Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Daňové systémy v kontextu evropského vnitřního trhu
Bušovská, Monika ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Izák, Vratislav (oponent) ; Jareš, Martin (oponent)
Jednou z jeho hlavních priorit v procesu integrace Evropské unie je vytvoření společného vnitřního trhu, který bude fungovat bez distorzních tlaků. Pro dosažení tíženého cíle je nutné, aby došlo ke koordinaci činností všech členů společenství, což by mělo vést k evropské integraci a konvergenci. Hlavním cílem této práce je tak ověření, zda i daňová politika přispívá k tvorbě vnitřního trhu, a to formou konvergence daňového zatížení. Cíl sekundární se pak zaměřuje na otázku, jaký vliv na konvergenci mají jednotlivé složky daňového mixu a daňová konkurence. Za tímto účelem jsou využita data z let 1965 - 2011, a to v kombinaci s metodami Betakonvergence, Sigmakonvergence a panelové regresní analýzy s fixními efekty. Výsledky přinesly důkazy o sbližování daňových soustav a jeho rychlosti nejen v oblasti složených daňových kvót, ale i daňových mixů, implicitních sazeb daní a některých statutárních sazeb. Panelová regresní analýza s fixními efekty následně potvrdila pozitivní dopad sbližování téměř všech složek daňových mixů na konvergenci složených daňových kvót, kdy mezi nejvýznamnější patří daňová konkurence a daně majetkové. Všechny modely splňují diagnostické testy a jsou ekonometricky robustní. Bylo potvrzeno, že Evropská unie naplňuje svůj prvotní cíl i prostřednictvím daňové politiky a za stanovených předpokladů mají na tento efekt nejvyšší vliv daňová konkurence a daně majetkové.
Osvobození penzí od osobní důchodové daně ve vybraných zemích EU
Paclíková, Veronika ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Bušovská, Monika (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je porovnání zdanění příjmů poplatníků, kteří pobírají starobní důchod a zároveň mají příjmy ze zaměstnání ve vybraných zemích Evropské unie, kterými jsou Česká republika, Německo, Maďarsko, Rakousko a Velká Británie. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. Obsahem první kapitoly je charakteristika a klasifikace daňových výdajů. V kapitole druhé jsou stručně charakterizovány penzijní systémy vybraných států a rovněž popsány výsledky studií OECD týkajících se problematiky a srovnání důchodových politik. Třetí kapitola je věnována způsobu zdanění příjmů osobní důchodovou daní pracujících důchodců a systémům sociálního pojištění v jednotlivých státech a v poslední části je provedena komparace jednotlivých druhů daňových výdajů. Poslední, čtvrtá, kapitola se zabývá samotnou komparací míry zdanění pracujících důchodců ve vybraných státech. Míra zdanění je počítána pomocí průměrné daňové sazby, dílčími výsledky jsou velikost osvobození starobních důchodů a celkových daňových výdajů vzhledem k příjmům poplatníků.
Daňová diskriminace
Tecl, Jan ; Tepperová, Jana (vedoucí práce) ; Bušovská, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá nalezením diskriminačních úprav v českých daňových předpisech. Cílem práce je analyzovat zákon o daních z příjmů a zákon o dani z přidané hodnoty z hlediska možné daňové diskriminace v nich obsažené. Práce se věnuje postupu Evropské komise vůči jednotlivým členským státům v řízeních o porušení unijního práva, jejichž cílem je odstranění nalezených diskriminací, neboť zákaz diskriminace vychází z primárních pramenů práva Evropské unie. V práci jsou analyzovány případy, které byly v tomto řízení vedeny Evropskou komisí proti České republice, a další řízení, která by mohla mít dopad na Českou republiku. Tyto diskriminace by měly být následně odstraněny takovým způsobem, aby česká daňová legislativa nediskriminovala žádnou skupinu daňových subjektů.
