Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Význam KU ve vztahu k produkčním a reprodukčním ukazatelům a zdraví dojného skotu v ČR
Brynda, Jiří
Bakalářská práce se zabývá popsáním Kontroly užitkovosti holštýnského skotu. V práci je popsána metodika odběru vzorků až po samostatné výsledky. Dále je v práci znázorněna statistická úprava dat z kontroly užitkovosti komerčními programy a programem ČMSCH. Mezi hlavní faktory, které práce sleduje při hodnocení Kontroly užitkovosti skotu, patří produkce, reprodukce a zdraví skotu. Kontrola užitkovosti u dojeného skotu sleduje výkonnost jednotlivých krav a celkovou efektivitu chovu, s cílem zlepšit zdraví a výkonnost krav a zvýšit produkci mléka. Během kontroly užitkovosti se sledují různé faktory, jako je množství produkovaného mléka, kvalita mléka, zdraví krav, reprodukční výkonnost a celková kondice krav. Výsledky se porovnávají s očekávanými výsledky a s výsledky jiných chovů. Cílem kontroly užitkovosti je zlepšit efektivitu chovu a maximalizovat zisk z produkce mléka. Kontrola užitkovosti také pomáhá identifikovat potenciální zdravotní problémy u krav a umožňuje včasnou intervenci, což může snížit náklady na veterinární péči a snížit riziko úhynu krav. Cílem práce bylo představit a objasnit témata týkající se Kontroly užitkovosti, popsat jednotlivé stanovující složky a popsat zpracované výsledky komerčního programu společnosti Milkprogres s.r.o a VVS Verměřovice s.r.o.
Příprava a charakterizace terapeutické protilátky Farletuzumab - Thiomab E154C S378C
Mochánová, Michaela ; Brynda, Jiří (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
4 Abstrakt Lidský folátový receptor α (FRα) je receptor vázající kyselinu listovou, která je jakožto jeden z vitamínů nutná pro základní buněčné procesy, růst a diferenciaci buněk. Exprese FRα je ve zdravé tkáni přísně regulována, ale v některých nádorových typech je ve vysoké nadprodukci. Proti folátovému receptoru α byla vyvinuta humanizovaná monoklonální protilátka Farletuzumab. Vazba Farletuzumabu na FRα vede k aktivaci imunitního systému přes cytotoxicitu závislou na protilátkách a cytotoxicitu závislou na komplementu. Pro zvýšení protinádorového účinku byly vybrané aminokyseliny v molekuly protilátky Farletuzumab mutovány za cysteiny, které umožňují následnou aplikaci technologie THIOMAB. Tyto cysteiny jsou použity ke specifické konjugaci protilátky s uměle připravenou efektorovou molekulou, která spouští signální dráhu cGAS-STING (synthasa cyklického GMP-AMP - stimulátor interferonových genů, z angl. stimulator of interferon genes). Kombinace vlastního protinádorového účinku protilátky a spuštění imunitní reakce přes signální dráhu cGAS-STING maximalizuje imunitní odpověď vůči rakovinným buňkám. Cílem mé práce proto bylo protilátku exprimovat ve vhodném eukaryotickém buněčném systému a následně udělat základní charakteristiku proteinu. Protilátka Farletuzumab-Thiomab byla připravena heterologní...
