|
|
Rada bezpečnosti OSN a environmentální hrozby
Škop, Martin ; Bruner, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá sekturitizací klimatické změny v rámci Rady bezpečnosti OSN. Cílem práce bylo zodpovědět otázku jakým způsobem stálí členové Rady sekuritizují či desekuritizují klimatické hrozby, případně co je pro jejich řečový akt typické. Vyhodnocení probíhalo na základě obsahové analýzy, která kódovala všechna stanoviska stálých členů Rady proběhnuvší v obecné diskuzi o klimatické změně a jejich bezpečnostních implikacích. Práce tak poskytuje přehled konkrétních prvků naplňující sekuritizační krok a mimořádná opatření jakož i dalších prvků, které jsou pro aktéry typické. Tyto skutečnosti práce porovnává s předpoklady vyplývající z teorie sekuritizace Kodaňské školy a interpretuje jejich soulad či rozpor s nimi. Dále je užíván i koncept tzv. "klimatizace," který umožnuje odlišnou, leckdy užitečnější perspektivu k danému tématu. Z hlediska tohoto konceptu bylo potvrzeno, že pro mnohé aktéry jsou typické snahy integrovat klimatické politiky a cíle do různých bezpečnostních sfér jako jsou například mise OSN, rozvojová politika či politika prevence konfliktů. Obsahová analýza ke všem výše uvedeným závěrům umožnuje poskytnout soubor důkazů, který je přílohou předkládané práce, společně s frekvenčními tabulkami, které doplňují text.
|
|
|
"Sinking Islands" and the United Nations Security Council
Bruner, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Karlas, Jan (oponent)
Vybrané malé rozvíjející se ostrovní státy (dále jen jako "SIDS"), například Tuvalu či Kiribati, bývají často nesprávně nazývány "potápějícími se ostrovy", neboť jejich nejvyšší body leží pouze několik metrů nad hladinou moře. Vzrůst hladiny moří způsobuje, že se jejich teritorium mění na neobyvatelné území pomalu mizející pod mořskou hladinou. Zhoršování životních podmínek způsobuje vnitřní přesidlování, migraci a další problémy. SIDS opakovaně upozornily na svou situaci Radu bezpečnosti OSN, a to mj. při jednáních v letech 2007, 2011, 2015, 2018 a 2019. Požadovaly, aby Rada bezpečnosti jejich situaci řešila jako možné bezpečnostní riziko a zajistila spravedlivější rozdělení environmentálních rizik a nákladů. V průběhu jednání Rady bezpečnosti se různé státy snažily interpretovat a re-interpretovat mandát Rady způsobem, který by vyhovoval jejich zájmům. Zástupci SIDS navrhovali, aby Rada rozhodovala na základě principů distributivní spravedlnosti, a tudíž zajišťovala rovné sdílení environmentálních rizik, břemen a hrozeb. Rychle se rozvíjející státy takovémuto návrhu oponovaly. Implicitně předpokládaly, že rozhodování Rady bezpečnosti by mělo být postaveno na principech komutativní spravedlnosti, to znamená, že by Rada měla rozhodovat pouze v přesně vymezených situacích, kdy dochází k porušení pravidel...
|
|
|
Přičitatelnost jednání státu podle mezinárodního práva veřejného
Bruner, Tomáš ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Práce nejdříve popisuje historické proměny způsobu, jak přičítat jednání jednotlivce státu. Původní starověké pojetí kolektivní odpovědnosti bylo absolutní. Státu či pospolitosti byl tedy přičítán jakýkoli protiprávní čin jeho členů, poškozené společenství si mohlo zvolit, zdali bude vyžadovat a přijme reparaci, nebo se uchýlí k použití síly. Toto pojetí se změnilo ve vrcholném středověku a novověku. Došlo k subjektivizaci odpovědnosti, kdy byly mezinárodní vztahy vnímány jako meziosobní vztahy mezi panovníky. Protiprávní jednání soukromých osob pak nebylo panovníkům přičítáno a převládlo subjektivní pojetí odpovědnosti založené na zavinění panovníka, a to buď ve formě konání, nebo opomenutí, resp. nedbalosti. Přičitatelnost jednání panovníka státu se pak rozšířila i na přičitatelnost jednání státních orgánů. Od 19. století však docházelo ke zpětné objektivizaci odpovědnosti. Koncept diplomatické ochrany fakticky umožnil přičíst státu, že nezajistil ochranný standard zájmů cizince na svém území. Koncept náležité péče (due diligence) pak i v dalších oblastech určil, že lze státu přičíst, pokud dopustí, aby došlo k porušení práva. Zde ovšem zůstává sporné, zda je možné státu přičíst celkový následek protiprávního jednání, nebo pouze jeho část, neboť státu je přičitatelné jen to, že jednání nezabránil, nikoli...