Komparace bilaterálních smluv o sociálním zabezpečení
Bohuslavová, Eliška ; Tepperová, Jana (vedoucí práce) ; Bušovská, Monika (oponent)
Koordinace sociálního zabezpečení formou bilaterálních smluv o sociálním zabezpečení je specifickou oblastí mezinárodního práva, které je vhodné věnovat pozornost. Česká republika má v současné době uzavřeno 16 bilaterálních smluv o sociálním zabezpečení, které jsou platné v plném svém rozsahu. V této práci je analyzováno právě těchto16 smluv, které jsou následně srovnávány s principy uplatňovanými koordinačním nařízením EP a Rady ES č. 883/2004, které vstupem České republiky do Evropské unie nahradilo bilaterální smlouvy, které měla Česká republika uzavřené se státy Evropské unie. Cílem práce je provést detailní analýzu a odpovědět v práci na otázky, které s touto problematikou přímo souvisí. Nejprve je práce zaměřena na problematiku osobního rozsahu, tedy na otázku, jaké osoby jsou smlouvami kryty. Následně je důraz kladen na věcný rozsah smluv a je odpovězeno na otázku, jaké subsystémy jsou smlouvami pokryty, jaké principy pojištění jsou uplatňovány a jak se tyto principy liší od principů uplatňovaných v nařízení EP a Rady ES č. 883/2004. V poslední části je práce zaměřena na otázku možných přístupů k budoucí koordinaci sociálního zabezpečení v celosvětovém měřítku. Výsledky analýzy bylo dospěno k závěru, že smlouvy uzavřené Českou republikou nejsou jednotnými právními dokumenty, naopak se ve všech výše zmíněných faktorech od sebe odlišují. Je proto při řešení jednotlivých situací vždy nutné detailně prostudovat každou smlouvu zvlášť a nedělat závěry na základě všeobecné znalosti problematiky.
Evropská koordinace sociálního zabezpečení: pravidla určování aplikovatelné legislativy
Kněžická, Šárka ; Tepperová, Jana (vedoucí práce) ; Bušovská, Monika (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je analyzovat praktické důsledky použití speciálních pravidel pro určení příslušnosti k právním předpisům dle Nařízení 883/2004 a prováděcího Nařízení 987/2009, identifikovat potenciální negativní dopady spojené s aplikací principu jediného pojištění, stejně jako nedostatků vyplývajících z praktického provádění evropské koordinace a diskutovat možnosti řešení nežádoucích efektů plynoucích ze slabých stránek koordinačních nařízení. Práce je rozdělena do čtyř částí. Po úvodu následuje kapitola, ve které jsou vyloženy obecné principy fungování evropské koordinace systémů sociálního zabezpečení a aktuální vývoj v této oblasti. Předmětem druhé kapitoly je institut vyslání dle čl. 12 Nařízení 883/2004 s rozlišením na zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, dále jsou zde uvedena procesní pravidla a přehled vystavených přenositelných dokumentů A1 (E101) v letech 2009 -- 2011. Třetí kapitola se věnuje souběžnému výkonu činností ve dvou či více členských státech dle čl. 13 Nařízení 883/2004. Zvláštní pozornost je zaměřena na tenkou hranici mezi vysláním a souběhem činností. Poslední subkapitola diskutuje aktuální problém vyplývající z určení aplikovatelné legislativy se zpětnou účinností, s kterým se potýkají české instituce a zaměstnavatelé a navrhuje řešení, které by mělo zamezit negativním důsledkům retroaktivity takového určení. Čtvrtá kapitola se zabývá výjimkou dle čl. 16 Nařízení 883/2004. Hlavní náplní této kapitoly je definice situací, které je vhodné a možné řešit udělením výjimky. Na závěr kapitoly bude uvedena statistika počtu žádostí o vynětí z českých, resp. cizích právních předpisů.
Daňová politika a hospodářská krize
Horáková, Daniela ; Tepperová, Jana (vedoucí práce) ; Bušovská, Monika (oponent)
Práce si klade za cíl porovnat daňová opatření v době hospodářské krize mezi lety 2007 -- 2013 u států, které jsou příjemci mezinárodní finanční pomoci. Pro porovnání byly vybrány tři státy Evropské unie, které jsou zároveň členy Eurozóny a které se v době před krizí nepotýkaly s nedostatkem finančních prostředků -- Irsko, Kypr a Španělsko. Aby bylo možné provést komparaci vybraných států, bylo nejprve nutné definovat požadavky kladené na daňové systémy obecně a určit o jakou hospodářskou krizi se jedná. Současná krize je krize systematická a proto provedená daňová opatření ve vybraných státech zasáhla všechny oblasti daní. Nejvíce dílčích daňových opatření bylo provedeno u daní z příjmu fyzických osob a DPH. Naopak daň z příjmů právnických osob zůstala u Irska a Kypru téměř beze změny. Převážná většina změn provedených v rámci protikrizových opatření ve vybraných státech vedla ke zvýšení daňového zatížení jednotlivců, převážně lidí s vyššími příjmy.
