Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Capital Regulation, Bank Ownership and Bank Risks: Evidence from Central and Eastern Europe, and Asia
Gwee, Tian Jie ; Gregor, Martin (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent) ; Bruno, Randolph Luca (oponent)
Tato práce zkoumá tři hypotézy ohledně vztahu mezi vlastnickou strukturou bank a podstupovaným rizikem, kdy regulace kapitálu slouží jako proměnná zprostředkující vliv vlastnické struktury. Empirická analýza využívá rovnic, panelových dat a modely instrumentálních proměnných (IV) na vzorku 192 bank ze střední a východní Evropy a regionů Asie během let 2005-2014. Práce začíná posouzením otázky, jak banky v obou regionech nastavují svou úroveň kapitálu a portfolio rizika v situaci minimální regulace kapitálu. Výsledky ukazují, že banky reagují na zvýšení regulace zvýšením množství kapitálu, což znamená i zvýšení bankovních rizik. Za druhé, pokud jde o dopady bankovní vlastnické struktury na podstoupené riziko, bylo zjištěno, že banky mající zahraniční vlastníky vykazují vyšší rizika než banky mající domácí vlastníky; nicméně, státem vlastněné banky jsou během předvolebních období mnohem stabilnější z hlediska rizikovosti aktiv. Vezmeme-li v úvahu tržní sílu uvedených bank, vlastnictví ze strany managementu či institucionálních investorů zvyšuje rizikovost aktiv, zatímco u státem vlastněných bank je tento vliv patrný pouze v průběhu volebního období. Zjištění také ukazují, že regulace kapitálu funguje ovlivňuje dopady vlastnické struktury a bankovních rizik, avšak rostoucí efekty lze prokázat pouze u...
Exploring the Impact of Brexit on European Capital Markets and Tax Policies: A Comparative Analysis of Tax Reforms in European Countries
Yuan, Dian ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Bruno, Randolph Luca (oponent) ; Váška, Jan (oponent)
Od britského brexitu 23. června 2016 až po formální brexit 30. ledna 2020 se o možném dopadu brexitu diskutovalo velké množství odborné literatury. Mezi nimi je příliš mnoho literatury o dopadu brexitu na reformy daňové politiky a kapitálové trhy v zemích EU. V současné výzkumné literatuře však chybí diskuse o zemích střední a východní Evropy a existuje ještě menší výzkum vztahu mezi kapitálovými trhy a reformami daňové politiky. Tento článek předpokládá, že dopad brexitu na kapitálové trhy zemí střední a východní Evropy způsobí, že se vláda obrátí ke zvýšení daní, aby zvýšila fiskální příjmy. Za tohoto předpokladu jsou navrženy tři hypotézy. Empirický výzkum v tomto článku navíc využívá kombinaci Poissonova modelu a Heckmanova modelu výběru k provedení regresního výzkumu celkového zdanění zemí střední a východní Evropy, změn v daňové a přímé daňové politice a úrokových sazbách dluhopisů, vládních změn a politické strany vlevo nebo vpravo. Byl vyvozen závěr, že brexit nemá významný dopad na kapitálové trhy zemí střední a východní Evropy a nezpůsobil dostatečné šoky, aby se vláda obrátila na vládu, aby zvýšila příjmy vydáním většího zvýšení daní. A brexit reformuje daňovou politiku zemí střední a východní Evropy více na úrovni vlády. Byl učiněn závěr, že během období brexitu může vláda uvažovat o...
Fiscal Decentralization and Economic Growth in EU Countries: Role of Institutional Mechanisms
Ting, Ka Yee ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Bruno, Randolph Luca (oponent) ; Svoboda, Karel (oponent)
V posledních třech desetiletích vzrostl trend ve fiskální decentralizaci jak v rozvinutých, tak v rozvinutých zemích. Hlavním důvodem tohoto zájmu je teoretická predikce, že fiskální decentralizace může podporovat hospodářský rozvoj prostřednictvím posílení nebo zlepšení efektivity veřejného sektoru. Navzdory obecnému přijetí příspěvku fiskální decentralizace k ekonomickému růstu v teoretické literatuře žádný z předchozích studií fiskální decentralizace úspěšně neprotestoval růstový efekt fiskální decentralizace. Navíc většina empirického výzkumu analyzuje vztah bez zohlednění institucionálních faktorů, což může mít za následek zaujatý závěr. Tato práce je věnována zkoumání dopadů fiskální decentralizace na hospodářský růst ve 27 zemích EU v období 1995-2015. Nejprve analyzuje, jak by se účinky fiskální decentralizace na ekonomický růst mohly lišit v západoevropských (WE) a středoevropských a východoevropských zemích (CEE). Poté zkoumá komplementaritu mezi fiskální decentralizací a zavedenými institucionálními mechanismy při zvyšování hospodářského růstu v těchto dvou skupinách zemí EU tím, že do regresních modelů začlení komplexní institucionální proxy - index ekonomické svobody. Fiskální decentralizace vede ke snížení hospodářského růstu v západoevropských zemích, zatímco vyšší úrovně fiskální...
