Krmná hodnota zrna obilovin z ekologického pěstování, Skladba zásobních bílkovin pšenice ozimé z ekologického způsobu pěstování, Plísně a mykotoxiny u ekologicky vypěstovaných obilnin, Vliv dlouhodobého ekologického hospodaření na obsah přijatelných živin v půdě.
|
host ::
RSS.