|
|
Péče porodní asistentky o ženu s hrozícím předčasným porodem
BUBENÍČKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o těhotnou ženu s hrozícím předčasným porodem. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán předčasný porod, jeho incidenci v České republice, příčiny předčasného porodu, diagnostické metody, terapeutické postupy v problematice předčasného porodu, potřeby těhotných žen s touto diagnózou a péči porodní asistentky o ženy s rizikem předčasného porodu. K vypracování praktické části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. První výzkumný soubor tvořilo 10 žen s diagnózou hrozící předčasný porod, které odpovídaly na otázky v rámci polostrukturovaného rozhovoru. Druhý výzkumný soubor tvořilo 7 porodních asistentek na stanici rizikového těhotenství. Výzkum byl proveden v průběhu dubna a července roku 2021. Účast ve výzkumu byla zcela dobrovolná. Před zahájením rozhovoru, byly účastnice rozhovoru informovány o tématu bakalářské práce a o ochraně osobních údajů. Rozhovory byly vedeny anonymně a po odsouhlasení informantek nahrávány na mobilní telefon. Pro zachování anonymity byly informantky označeny čísly I1 až I10 a P1 až P7. Poté byly rozhovory doslovně přepsány, analyzovány a zpracovány pomocí kódování, metodou tužka papír. Pro výzkum této bakalářské práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky zjišťující, jak ženy vnímají péči porodní asistentky při hrozícím předčasném porodu a jak porodní asistentky vnímají péči o ženu s diagnózou hrozící předčasný porod. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny informantky byly s péčí porodních asistentek spokojené. Výzkum ukázal, že faktorů pro spokojenost žen s péčí porodních asistentek v průběhu hospitalizace bylo několik. Mezi tyto faktory patřil přístup porodních asistentek jejich ochota a schopnost komunikace se ženami. Přesto, že všechny informantky byly spokojené s péčí a s komunikací ze strany porodních asistentek, výzkum ukázal nespokojenost žen s komunikací s ošetřujícími lékaři. Nespokojenost vyjádřily informantky I1, I3 a I6, kdy se jim informace od lékařů jevily nedostačující. Výzkum dále ukázal, že si porodní asistentky uvědomují důležitost jejich empatického přístupu v péči o ženy hospitalizované s diagnózou hrozící předčasný porod a také vnímají změnu potřeb žen v průběhu hospitalizace, ke kterým je potřeba přihlédnout v průběhu péče. Tato práce poukazuje na důležitost vlídného a empatického přístupu porodní asistentky k ženě s diagnózou hrozící předčasný porod, protože právě přístup porodní asistentky je pro ženu jedním z nejdůležitějších aspektů pro překonání hospitalizace na stanici rizikového těhotenství gynekologicko-porodnického oddělení. Z práce dále vyplývá velký vliv působení komunikace lékařů s pacientkami na jejich psychiku a prožívání hospitalizace. Výsledky výzkumného šetření v rámci této bakalářské práce mohou být využity jako zpětná vazba na práci porodních asistentek na stanici rizikového těhotenství gynekologicko-porodnického oddělení s cílem zlepšit péči porodních asistentek o ženy s hrozícím předčasným porodem a zvýšit tak spokojenost klientek v daném zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Sítě zájmových skupin - zájmové skupiny, jejich pozice a vztahy v legislativním procesu EU
Bubeníčková, Veronika ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá síťováním zájmových skupin. Prezentuje možné cesty zájmových skupin k ovlivnění legislativního procesu a zaměřuje se na oblast konzultací Evropské komise. Pokouší se zodpovědět otázku, zda v rámci konzultací dosahují zájmové skupiny svých cílů společně na základě promyšlené kooperace, nebo se pokoušejí dosáhnout svých cílů individuální cestou. Využívá rámce teorie sítí a metodu grafického zobrazení sítí. Pro výzkum byly vybrány tři oblasti konzultací Evropské komise a zúčastněné skupiny byly podrobeny zkoumání na základě jejich charakteru a konzultací, do kterých se zapojily. Výsledky ukázaly, že mezi zájmovými skupinami navázanými na Evropskou komisi žádná užší kooperace neprobíhá. Dále bylo odhaleno, že skupiny jednají poměrně spontánně, když se jich většina účastní pouze jediné konzultace. Účast na více konzultacích se potvrdila pouze u 12,3 % vzorku, přičemž nejčastěji se jednalo o registrované organizace.
|
|
|
Sítě zájmových skupin - zájmové skupiny, jejich pozice a vztahy v legislativním procesu EU
Bubeníčková, Veronika ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá síťováním zájmových skupin. Prezentuje možné cesty zájmových skupin k ovlivnění legislativního procesu a zaměřuje se na oblast konzultací Evropské komise. Pokouší se zodpovědět otázku, zda v rámci konzultací dosahují zájmové skupiny svých cílů společně na základě promyšlené kooperace, nebo se pokoušejí dosáhnout svých cílů individuální cestou. Využívá rámce teorie sítí a metodu grafického zobrazení sítí. Pro výzkum byly vybrány tři oblasti konzultací Evropské komise a zúčastněné skupiny byly podrobeny zkoumání na základě jejich charakteru a konzultací, do kterých se zapojily. Výsledky ukázaly, že mezi zájmovými skupinami navázanými na Evropskou komisi žádná užší kooperace neprobíhá. Dále bylo odhaleno, že skupiny jednají poměrně spontánně, když se jich většina účastní pouze jediné konzultace. Účast na více konzultacích se potvrdila pouze u 12,3 % vzorku, přičemž nejčastěji se jednalo o registrované organizace.
|
|
| |
host ::
RSS.