|
|
|
China's Maritime Lawfare
Straatsma, Wietse ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Bibliographic note STRAATSMA, Wietse. China's Maritime Lawfare in the South China Sea. Prague, 2018. 83 pages. Master's thesis (Mgr.) Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of Political Studies. Department of Security Studies. Supervisor PhDr. Vít Střítecký, M.Phil., Ph.D. Abstract The primary aim of this thesis is to examine if and how the People's Republic of China uses legal warfare to strengthen its maritime power in the South China Sea. To examine this, Dunlap's interpretation of lawfare has been combined with a lawfare typology from Kittrie to create a framework from which China's behavior has been examined. The paper posits that China's behavior in and related to the South China Sea meets the criteria of lawfare. China utilizes both instrumental lawfare and compliance-leverage disparity lawfare to justify its legal claims on the South China Sea's maritime sphere and the landforms that lie within it. This lawfare combined with enforcement has led to China gaining substantial maritime power. The islands China occupies and their militarization have granted it marine resources, naval power, and bases to project power from. The thesis contributes to the literature on China's behavior in the South China Sea by providing a lens through which to view its actions. Moreover, it contributes...
|
|
|
TechPower to the People: States' Monopoly Over Security and Surveillance in Turmoil
Bogunovic, Marko ; Bruner, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Emerging technological trends have opened the possibilities for information manipulation across multiple platforms resulting in a power shift from the state to its citizens. This study takes on three cases as exemplars which will demonstrate how technology fabricates power in liberal states, causing a power dynamics shift. Each of the case studies will illustrate how technological vigilantism in one form or another allows for the citizen emancipation. The erosion of the relationship between the perpetrator and victim will also be discussed as private and public tracking devices becomes widespread. The initial findings suggest that the introduction of private software tracking has amplified the rate at which the state's monopoly over security and surveillance is eroding. Representing three key sections of a society - public, private, and civil - the cases analyzed show that each section is moving towards micromanagement meaning that citizens are taking the law into their own hands, despite high police competency. Find My iPhone, Twitter, Snapchat, Facebook, as well as other social networks and tracking software help support the rise of technology vigilantes. The state's monopoly over security and surveillance is in turmoil. Thus, this multi-case study will take on a discussion between two potential...
|
|
|
Kulturní památky v ozbrojených konfliktech: Typické motivace k jejich ničení
Pelikánová, Eva ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Ochrana kulturních památek v době ozbrojených konfliktů se zejména v posledních letech stala často skloňovaným tématem. Ukazuje se, že i přes širokou základnu mezinárodně-právní kodifikace principů, které mají zabránit ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech, jsou kulturní památky ničeny. V debatě o jejich ochraně není věnována dostatečná pozornost hodnotám kulturních památek, které nejen v ozbrojených konfliktech pro zainteresované aktéry památky představují, ale také motivacím, které aktéry k samotnému ničení vedou. Práce vychází ze současného stavu poznání jak v akademické či mezinárodně-právní oblasti a zaměřuje se na zkoumání motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. K zodpovězení výzkumné otázky: "Jaké motivace vedou aktéry k aktivnímu ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech?" je vycházeno z analýzy literatury, která odkrývá motivace vysvětlující ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. Tyto motivace budou pro účely práce chápány jako teoretická vysvětlení ničení a na základě pěti případových studií bude ověřována jejich platnost. Následná syntéza závěrů případových studií bude reflektovat všechna teoretická vysvětlení, tedy škálu motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech....
|
|
|
Postoj EU k diskriminaci Rohingyů v Barmě od roku 2011
Božinovová, Alexandra ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit postoj Evropské unie k diskriminaci Rohingyů v Barmě od roku 2011, kdy se země začala otevírat okolnímu světu. Během následujících let stát předložil řadu reforem, transformoval politické zřízení a uspořádal první demokratické volby. Jelikož Barma prošla značnými změnami, Evropská unie nejprve zmírnila a pak v roce 2013 zrušila téměř všechny uvalené sankce. Velkým problémem, před kterým Barma stále stojí, je porušování lidských práv, zejména práv Rohingyů. Metodologicky je práce ukotvena pomocí obsahové analýzy textu, která byla aplikována na širokou škálu dokumentů, ze kterých byla získána data pro analytickou část práce. Teoretický základ studie tvoří agenda-setting a salience. Tyto teorie byly použity pro stanovení dvou hypotéz práce, které zkoumají postavení této otázky na agendě EU a její důležitost. Z výzkumu vyplynulo, že největší míru pozornosti problematice věnuje Evropský parlament a dále pak EEAS. Naopak Evropská rada a DEVCO věnují otázce méně času. I přes veškeré snahy Unie a poskytnutou finanční, lidskou a materiální pomoc, ke zlepšení situace nedošlo a Rohingyové stále čelí porušování lidských práv a nejsou plnoprávnými občany Barmy.