Klonování, charakterisace a exprese mutantů lidské serinracemasy
Nováková, Ilona ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Brynda, Jiří (oponent)
AAbbssttrraakktt Lidská serinracemasa (hSR) je cytosolický enzym využívající pyridoxal-5'-fosfát, který je lokalizován v centrální nervové soustavě. Syntetizuje D-serin, aminokyselinu, jež je endogenním koagonistou N-methyl-D-aspartátových (NMDA) receptorů a hraje tak v mozku klíčovou roli v excitační neurotransmisi. Lidská serinracemasa je tudíž slibným cílem při léčbě neurodegenerativních onemocněních spojených s NMDA receptory. Zatím však bylo identifikováno jen málo specifických inhibitorů a krystalová struktura hSR byla vyřešena teprve nedávno. Rozhodli jsme se tedy pomocí náhodné mutageneze určit aminokyselinové zbytky klíčové pro aktivitu enzymu. O zbytku Ser 84 je známé, že se spolu s Lys 56 podílí na katalýze. Poté, co jsme analyzovali mutanta S84G/P111L lidské serinracemasy, který si zachovával schopnost konvertovat L-serin na pyruvát, jsme syntetizovali a charakterizovali mutantní hSR S84G, abychom mohli vyloučit případný vliv mutace P111L. KKllííččoovváá sslloovvaa:: D-serin; Serinracemasa; Enzymy závislé na PLP; Mutageneze; Racemasy
Novel binding proteins derived from small protein domains targeting diagnostically important molecules
Vaňková, Lucie ; Malý, Petr (vedoucí práce) ; Brynda, Jiří (oponent) ; Trefil, Pavel (oponent)
Rychlý vývoj technik genového inženýrství, zejména metod pro in vitro řízenou evoluci a kombinatorickou mutagenezi, umožnil rychlý rozvoj nových vazebných proteinů pro téměř jakýkoli požadovaný antigen jako alternativu k dnes široce používaným protilátkám. Tyto tzv. scaffoldy jsou často odvozeny od malých proteinových domén s užitečnými biofyzikálními vlastnostmi. Zatímco na biofarmaceutickém trhu stále dominují monoklonální protilátky, možnost snadné cílené modifikace vazebných proteinů je předurčuje především pro použití v diagnostice. ABD scaffold, odvozený od albumin vážící domény streptokokového proteinu G tvořené třemi spojenými alfa-šroubovicemi, patří do rodiny malých vazebných domén. V naší laboratoři byla na základě ABD scaffoldu vyvinuta vysoce komplexní kombinatorická knihovna vazebných proteinů. Tato knihovna byla použita k selekci nových vazebných proteinů pro lidské sérové biomarkery rakoviny prostaty PSP94, KLK2, KLK11, jež mohou být použity k vývoji nových multifaktoriálních biosenzorů pro přesnější diagnostiku rakoviny prostaty. V druhé části dizertace je popsán vývoj vazebných proteinů odvozených od ABD scaffoldu určených pro selektivní rozpoznání různých fenotypů cirkulujících nádorových buněk jako součást mikrofluidního čipu vyvíjeného pro diagnostiku plicního adenokarcinomu....
Glutamate Carboxypeptidase II - Structural and Biochemical Characterization and Structure-Assisted Drug Design
Ptáček, Jakub ; Bařinka, Cyril (vedoucí práce) ; Obšil, Tomáš (oponent) ; Brynda, Jiří (oponent)
Glutamátkarboxypeptidasa II (GCPII) je lidská membránová metalopeptidasa objevená před více než třiceti lety. Od té doby je předmětem zájmu vědců z mnoha odvětví kvůli jejímu výskytu v různých tkáních lidského těla a rozličným biologickým funkcím. Exprese GCPII byla detekována na povrchu astrocytů v centrálním i periferním nervovém systému, kde je zodpovědná za štěpení nejrozšířenějšího lidského peptidového neurotransmiteru N- acetyl-aspartyl glutamátu (NAAG). Jeden z produktů - glutamát - je významným excitačním neurotransmiterem, jehož nadprodukce (takzvaná glutamátová excitotoxicita) je příčinou smrti neuronů v mnoha neurologických poruchách. Tento jev spolu s neuroprotektivní funkcí NAAG vedl ke zjištění, že inhibice GCPII představuje potenciální terapeutický cíl v těchto poruchách. Rakovina prostaty je druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů, a přestože je její progrese relativně pomalá, tak velmi často tvoří metastáze ohrožující život. Ve srovnání se zdravou tkání byla na povrchu nádorových buněk prostaty i metastází pozorována zvýšená exprese GCPII a tedy představuje proteinový marker odlišující zdravé buňky prostaty od nádorových. Toto bylo potvrzeno mnoha publikacemi a využito v několika klinických studiích. Další fyziologickou úlohou GCPII je odštěpování glutamátu z...
