|
| |
|
|
Vliv vybraných biofyzikálních faktorů na organismy a jejich antropogenní modifikace
Bujalský, Luděk ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Šarapatka, Bořivoj (oponent) ; Moldan, Bedřich (oponent)
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta Ústav pro životní prostředí Charles University, Faculty of Science Institute for Environmental Studies Doktorský studijní program: Environmentální vědy Doctoral study programme: Environmental Sciences Autoreferát disertační práce Summary of Doctoral thesis Vliv vybraných biofyzikálních faktorů na organismy a jejich antropogenní modifikace Effects of selected biophysical factors on organisms and their anthropogenic changes Mgr. Luděk Bujalský Školitel: Prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc. Supervisor: Prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc. Praha, 2019 Abstrakt Disertační práce je sestavena ze čtyř článků, které se zabývají biofyzikálními faktory ovlivňujícími životní prostředí organismů vyskytujících se v antropogenně ovlivněných ekosystémech. I přes zdánlivou různorodost výzkumných oblastí je základní jednotící myšlenkou této práce koncept, který sice vede od jednotlivosti k syntéze, resp. dedukcím vedoucím k pochopení lokálních ekosystémových procesů, ale snaží se též zdůrazňovat, dnes již v základní vědě opět trochu přehlížený, koncept holistického pohledu na fungování přírodních jevů akcentujícího důležitost základního pohledu na svět jako "propojené sítě". Zejména jde o demonstarci stavu, kdy antropogenní modifikace ekosystémů, kromě svých přímých dopadů mění přirozené toky...
|
|
| |
|
|
Světelné znečištění způsobené umělým osvětlením sjezdovek v Krkonošském národním parku
Bujalský, Luděk ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Maixner, Tomáš (oponent)
Světelné znečištění je často zmiňováno v souvislosti s energetickou ztrátou, jeho efekt je však v přírodních ekosystémech málo studován. V Krkonoších a na dalších místech ČR je noční osvětlení sjezdovek často využíváno k prodloužení periody lyžování. V této studii jsem se snažil odhadnout plochu ovlivněnou osvětlením sjezdovek, kterou charakterizovala intenzita nočního osvětlení > 0,1 lx. Měření probíhala na 62 transektech, které byly vytyčovány ve směru vrstevnic a ubíhaly od 12 největších osvětlených sjezdovek v Krkonoších. Osvětlení bylo měřeno luxmetrem Extech EA 30 těsně nad povrchem terénu a ve výšce 1,5 m. Transekty byly vedeny čtyřmi základními habitaty: otevřená planina se souvislým sněhovým pokryvem vegetace; uzavřený vzrostlý smrkový porost, kde větve stromů na jeho okraji dosahovaly až k zemi; otevřený smrkový porost, kde byl výskyt větví omezen pouze na horní část kmene a mladý hustě zapojený smrkový porost. Údaje byly vyjádřeny jako log osvětlení ku log vzdálenosti od sjezdovky. Většina měření byla prováděna při zatažené obloze, několik však i za jasných nocí. Srovnání měření jednoho určitého transektu při zatažené obloze a za jasného počasí ukazuje, že oblačnost významně zvětšuje dosvit světla do okolní krajiny, pravděpodobně díky odrazu světla od nízké oblačnosti nebo mlhy. Dosvit...
|
host ::
RSS.