|
|
|
Kulturní památky v ozbrojených konfliktech: Typické motivace k jejich ničení
Pelikánová, Eva ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Ochrana kulturních památek v době ozbrojených konfliktů se zejména v posledních letech stala často skloňovaným tématem. Ukazuje se, že i přes širokou základnu mezinárodně-právní kodifikace principů, které mají zabránit ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech, jsou kulturní památky ničeny. V debatě o jejich ochraně není věnována dostatečná pozornost hodnotám kulturních památek, které nejen v ozbrojených konfliktech pro zainteresované aktéry památky představují, ale také motivacím, které aktéry k samotnému ničení vedou. Práce vychází ze současného stavu poznání jak v akademické či mezinárodně-právní oblasti a zaměřuje se na zkoumání motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. K zodpovězení výzkumné otázky: "Jaké motivace vedou aktéry k aktivnímu ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech?" je vycházeno z analýzy literatury, která odkrývá motivace vysvětlující ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. Tyto motivace budou pro účely práce chápány jako teoretická vysvětlení ničení a na základě pěti případových studií bude ověřována jejich platnost. Následná syntéza závěrů případových studií bude reflektovat všechna teoretická vysvětlení, tedy škálu motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech....
|
|
|
"Sinking Islands" and the United Nations Security Council
Bruner, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Karlas, Jan (oponent)
Vybrané malé rozvíjející se ostrovní státy (dále jen jako "SIDS"), například Tuvalu či Kiribati, bývají často nesprávně nazývány "potápějícími se ostrovy", neboť jejich nejvyšší body leží pouze několik metrů nad hladinou moře. Vzrůst hladiny moří způsobuje, že se jejich teritorium mění na neobyvatelné území pomalu mizející pod mořskou hladinou. Zhoršování životních podmínek způsobuje vnitřní přesidlování, migraci a další problémy. SIDS opakovaně upozornily na svou situaci Radu bezpečnosti OSN, a to mj. při jednáních v letech 2007, 2011, 2015, 2018 a 2019. Požadovaly, aby Rada bezpečnosti jejich situaci řešila jako možné bezpečnostní riziko a zajistila spravedlivější rozdělení environmentálních rizik a nákladů. V průběhu jednání Rady bezpečnosti se různé státy snažily interpretovat a re-interpretovat mandát Rady způsobem, který by vyhovoval jejich zájmům. Zástupci SIDS navrhovali, aby Rada rozhodovala na základě principů distributivní spravedlnosti, a tudíž zajišťovala rovné sdílení environmentálních rizik, břemen a hrozeb. Rychle se rozvíjející státy takovémuto návrhu oponovaly. Implicitně předpokládaly, že rozhodování Rady bezpečnosti by mělo být postaveno na principech komutativní spravedlnosti, to znamená, že by Rada měla rozhodovat pouze v přesně vymezených situacích, kdy dochází k porušení pravidel...
|
|
|
Kulturní památky v ozbrojených konfliktech: Typické motivace k jejich ničení
Pelikánová, Eva ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Ochrana kulturních památek v době ozbrojených konfliktů se zejména v posledních letech stala často skloňovaným tématem. Ukazuje se, že i přes širokou základnu mezinárodně-právní kodifikace principů, které mají zabránit ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech, jsou kulturní památky ničeny. V debatě o jejich ochraně není věnována dostatečná pozornost hodnotám kulturních památek, které nejen v ozbrojených konfliktech pro zainteresované aktéry památky představují, ale také motivacím, které aktéry k samotnému ničení vedou. Práce vychází ze současného stavu poznání jak v akademické či mezinárodně-právní oblasti a zaměřuje se na zkoumání motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. K zodpovězení výzkumné otázky: "Jaké motivace vedou aktéry k aktivnímu ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech?" je vycházeno z analýzy literatury, která odkrývá motivace vysvětlující ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. Tyto motivace budou pro účely práce chápány jako teoretická vysvětlení ničení a na základě pěti případových studií bude ověřována jejich platnost. Následná syntéza závěrů případových studií bude reflektovat všechna teoretická vysvětlení, tedy škálu motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech....
|
host ::
RSS.