Produkce mysiho rekombinantniho prionoveho proteinu (mrPrP) a studium jeho vlastnosti
Krejčiříková, Anna ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Brynda, Jiří (oponent)
Název práce: Produkce myšího rekombinantního prionového proteinu (mrPrP) a stu- dium jeho vlastností Autor: Anna Krejčiříková Katedra (ústav): Katedra biochemie Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. E-mail vedoucího: konval@uochb.cas.cz Konzultant: dr. Ing. Karel Holada, ÚIM 1. LF UK Abstrakt: Prionová onemocnění sice představují jen malou část ze všech známých neurode- generativních nemocí, přesto si zaslouží naši pozornost vzhledem k faktu, že se jedná o smrtelné a dosud nevyléčitelné choroby mající i potenciál způsobit vznik epidemie. Přestože se vědci tímto tématem zabývají již mnoho let, existuje stálé řada nezod- povězených otázek o mechanismu vzniku a šíření prionových onemocnění. V současnosti nejslibnější teorií, jenž vysvětluje podstatu nemoci konverzí buněčného prionového proteinu (PrPC ) v patologický prionový protein (PrPSc ), je "protein-only" hypotéza. Důležitým nástrojem při dokazování této hypotézy je mimo jiné i rekombinantní pri- onový protein. Předkládaná diplomová práce shrnuje dosavadní úspěchy v ověřování prionové hypotézy. V experimentální části se zabýváme přípravou myšího rekombi- nantního prionového proteinu (mrPrP) v bakteriích E. coli....
Structural studies of 14-3-3 protein complexes and their stabilization by small molecule compounds
Lentini Santo, Domenico ; Obšil, Tomáš (vedoucí práce) ; Brynda, Jiří (oponent) ; Pavlíček, Jiří (oponent)
Protein-proteinové interakce (PPI) hrají klíčovou roli téměř ve všech biologických procesech. Mnoho proteinů vyžaduje pro své fungování dynamické interakce s dalšími proteiny či biomolekulami. Proteomické studie naznačily, že lidský proteinový interaktom zahrnuje několika set tisíc proteinových komplexů. Detailní charakterizace PPI je proto nezbytná pro plné pochopení procesů zprostředkovaných proteinovými komplexy. Mnoho PPI je také zapojeno do procesů spojených s přenosem signálu (signálních drah) v rámci řady patologických stavů a tyto PPI představují důležité cíle pro vývoj nových léků, zejména v situacích, kdy nelze použít běžnější strategie, např. obsazení aktivního místa enzymu či vazebné místo receptoru. Tato disertační práce se zaměřuje na proteiny 14-3-3, rodinu adaptorových proteinů účastnících se regulace mnoha signálních drah. 14-3-3 proteiny fungují jako tzv. interakční uzly a kritické regulátory mnoha enzymů, receptorů a strukturních proteinů. Hlavním cílem této práce bylo strukturně charakterizovat vybrané komplexy proteinů 14-3-3 a zkoumat možnost jejich stabilizace nízkomolekulárními látkami. Pomocí kombinace proteinové krystalografie, diferenční skenovací fluorimetrie, fluorescenční polarizace a analytické ultracentrifugace byly studovány PPI mezi proteiny 14-3-3 a jejich dvěma...
Použití hydrogenuhličitanu sodného pro čištění spalin v malém měřítku.
