|
|
Molekulární mechanizmy propojení dysfunkce tukové tkáně a aterosklerotických komplikací
Kratochvílová, Helena ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Bužga, Marek (oponent) ; Cibičková, Ľubica (oponent)
Obezita a s ní spojené komorbidity vedou ke zvýšení rizika mortality. Na tom se významně spolupodílí i rozvoj subklinického zánětu spojený s obezitou. V práci jsme se zaměřili na změny endokrinní a mitochondriální funkce tukové tkáně a jejich vztah ke kardiovaskulárním komplikacím. První část dizertační práce se zaměřuje na stanovení exprese mitochondriálních genů a genů endoplazmatického retikula v epikardiální i subkutánní tukové tkáni, v tkáni mezižeberního svalu či pravé srdeční síně u pacientů s aterosklerózou koronárních arterií. Bylo prokázáno, že pacienti s aterosklerózou mají snížené exprese řady genů mitochondriálního řetězce v epikardiální tukové tkáni oproti subkutánní tukové tkáni i jiným tkáním, přičemž se neprokázala žádná změna exprese genů endoplazmatického retikula ve výše jmenovaných tkáních. Na základě snížení exprese mitochondriálních genů u pacientů s koronárním onemocnění tepen usuzujeme, že mitochondriální dysfunkce epikardiální tukové tkáně se může spolupodílet na vzniku koronární aterosklerózy. Druhá část práce je zaměřena na možný význam nového regulátoru energetického metabolizmu neudesinu u pacientů s obezitou a diabetes mellitus 2. typu (T2DM), kteří podstoupili různé redukční váhové intervence jako je duodeno-jejunální rukáv (DJBL), gastrická plikace (GP) či akutní...
|
|
|
Hodnocení vybraných biochemických markerů metabolického syndromu a tukové tkáně u pacientů po bariatrickém výkonu
Horká, Veronika ; Bužga, Marek (vedoucí práce) ; Holéczy, Pavol (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku redukce hmotnosti za pomoci bariatricko-metabolické chirurgie a je zaměřena na měnící se rizikové složky metabolického syndromu v průběhu ročního sledování 45 probandů, kteří podstoupili parciální jejuno-ileální diverzi, sleeve resekci nebo laparoskopickou plikaci žaludku. Hlavním cílem práce bylo zhodnotit měnící se rizikové složky metabolického syndromu v průběhu redukce hmotnosti po podstoupení bariarického výkonu. Práce ukazuje, že ve sledovaném vzorku bariatrických pacientů se jedná o efektivní způsob redukce hmotnosti (u parciální jejuno-ileální diverze byla úspěšnost 48 % EWL, u plikace žaludku 51 % EWL a nejúspěšnější byla sleeve resekce se 76 % EWL) s metabolickým účinkem jako jsou např. sledované pozitivní změny rizikových složek metabolického syndromu - snížení hladin ranní glykémie, zvýšení HDL cholesterolu a snížení triacylglycerolů v krvi, snížení obvodů pasu i snížení krevního tlaku či přímo vymizení metabolickému syndromu. Při vyhodnocení vstupního měření před bariatrickým výkonem jevilo známky metabolického syndromu až 68.9 % sledovaných probandů a při ukončení sledování pak 22.2 % probandů. V rámci hodnocení rizika pro vznik kardiovaskulárních chorob dle VAT area při vstupu denzitometrické měření prokázalo až u 87.7 % probandů vysoké riziko pro...
|
|
|
Molekulární mechanizmy vzniku metabolického syndromu se zaměřením na nové hormony produkované tukovou, jaterní a svalovou tkání
Kloučková, Jana ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Šenolt, Ladislav (oponent) ; Bužga, Marek (oponent)
1 Abstrakt Obezita, inzulínová rezistence a další asociované komorbidity představují pro pacienty značné zdravotní riziko. Mírný chronický zánět tukové tkáně je považován za jednu z hlav- ních příčin jejich vzniku. V této práci jsme se zaměřili na dva rozdílné přístupy s předpoklá- daným potenciálem k pozitivnímu ovlivnění zánětu v tukové tkáni - léčebnou hypotermii a adipokin clusterin. V první části práce jsme ukázali, že perioda hluboké hypotermie spojená s anoxickou fází během kardiochirurgické operace významně zpozdila nástup operací vyvolané systémové zánětlivé reakce. Relativní genová exprese zkoumaných genů nebyla během hypotermní peri- ody změněna, na konci operace ale u pěti z deseti zkoumaných genů (IL-6, MCP-1, TNF-α, HIF1-α, GLUT1) došlo k jejímu významnému zvýšení a u dvou naopak k poklesu (IRS1, GPX1). Z toho usuzujeme, že hluboká hypotermie vedla k oddálení vzniku lokální hypoxie a zánětu v tukové tkáni. Tyto výsledky mohou alespoň částečně vysvětlit pozitivní vlivy hlubo- ké hypotermie na pooperační morbiditu a mortalitu u kardiochirurgických pacientů. V druhé části práce jsme pak zkoumali plazmatické koncentrace a mRNA exprese clusterinu v subkutánní tukové tkáni a jejich změny dané inzulínovou rezistencí a obezitou. Zabývali jsme se také vlivem vybraných intervencí vyvolávajících váhovou...
|
host ::
RSS.