|
|
Principle of fairness as the foundation of political obligation
Cíbik, Matěj ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent)
V tejto práci, ako už aj jej názov môže naznačovať, sa snažíme vysporiadať sa s problémom politického záväzku, ktorý podľa nás leží v samom srdci politického myslenia. Z histórie filozofie vieme, že ustanovenie nezávislého zdôvodnenia pre akceptovanie štátu, jeho inštitúcií a legislatívneho systému nie je jednoduchou úlohou. Myslíme si, že tie prístupy k riešeniu tohto problému, ktoré môžme nazvať "tradičnými," z rôznych dôvodov zlyhali, a na tomto pozadí sa snažíme skúmať princíp férovosti ako relatívne nový a nádejný prístup k tejto problematike spolu s jeho možnými kritikami. Najprv sa snažíme zrekonštruovať princíp férovosti z diela Johna Rawlsa a Georga Kloska a následne predstavujeme niekoľko rôznych úrovní kritiky od R. P. Wolffa, Roberta Nozicka a M. B. A. Smitha. Výsledkom nášho skúmania je, že je skutočne možné udržať princíp férovosti proti rôznym typom námietok (špeciálne po prijatí niekoľkých predpokladov o povahe morálky), pretože jeho argumentačné základy sú v konečnom dôsledku dostatočne pevné.
|
|
|
Lidská práva a rovnost
Kalous, Jiří ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Cíbik, Matej (oponent)
Problematika koncepce dobra v teorii spravedlnosti Johna Rawlse Řešitel: Jiří Kalous Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jirsa, Ph.D. Abstrakt Teorie spravedlnosti Johna Rawlse je jednou z nejvlivnějších knih politické filosofie týkajících se distributivní spravedlnosti, které byly v dvacátém století napsány, a jako taková vyvolala řadu kritických reakcí. Mezi jejími problematickými aspekty zaujímá význačné místo Rawlsovo pojetí dobra, které je klíčové pro přijetí celé teorie spravedlnosti jako slušnosti. Jedním z filosofů, kteří na tuto možnou kontroverzi poukázali, byl i Thomas Nagel. Tato práce kriticky hodnotí Nagelovu argumentaci a zkoumá, nakolik je jeho kritika Rawlse oprávněná.
|
|
|
Filosofické zdůvodnění lidských práv: Komárková - Trojan - Hejdánek
Hančarová, Tereza ; Cíbik, Matej (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Tématem této diplomové práce je prozkoumání problematiky zdůvodnění lidských práv z pohledu tří českých myslitelů: Boženy Komárkové, Jakuba S. Trojana a Ladislava Hejdánka. Práce se nejprve zaměřuje na výklad konceptů ideje lidských práv a jejího zdůvodnění jmenovaných myslitelů; zatímco Komárková a Trojan zvolili teologický přístup, Hejdánek dal přednost způsobu čistě filosofickému. V souvislosti s jejich odlišnými názory se v průběhu práce nabídlo hned několik otázek: Nakolik ovlivnilo křesťanství lidská práva? Jsou lidská práva přirozené povahy? Jaké a jak moc úzké je propojení termínů, jako jsou lidská práva, svoboda, pravda, spravedlnost a zodpovědnost? Odpovědi na tyto otázky pocházejí především z porovnání koncepcí jmenovaných myslitelů. Ačkoli každý z nich zvolil odlišný přístup a zastával jiná přesvědčení, v odpovědích na předložené otázky se víceméně shodují. Například všichni tři myslitelé se shodli v myšlence, že křesťanství představuje neoddělitelnou součást vzniku a vývoje ideje lidských práv. Stejným způsobem se všichni jmenovaní shodli na kritickém postoji vůči přirozeným právům - i když každého k tomuto závěru vedly jiné úvahy. Zvláštní pozornost je věnovaná tomu, jakým způsobem daní autoři uchopili pojetí pravdy a jak ji zahrnuli do svých pojetí ideje lidských práv a jejího...
|
|
|
Liberální perfekcionismus jako stabilizační prvek demokracie
Dyčková, Alžběta ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Cíbik, Matej (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl argumentovat pro kompatibilitu liberálně- perfekcionistické politické teorie s liberálně-demokratickým systémem a načrtnout žádoucí dopady liberálně-perfekcionistických opatření v praxi. Je rozdělena na tři hlavní části. První část představuje perfekcionistickou teorii a snaží se jasně nadefinovat etický, politický a posléze liberální perfekcionismus. Druhá část argumentuje pro kompatibilitu liberálně-perfekcionistické teorie s demokratickou praxí skrze poukaz na vnitřní rozporuplnost principu státní neutrality představeného Johnem Rawlsem. Poslední část představuje úvahy o liberálně-perfekcionistické praxi, jednak v ohledu k občanské výchově, druhak k její využitelnosti v rámci oslabování populismu.
