|
|
Změny klimatických prvků ve střední Evropě a ČR od poloviny 20.století s důrazem na podzim
Maryško, Kryštof ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Cahynová, Monika (oponent)
Tato práce se zabývá změnami klimatických veličin ve střední Evropě ve 2. polovině 20. století, které jsou porovnávány se změnami v globálním a evropském měřítku. Celá práce je rozdělena do tří hlavních kapitol podle klimatických veličin. Nejvíce jsou zde popisovány změny teplotních ukazatelů, kterými se autoři studií zabývají nejčastěji. Samostatnou kapitolu tvoří také srážky, ale další veličiny jsou shrnuty v jedné kapitole, protože studií na jednotlivé další veličiny je poměrně málo. Průměrné roční teplotní a srážkové trendy vypočítané pro Evropu nebo celý svět byly podobné jako ve střední Evropě. U teplotních ukazatelů bylo během 2. poloviny 20. století ve většině případů zjištěno oteplování a u srážkových ukazatelů převládaly nevýznamné trendy. Mezi sezónními změnami klimatu vynikal zejména podzim, jehož trendy jsou v některých případech (zejména u teplotních ukazatelů) odlišné od ostatních ročních období. Zatímco na jaře, v létě a v zimě dochází ve střední Evropě k oteplování, na podzim se ochlazuje. Klíčová slova: klimatické prvky, dlouhodobé změny, střední Evropa, podzim
|
|
| |
|
|
Změny klimatických prvků ve střední Evropě a ČR od poloviny 20.století s důrazem na podzim
Maryško, Kryštof ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Cahynová, Monika (oponent)
Tato práce se zabývá změnami klimatických veličin ve střední Evropě ve 2. polovině 20. století, které jsou porovnávány se změnami v globálním a evropském měřítku. Celá práce je rozdělena do tří hlavních kapitol podle klimatických veličin. Nejvíce jsou zde popisovány změny teplotních ukazatelů, kterými se autoři studií zabývají nejčastěji. Samostatnou kapitolu tvoří také srážky, ale další veličiny jsou shrnuty v jedné kapitole, protože studií na jednotlivé další veličiny je poměrně málo. Průměrné roční teplotní a srážkové trendy vypočítané pro Evropu nebo celý svět byly podobné jako ve střední Evropě. U teplotních ukazatelů bylo během 2. poloviny 20. století ve většině případů zjištěno oteplování a u srážkových ukazatelů převládaly nevýznamné trendy. Mezi sezónními změnami klimatu vynikal zejména podzim, jehož trendy jsou v některých případech (zejména u teplotních ukazatelů) odlišné od ostatních ročních období. Zatímco na jaře, v létě a v zimě dochází ve střední Evropě k oteplování, na podzim se ochlazuje. Klíčová slova: klimatické prvky, dlouhodobé změny, střední Evropa, podzim
|
|
|
Dlouhodobé změny skupenství srážek v ČR
Hynčica, Martin ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Cahynová, Monika (oponent)
Hlavním cílem práce je posouzení dlouhodobých změn skupenství srážek na území České republiky. V rešeršní části se zaměřuji na srážky, jejich prostorové rozložení a dlouhodobou změnu v prostoru i v úhrnech zejména pro svět a Evropu. Částí první kapitoly je i rešerše literatury o proměnlivosti sněhové pokrývky na severní polokouli a o vlivu severoatlantické oscilace na srážky i na sněhovou pokrývku. Druhá část analyzuje změny skupenství srážek na území České republiky s využitím klimatických měření denních úhrnů srážek a informací o stavu počasí v databázi SYNOP. Z dat jsem analyzoval dlouhodobý trend podílu tuhých srážek na celkovém ročním úhrnu pro celou Českou republiku i pro různé intervaly nadmořské výšky pro období 1982 - 2007. Také jsem zjišťoval, zdali se mění podíl dní se sněžením na celkových dnech se srážkami v období 1982 - 2010. Výsledky ukazují, že podíl sněhových srážek i podíl dní se sněžením klesají málo a nevýznamně. Klíčová slova: srážky, skupenství srážek, sněhové srážky
|
|
|
Zrychlují nebo zpomalují se změny teploty v ČR?