Komparace daňových reforem ve vybraných státech OECD
Hovorka, Jakub ; Tepperová, Jana (vedoucí práce) ; Bušovská, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací daňových reforem ve čtyřech vybraných zemích OECD. Pro potřeby této práce byly vybrány tyto země: Česká republika, Slovenská republika, Spolková republika Německo a Spojené státy americké. Cílem je provést vzájemnou komparaci daňových reforem. Ve všech těchto zemích došlo především v posledních deseti letech k mnoha změnám a každá země je řešila odlišně. Zatímco ČR a SR se snažily o přizpůsobení daňových systému legislativě EU a poté o větší spravedlnost, v Německu bylo hlavním cílem snížení daňové ceny práce a v USA modernizace, zjednodušení a elektronizace daní. V první části této práce je vysvětlena daňová reforma a její historický vývoj až do současné ekonomické krize. Druhá část popisuje daňové systémy a reformy jednotlivých zemí. V poslední kapitole dochází ke vzájemné komparaci těchto reforem z různých pohledů a na konci je několik doporučení k reformám budoucím.
Efektivní sazby daně z příjmů fyzických osob ve frankofonních zemích
Pokorná, Lenka ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Bušovská, Monika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na efektivní daňové sazby daně z příjmů fyzických osob z mikroekonomického hlediska. Práce se věnuje frankofonním zemím, a to Belgii, Francii, Kanadě, Lucembursku, Řecku a Švýcarsku, a také České republice. V první kapitole jsou definovány konstrukční prvky daně z příjmů fyzických osob a příspěvků na sociální pojištění a efektivní daňová sazba spolu s možnostmi jejího výpočtu. Ve druhé kapitole je popsána daň z příjmů fyzických osob a sociální pojištění ve vybraných zemí a na základě získaných informací vypočtena efektivní daňová sazba. Efektivní daňová sazba je vypočtena pro šest modelových poplatníků s různou výší průměrné mzdy. V závěrečné kapitole jsou dle modelových poplatníků porovnány získané efektivní daňové sazby zahrnující pouze daň z příjmů nebo sociální pojištění hrazené zaměstnanci a na závěr efektivní daňové sazby jako celek.
Mezinárodní komparace stanovení základu daně z příjmů fyzických osob
Ondráček, Jiří ; Tepperová, Jana (vedoucí práce) ; Bušovská, Monika (oponent)
Způsob vymezení základu daně je důležitý pro správné stanovení její výše a zásadně také ovlivňuje výši zdanění. S daní z příjmů fyzických osob úzce souvisí pojistné zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení, které zatěžuje stejné příjmy poplatníka jako daň z příjmu. Vztah mezi daní z příjmu a pojistným veřejného zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení může být různý. V práci je rozebráno jakým způsobem by měl být stanoven základ daně z osobních příjmů dle daňové teorie a poté jsou definovány tři modely tvorby základu daně z příjmu z hlediska (ne)zahrnování a (ne)odčitatelnosti pojistného od základu daně, které jsou použity v následné analýze zdaňování pracovních příjmů v zemích OECD. V České republice je tato otázka velmi aktuální, protože od daňové reformy v roce 2008 je základem daně z příjmu fyzických osob superhrubá mzda. V rámci reformy daní v roce 2015 má opět dojít ke změně základu daně z příjmů. V práci je podrobně rozebrán legislativní vývoj daně z příjmů fyzických osob mezi uvedenými lety. V závěrečné části práce je analyzována tvorba základu daně v jednotlivých státech OECD. Země jsou roztříděny do skupin podle způsobu stanovení základu daně. Z analýzy vyplynulo, že přestože je nejpoužívanějším modelem úzký základ daně, tak široký základ daně (superhrubou mzdu) používá celkem 5 států OECD. V úplně stejné podobě jako v České republice funguje superhrubá mzda v Maďarsku. Nicméně s prvky širokého základu daně se lze setkat i v dalších zemích.
Komparace zdanění závislé a nezávislé činnosti nyní a od roku 2015
Jiroušek, Karel ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Bušovská, Monika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá komparací daňového zatížení závislé a nezávislé činnosti. Porovnání současných legislativních norem s návrhem reformy veřejných rozpočtů s účinností k 1. lednu 2015, konkrétně částí týkajících se daní a odvodů. Cílem je poukázat na současný stav, kdy je zdanění závislé činnosti výrazně vyšší oproti nezávislé. Dále pak shrnout veškeré změny související se zdaněním příjmů fyzických osob (spadajících do dílčích základů daně dle § 6 a § 7 ZDP). V závěru posuzuje vliv těchto změn, na úvodní problematiku rozhodování poplatníků jakou činnost vykonávat v závislosti na daňovém zatížení.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.