|
|
Studium faktorů ovlivňujících redukci rhenistanu
Burešová, Helena ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce bylo prostudování vlivu podmínek na redukci rhenistanu amonného zvolenými redukčními činidly. Průběh redukce byl sledován diferenční pulsní voltametrií jako pokles výšky DPV píku rhenistanu amonného v závislosti na molárním přebytku redukčního činidla a následné vyjádření zredukovaného rhenistanu v procentech. Byla použita čtyři redukční činidla (borohydrid sodný, hydroxylamin hydrochlorid, hydrazin hydrochlorid a askorbová kyselina). Ke zredukování 97,8 % rhenia došlo při použití 0,9násobném molárním přebytku redukčního činidla borohydridu sodného v prostředí vodného roztoku kyseliny chloristé o koncentraci 2 mol dm-3 . Při použití hydroxylamin hydrochloridu bylo při jeho trojnásobném molárním přebytku zredukováno 85 % rhenia (v prostředí s pH = 8,5). Redukce hydrazin hydrochloridem při použití trojnásobného molárního přebytku bylo zredukováno 68 % rhenia (v prostředí s pH = 5,0). Posledním studovaným redukčním činidlem byla askorbová kyselina, při jejímž trojnásobném molárním přebytku došlo ke zredukování 98,7 % rhenia.
|
|
| |
|
| |
|
|
Cyklická voltametrie jako detekční technika ve vysokoúčinné kapalinové chromatografii
Burešová, Helena ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Schwarzová, Karolina (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce bylo studium možnosti využití cyklické voltamerie jako detekční techniky v kapalinové chromatografii. Jako modelové látky byly použity deriváty fenothiazinu: chlorpromazin hydrochlorid, diethazin hydrochlorid a thioridazin hydrochlorid. V první části práce bylo provedeno porovnání dvou možných detektorů: tubulárního a velkoobjemového "wall-jet" detektoru navrženého pro tuto práci. Z obou testovaných detektorů vyhověl pouze velkoobjemový "wall-jet" detektor. Dále byly optimalizovány podmínky separace a detekce studovaných fenothiazinů na koloně RP-select B LiChrospher® 60 (250×4 mm) s cyklickou voltametrií jako detekční technikou. Nejlepší separace bylo dosaženo v mobilní fázi tvořené 0,1 mol dm-3 roztokem chloristanu sodného ve směsi acetonitril-voda (80:20). Dále byl studován vliv rychlosti průtoku mobilní fáze a polarizace elektrody na symetrii chromatografického píku a jako optimální byly nalezeny průtok mobilní fáze 0,5 ml min-1 a rychlost polarizace elektrody 0,5 V s-1 . Za těchto optimalizovaných podmínek byly proměřeny kalibrační závislosti studovaných fenothiazinů v koncentračním rozsahu 5×10-5 až 1×10-3 mol dm-3 pro chlorpromazin a 8×10-5 až 1×10-3 mol dm-3 pro diethazin a thioridazin. Vyvinutá metoda byla aplikována na stanovení studovaných fenothiazinů v...
|
|
|
Studium faktorů ovlivňujících redukci rhenistanu
Burešová, Helena ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce bylo prostudování vlivu podmínek na redukci rhenistanu amonného zvolenými redukčními činidly. Průběh redukce byl sledován diferenční pulsní voltametrií jako pokles výšky DPV píku rhenistanu amonného v závislosti na molárním přebytku redukčního činidla a následné vyjádření zredukovaného rhenistanu v procentech. Byla použita čtyři redukční činidla (borohydrid sodný, hydroxylamin hydrochlorid, hydrazin hydrochlorid a askorbová kyselina). Ke zredukování 97,8 % rhenia došlo při použití 0,9násobném molárním přebytku redukčního činidla borohydridu sodného v prostředí vodného roztoku kyseliny chloristé o koncentraci 2 mol dm-3 . Při použití hydroxylamin hydrochloridu bylo při jeho trojnásobném molárním přebytku zredukováno 85 % rhenia (v prostředí s pH = 8,5). Redukce hydrazin hydrochloridem při použití trojnásobného molárního přebytku bylo zredukováno 68 % rhenia (v prostředí s pH = 5,0). Posledním studovaným redukčním činidlem byla askorbová kyselina, při jejímž trojnásobném molárním přebytku došlo ke zredukování 98,7 % rhenia.
|
|
|
Ekotoxicita směsných odpadů v metodě posuzování životního cyklu
Lukáč, David ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Burešová, Helena (oponent)
Předmětem práce je zjištění ekotoxicity (ve formě EC50) a charakterizačních faktorů (CF) dvou reálných půdních vzorků, kontaminovaných směsí těžkých kovů, za využití terestrických testů ekotoxicity. Získané hodnoty jsou následně porovnány s hodnotami CF používanými v metodě posuzování životního cyklu (LCA) v současnosti a jsou diskutovány rozdíly. Obsahy těžkých kovů ve vzorku jsou zjištěny sekvenční extrakcí s ICP-OES. Pro zjištění hodnot EC50 jsou používány testy na roupicích Enchytraeus crypticus, chvostoskocích Folsomia candida (u obou zjišťována inhibice reprodukce) a salátu Lactuca sativa (zjišťována inhibice růstu kořene). Hodnoty EC50 a CF ukazují vyšší toxicitu v případě vzorku Vodárna oproti vzorku Rampa. Je prokázán rozdíl ve stanovení CF metodou terestrických testů a matematickou metodou používanou standardně.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.