|
|
|
Obhajoba Millova principu svobody v rámci utilitarismu
Nečas, Michael ; Hill, James (vedoucí práce) ; Cíbik, Matej (oponent)
Obhajoba Millova principu svobody v rámci utilitarismu Michael Nečas Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku spojenou s Millovým pojetím principu svobody v rámci jeho utilitarismu. V práci je představeno Millovo pojetí utilitarismu a jeho nauka o občanské svobodě. Cílem práce je předložit argument, že Millův princip svobody není protichůdným principem proti principu užitečnosti jak jej autor definuje v rámci utilitarismu, ale že princip svobody, jak jej Mill popisuje ve spisu O svobodě, naopak je nepostradatelným prvkem v rámci utilitaristické nauky o dosažení nejvyššího možného dobra v rámci společnosti. Práce zároveň prozkoumává protiargumenty k této tezi. Klíčová slova: Mill, Utilitarismus, O Svobodě, princip užitečnosti, princip svobody, svoboda jednání, potěšení
|
|
|
Liberalism and its justification in contemporary political philosophy
Cíbik, Matej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent) ; Moural, Josef (oponent)
Táto dizertačná práca sa snaží odpovedať na jednu základnú otázku: čo môžeme filozoficky povedať na obhajobu liberalizmu ako spôsobu politickej existencie spoločnosti. Práca pozostáva z troch častí. V prvej kriticky prezentujem dve populárne odpovede na túto otázku vychádzajúce z konceptov vlastníctva seba samého respektíve hodnotového pluralizmu. Argumentujem, že ani jedna z nich nie je adekvátna a uspokojivá, hlavne z toho dôvodu, že operujú s koncepciou osoby, ktorá je príliš nerozvinutá na to, aby mohla zaštítiť obhajobu liberalizmu. V druhej časti prezentujem interpretáciu Johna Rawlsa, špeciálne jeho koncepcie osoby. Tvrdím, že táto koncepcia je pre jeho myslenie kľúčová, najmä vzhľadom jeho k odpovedi na moju otázku. V tomto kontexte ukazujem, že Rawls nepredkladá presvedčivú obhajobu tejto koncepcie. V tretej časti predkladám argumenty na podporu Rawlsovho liberalizmu, ako nápravu pochybení, ktoré som identifikoval. Ukazujem, ako môže byť jeho koncepcia osoby lepšie argumentačne podporená. Z tejto koncepcie následne odvodzujem dva argumenty podporujúce liberalizmus ako spôsob politickej existencie spoločnosti. Kľúčové slová Liberalizmus - John Rawls - Pluralizmus - Koncepcia osoby
|
|
|
Lidská práva a rovnost
Kalous, Jiří ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Cíbik, Matej (oponent)
Problematika koncepce dobra v teorii spravedlnosti Johna Rawlse Řešitel: Jiří Kalous Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jirsa, Ph.D. Abstrakt Teorie spravedlnosti Johna Rawlse je jednou z nejvlivnějších knih politické filosofie týkajících se distributivní spravedlnosti, které byly v dvacátém století napsány, a jako taková vyvolala řadu kritických reakcí. Mezi jejími problematickými aspekty zaujímá význačné místo Rawlsovo pojetí dobra, které je klíčové pro přijetí celé teorie spravedlnosti jako slušnosti. Jedním z filosofů, kteří na tuto možnou kontroverzi poukázali, byl i Thomas Nagel. Tato práce kriticky hodnotí Nagelovu argumentaci a zkoumá, nakolik je jeho kritika Rawlse oprávněná.
|
|
|
Principle of fairness as the foundation of political obligation
Cíbik, Matěj ; Chotaš, Jiří (oponent) ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce)
V tejto práci, ako už aj jej názov môže naznačovať, sa snažíme vysporiadať sa s problémom politického záväzku, ktorý podľa nás leží v samom srdci politického myslenia. Z histórie filozofie vieme, že ustanovenie nezávislého zdôvodnenia pre akceptovanie štátu, jeho inštitúcií a legislatívneho systému nie je jednoduchou úlohou. Myslíme si, že tie prístupy k riešeniu tohto problému, ktoré môžme nazvať "tradičnými," z rôznych dôvodov zlyhali, a na tomto pozadí sa snažíme skúmať princíp férovosti ako relatívne nový a nádejný prístup k tejto problematike spolu s jeho možnými kritikami. Najprv sa snažíme zrekonštruovať princíp férovosti z diela Johna Rawlsa a Georga Kloska a následne predstavujeme niekoľko rôznych úrovní kritiky od R. P. Wolffa, Roberta Nozicka a M. B. A. Smitha. Výsledkom nášho skúmania je, že je skutočne možné udržať princíp férovosti proti rôznym typom námietok (špeciálne po prijatí niekoľkých predpokladov o povahe morálky), pretože jeho argumentačné základy sú v konečnom dôsledku dostatočne pevné.
|
host ::
RSS.