Corruption Distance and Foreign Direct Investment: Evidence from European Transition Economies
Yu, Bin ; Paulus, Michal (vedoucí práce) ; Bruno, Randolph Luca (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
Tato disertační práce navazuje na studii Cezara a Escobara (2015) o vztahu mezi institucionální vzdáleností a přímými zahraničními investicemi (PZI), ale místo toho se zaměřuje na spojitost mezi korupční vzdáleností a přímými zahraničními investicemi. Tato disertační práce v rámci své studie využívá dvoustupňového gravitačního modelu odvozeného z rámce heterogenních firem k empirickému odhadu dopadu korupční vzdálenosti na vnitřní a vnější přímé zahraniční investice evropských transformujících se ekonomik. Tato práce přispívá k dosud existující literature v několika aspektech. Nejprve navrhuje novou metodu měření vzdálenosti korupce s ohledem na důležitost předchozích zkušeností firem s rozvojem potřebných dovedností pro orientaci v zahraničním podnikatelském prostředí. Za druhé, empirická studie odlišila dopad korupční vzdálenosti na rozsáhlé a intenzivní rozpětí pomocí bohaté datové sady se třemi různými indexy korupce, což se liší od většiny předchozích studií na toto téma. Je to také jeden z mála článků, které toto téma konkrétně studují v kontextu evropských transformujících se ekonomik. Výsledky ukazují, že jak konvenční, tak upravená vzdálenost korupce založená na kontrole indexu nadměrných investic korupce snižuje pouze rozsáhlé rozpětí přímých zahraničních investic tranzitivních ekonomik;...
Foreign Direct Investment and Economic Growth
Hayat, Arshad ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruno, Randolph Luca (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent) ; Srholec, Martin (oponent)
Přímé zahraniční investice a ekonomický růst. Abstrakt Tato disertační práce se skládá ze tří empirických výzkumných prací o vztahu mezi PZI, hospodářským růstem, přírodním bohatstvím a institucionální kvality přijímající země. První část výzkumu (kapitola 2) zkoumá vztah mezi PZI a hospodářským růstem a vliv přírodního bohatství na tento vztah. Tato kapitola využívá datový soubor 117 zemí z období 1991-2016 a používá metodu system GMM, která potvrdila kladný a statisticky významný dopad přílivu PZI na hospodářský růst přijímající země. Bylo však zároveň zjištěno, že růst vyvolaný přímými zahraničními investicemi je výraznější v zemích s nízkými a středními příjmy ve srovnání se zeměmi s vysokými příjmy. Hospodářský růst vyvolaný přímými zahraničními investicemi je dále pomalejší u zemí s větším nerostným bohatstvím, a to v zemích s nízkými i středními příjmy i v zemích s vysokými příjmy. Dále byl zjištěn, že přímý negativní dopad velikosti nerostného bohatství na růst je silnější v zemích s nízkými a středními příjmy silnější nežli v zemích s vysokými příjmy. V návaznosti na výsledky první kapitoly (kapitola 3) druhá část výzkumu odhadla vliv na úroveň přírodních zdrojů a zjistila, že příliv přímých zahraničních investic má silnější pozitivní dopad na ekonomický růst přijímajících zemí, pokud vývoz z...
Capital Regulation, Bank Ownership and Bank Risks: Evidence from Central and Eastern Europe, and Asia
Gwee, Tian Jie ; Gregor, Martin (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent) ; Bruno, Randolph Luca (oponent)
Tato práce zkoumá tři hypotézy ohledně vztahu mezi vlastnickou strukturou bank a podstupovaným rizikem, kdy regulace kapitálu slouží jako proměnná zprostředkující vliv vlastnické struktury. Empirická analýza využívá rovnic, panelových dat a modely instrumentálních proměnných (IV) na vzorku 192 bank ze střední a východní Evropy a regionů Asie během let 2005-2014. Práce začíná posouzením otázky, jak banky v obou regionech nastavují svou úroveň kapitálu a portfolio rizika v situaci minimální regulace kapitálu. Výsledky ukazují, že banky reagují na zvýšení regulace zvýšením množství kapitálu, což znamená i zvýšení bankovních rizik. Za druhé, pokud jde o dopady bankovní vlastnické struktury na podstoupené riziko, bylo zjištěno, že banky mající zahraniční vlastníky vykazují vyšší rizika než banky mající domácí vlastníky; nicméně, státem vlastněné banky jsou během předvolebních období mnohem stabilnější z hlediska rizikovosti aktiv. Vezmeme-li v úvahu tržní sílu uvedených bank, vlastnictví ze strany managementu či institucionálních investorů zvyšuje rizikovost aktiv, zatímco u státem vlastněných bank je tento vliv patrný pouze v průběhu volebního období. Zjištění také ukazují, že regulace kapitálu funguje ovlivňuje dopady vlastnické struktury a bankovních rizik, avšak rostoucí efekty lze prokázat pouze u...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.