Macháčková, Veronika ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Cahynová, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá změnami teploty a jejím hlavním cílem je zjištění, zda se změny teploty v ČR zrychlují nebo zpomalují. V rešeršní části je popsán vývoj vybraných teplotních ukazatelů ve světě, v Evropě a ve střední Evropě. V druhé části jsem analyzovala denní průměrné teploty ze 17 klimatických stanic v ČR v období 1961-2010. Z dat jsem spočítala trendy průměrné roční teploty a průměrných sezónních teplot zvolených stanic (průměr ze všech 17 stanic) pro období 1961-2010 a dvě dílčí období 1961-1985 a 1986-2010. Dále jsem zjišťovala sezónní trendy pro jednotlivé stanice (trendy jsou počítány pro klouzavá 25letá období, navzájem posunutá o jeden rok). V práci jsou také ukázány klouzavé průměry průměrné teploty pro jednotlivá roční období na jednotlivých stanicích. Mnou získané výsledky jsou porovnány se studiemi v rešeršní části. Ukazuje se, že s výjimkou zimy trendy teploty v ČR rostou, tj. buď se oteplování zrychluje (na jaře a v létě) nebo se mírné ochlazování mění v oteplování (na podzim). Klíčová slova: průměrná teplota, sezónní teplota, maximální teplota, minimální teplota, trend, ČR
|
|
|
The influence of long-term changes of atmospheric circulation on observed trends of surface climatic elements in the Czech Republic and Europe
Cahynová, Monika ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Metelka, Ladislav (oponent) ; Halenka, Tomáš (oponent)
(česky) RNDr. Monika Cahynová: Vliv dlouhodobých změn atmosférické cirkulace na pozorované trendy přízemních klimatických prvků v ČR a Evropě Cílem této práce je kvantifikovat vztahy mezi současnými změnami atmosférické cirkulace v Evropě a lokálními klimatickými trendy. K tomuto účelu používáme několik paralelních klasifikací cirkulačních typů, které byly shromážděny a vyvinuty v rámci projektu COST733 "Harmonizace a využití klasifikací typů počasí v evropských regionech". Pokud je nám známo, nebyl dosud takový srovnávací přístup uplatněn. Změny atmosférické cirkulace v Evropě byly studovány pomocí trendů sezónní četnosti a persistence (doby trvání) denních cirkulačních typů ve druhé polovině 20. století. Rozsáhlý soubor subjektivních a objektivních katalogů cirkulačních typů z projektu COST733 sloužil ke srovnání různých metod klasifikace, rozdílného počtu cirkulačních typů a prostorového rozsahu cirkulačních procesů. Nejvýraznější trend - zimní nárůst počtu dní se západní složkou proudění - je způsobován zesilováním Severoatlantické oscilace. V objektivních klasifikacích nebyla zjištěna žádná systematická změna v době trvání synoptických situací ve sledovaném období, zatímco v subjektivních katalozích (Brádkův český-československý, německý Hesse a Brezowského, maďarský Péczely) se projevují...
|
|
|
Subseasonal temperature trends in Europe (1961-2000) and their links to atmospheric circulation
Cahynová, Monika ; Pokorná, L.
We use daily maximum and minimum temperatures and the daily temperature range from 136 stations in Europe in the period 1961–2000 to precisely locate their seasonal and subseasonal trends within the year. Linear trends are calculated for moving “subseasons” of 10, 20, 30, 60, and 90 days, each shifted by one day. Over most of Europe, the observed warming is greatest in winter. In Iceland and the Mediterranean, a pronounced warming is only present in summer. Significant autumn cooling was found in Eastern and Southeastern Europe for both TX and TN. Other non-warming periods occur in Western and Central Europe in February, April, and late June. Trends of DTR are inconclusive. Changes in the frequency of atmospheric circulation types usually explain a substantial part of the observed climatic trends; however, the influence varies between regions, times of the year, subseason lengths, numbers of circulation types, and input variables for the classification of circulation types.
|
|
|
Subseasonal temperature trends in Europe (1961-2000) and their links to atmospheric circulation
Cahynová, Monika ; Pokorná, Lucie
We use daily maximum and minimum temperatures and the daily temperature range from 136 stations in Europe in the period 1961–2000 to precisely locate their seasonal and subseasonal trends within the year. Linear trends are calculated for moving “subseasons” of 10, 20, 30, 60, and 90 days, each shifted by one day. Over most of Europe, the observed warming is greatest in winter. In Iceland and the Mediterranean, a pronounced warming is only present in summer. Significant autumn cooling was found in Eastern and Southeastern Europe for both TX and TN. Other non-warming periods occur in Western and Central Europe in February, April, and late June. Trends of DTR are inconclusive. Changes in the frequency of atmospheric circulation types usually explain a substantial part of the observed climatic trends; however, the influence varies between regions, times of the year, subseason lengths, numbers of circulation types, and input variables for the classification of circulation types.
|
|
|
Změny atmosférické cirkulace ve střední Evropě a jejich vliv na podnebí v České republice
Cahynová, Monika ; Huth, Radan
Cílem této práce je určit, do jaké míry se změny atmosférické cirkulace podílejí na pozorovaných trendech jedenácti klimatických prvků na 21 stanicích v České republice v období 1961-1998. Atmosférická cirkulace ve střední Evropě je popsána dvěma subjektivními katalogy synoptických typů – německým (Hess-Brezowsky) a českým, dříve československým katalogem HMÚ/ČHMÚ podle Brádky. Podíl sezónních „hypotetických“ (podmíněných pouze změnami četnosti synoptických typů) a pozorovaných trendů ukazuje, že cirkulační změny jsou hlavní příčinou značného zimního oteplování a také podzimního ochlazování, jež je spojeno s rostoucími srážkami a relativní vlhkostí vzduchu. Na jaře a v létě není většina pozorovaných trendů způsobována změnami atmosférické cirkulace, pouze typizace Hess-Brezowsky má na jaře vztah ke změnám srážek, relativní vlhkosti, oblačnosti a slunečního svitu.
|
host ::
RSS.