Zach, Boleslav ; Pohořelý, Michael ; Šyc, Michal ; Svoboda, Karel ; Václavková, Šárka ; Moško, Jaroslav ; Brynda, Jiří ; Punčochář, Miroslav
Trend omezování skládkování může vést, například v oblastech nízkou hustotou zalidnění, k nutnosti vzniku malých zařízení na energetické využití odpadu. V případě malých zařízení je však nutné, aby byl systém čištění spalin dostatečně jednoduchý a náklady na něj nebránily vzniku takových zařízení. Proto byla zkoumána možnost suchého jednokrokového čištění spalin a limitace vycházející ze složení spalin a kompromisních podmínek čištění.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Novel binding proteins derived from small protein domains targeting diagnostically important molecules
Vaňková, Lucie ; Malý, Petr (vedoucí práce) ; Brynda, Jiří (oponent) ; Trefil, Pavel (oponent)
Rychlý vývoj technik genového inženýrství, zejména metod pro in vitro řízenou evoluci a kombinatorickou mutagenezi, umožnil rychlý rozvoj nových vazebných proteinů pro téměř jakýkoli požadovaný antigen jako alternativu k dnes široce používaným protilátkám. Tyto tzv. scaffoldy jsou často odvozeny od malých proteinových domén s užitečnými biofyzikálními vlastnostmi. Zatímco na biofarmaceutickém trhu stále dominují monoklonální protilátky, možnost snadné cílené modifikace vazebných proteinů je předurčuje především pro použití v diagnostice. ABD scaffold, odvozený od albumin vážící domény streptokokového proteinu G tvořené třemi spojenými alfa-šroubovicemi, patří do rodiny malých vazebných domén. V naší laboratoři byla na základě ABD scaffoldu vyvinuta vysoce komplexní kombinatorická knihovna vazebných proteinů. Tato knihovna byla použita k selekci nových vazebných proteinů pro lidské sérové biomarkery rakoviny prostaty PSP94, KLK2, KLK11, jež mohou být použity k vývoji nových multifaktoriálních biosenzorů pro přesnější diagnostiku rakoviny prostaty. V druhé části dizertace je popsán vývoj vazebných proteinů odvozených od ABD scaffoldu určených pro selektivní rozpoznání různých fenotypů cirkulujících nádorových buněk jako součást mikrofluidního čipu vyvíjeného pro diagnostiku plicního adenokarcinomu....
Glutamate Carboxypeptidase II - Structural and Biochemical Characterization and Structure-Assisted Drug Design
Ptáček, Jakub ; Bařinka, Cyril (vedoucí práce) ; Obšil, Tomáš (oponent) ; Brynda, Jiří (oponent)
Glutamátkarboxypeptidasa II (GCPII) je lidská membránová metalopeptidasa objevená před více než třiceti lety. Od té doby je předmětem zájmu vědců z mnoha odvětví kvůli jejímu výskytu v různých tkáních lidského těla a rozličným biologickým funkcím. Exprese GCPII byla detekována na povrchu astrocytů v centrálním i periferním nervovém systému, kde je zodpovědná za štěpení nejrozšířenějšího lidského peptidového neurotransmiteru N- acetyl-aspartyl glutamátu (NAAG). Jeden z produktů - glutamát - je významným excitačním neurotransmiterem, jehož nadprodukce (takzvaná glutamátová excitotoxicita) je příčinou smrti neuronů v mnoha neurologických poruchách. Tento jev spolu s neuroprotektivní funkcí NAAG vedl ke zjištění, že inhibice GCPII představuje potenciální terapeutický cíl v těchto poruchách. Rakovina prostaty je druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů, a přestože je její progrese relativně pomalá, tak velmi často tvoří metastáze ohrožující život. Ve srovnání se zdravou tkání byla na povrchu nádorových buněk prostaty i metastází pozorována zvýšená exprese GCPII a tedy představuje proteinový marker odlišující zdravé buňky prostaty od nádorových. Toto bylo potvrzeno mnoha publikacemi a využito v několika klinických studiích. Další fyziologickou úlohou GCPII je odštěpování glutamátu z...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Brynda, J.
1 Brynda, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.