|
|
Postavení předsedy parlamentu: britský parlament v komparativním srovnání
Krahulíková, Aneta ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením předsedy Dolní sněmovny Parlamentu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a analýzou postavení předsedů parlamentů v šesti vybraných případech, kterými jsou devoluční parlamenty a parlamenty korunních dependencí. Záměrem práce je zjistit, zda se postavení předsedy parlamentu v devolučních parlamentech Skotska, Walesu, Severního Irska a parlamentech korunních dependencí, kterými jsou Ostrov Man, Jersey a Guernsey, odvíjí od britského modelu. První část práce představuje institut předsedy Dolní sněmovny Parlamentu Spojeného království a jeho signifikantní postavení v rámci Westminsterského parlamentu. Následně práce zkoumá postavení předsedů parlamentů Skotska, Walesu a Severního Irska, jejichž funkce byla ustanovena v rámci devolučního procesu v roce 1998 a poté jsou analyzována postavení předsedů v parlamentech Ostrova Man, Jersey a Guernsey. Poslední část práce provádí komparaci vybraných případů s případem Spojeného království a jsou identifikovány shodné a odlišné rysy v postavení předsedů parlamentů. Práce by měla zodpovědět otázku, zda je pozice předsedy parlamentu ve vybraných případech ustanovena podobným způsobem jako je tomu v případě britského speakera.
|
|
|
Panašování jako nástroj personalizace komunální politiky: Případová studie Spolkové republiky Německo
Michálková, Aneta ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato diplomová práce si dává za cíl zkoumat míru využití panašování jako nástroj personalizace politiky ve Spolkové republice Německo. V teoretické části se práce zaměřuje na definování tématu personalizace a důvody jejího zakořenění v politice. Dále se práce soustředí na definici personalizace politiky a na její typy. Následně se práce zabývá studií nástrojů personalizace politiky, kam bezpochyby patří preferenční hlasování, které je dále vygradováno samostatnou kapitolou věnující se panašování. Empirická část se skládá ze tří částí. V první části se práce zaměřuje na důkladnou rešerši německé literatury a na to, jakým způsobem analyzuje otázku panašování. Další část se zabývá vymezením spolkových zemí, které panašování využívají. Ty budou v poslední části analyzovány. Ve vybraných spolkových zemí došlo k náhodnému výběru municipalit, konkrétně po dvou municipalitách z každé velikostní kategorie. K těmto municipalitám byly zjištěné výsledky komunálních voleb včetně umístění kandidátů na kandidátní listině. Tato data byla nakonec souhrnně analyzována a bylo porovnáno, zda se kandidáti posunuli na kandidátní listině a pokud ano, zda získali posunutím mandáty. Pokud ano, je pravděpodobné, že k tomu došlo díky panašování. Tato data byla nakonec interpretována a porovnána s rešerší německé literatury....
|
|
|
Přímá demokracie a referendum v ukrajinském politickém systému
Storchak, Yelyzaveta ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce zkoumá roli přímé demokracie a referenda v ukrajinském politickém systému v letech 1991 až 2022. Jako hlavní výzkumná metoda byla zvolena komparativní analýza, jejímž cílem je identifikovat historické kořeny a vývoj přímé demokracie na Ukrajině. Cílem práce je prozkoumat výhody a nevýhody přímé demokracie v politickém systému země, zejména v období prezidentství Volodymyra Zelenského. Práce si klade tři hlavní výzkumné otázky: výhody současného uplatňování přímé demokracie v ukrajinském politickém systému, identifikace nevýhod tohoto přístupu a analýza srovnání nové legislativy přijaté za prezidenta Zelenského s předchozími zkušenostmi s přímou demokracií. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První část se zabývá klíčovými pojmy a teoretickými aspekty souvisejícími s přímou demokracií a referendem jako jejím nástrojem. Druhá část doplňuje analýzu o historickou retrospektivu referend na Ukrajině a přehled právních předpisů upravujících tuto oblast. Zvláštní pozornost je věnována analýze právních předpisů přijatých za prezidenta Zelenského a jejich významu pro zkušenosti s přímou demokracií na Ukrajině. Studie konstatuje, že mezi výhody přímé demokracie v ukrajinském politickém systému patří modernizace legislativy, elektronizace procesu referenda a zvýšená účast...
|
|
|
Volební koalice na celostátní úrovni v České republice
Snížek, Jan ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Problematika koalic je tradičním politologickým tématem úzce spojeným s volebními systémy, stranickými systémy i teorií stran. V české i zahraniční literatuře se však politologové většinově zabývají pouze koalicemi vznikajícími až po volbách. Proto jsem si pro svou diplomovou práci zvolil výzkum koalic předvolebních. V práci provádím výzkum volebních koalic, které kandidovaly do Poslanecké sněmovny ČR, případně do České národní rady. Téma jsem si zvolil i proto, že v posledních sněmovních volbách v roce 2021 kandidovaly úspěšně hned dvě volební koalice, které poté vytvořily společnou vládu. V práci se postupně zabývám koalicemi Křesťanská demokratická unie (KDU), ODS a KDS, koalicí Levý blok, Liberálně sociální unií, Čtyřkoalicí, SPOLU a koalicí Pirátů a Starostů. Všechny tyto volební koalice jsem podrobil výzkumu a zanalyzoval jejich fungování, chování, ideovou propojenost a povolební jednání a působení na politické scéně. Pro práci jsem využíval odbornou literaturu, novinové články z dob fungování koalic, sněmovní tisky, jednání v Poslanecké sněmovně i internetové zdroje v podobě aktualit o politickém dění. Také jsem zpracoval data z jednotlivých hlasování na půdě Poslanecké sněmovny a na základě těchto dat jsem srovnával shodu názorů koaličních stran.
|
|
| |
|
| |
|
|
Překročení pravomocí prezidenta České republiky a jeho dopady v rámci systému dělby moci
Vartazaryan, Gor ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
V této diplomové práci jsem se zabýval analýzou překročení vybraných prezidentských jmenovacích pravomocí v České republice. Do analýzy jsem zahrnul jmenovací pravomoci prezidenta stanovené v Ústavě, včetně jmenování profesorů a rektorů. Analyzoval jsem všechny kontroverzní případy jmenování z let 1993 až 2023, které zahrnovaly prezidentství Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana. Cílem této práce bylo zjistit, zda prezidenti překročili své pravomoci při jmenování a v jakých situacích se k tomu případně dostali. Na základě detailního průzkumu a analýzy byly identifikovány klíčové případy, které vedly k překročení pravomocí. Výsledky této práce přináší poznatky o tom, jak jsou prezidentské jmenovací pravomoci vykládány a jakým způsobem se střetává teoretický výklad s praxí jednotlivých prezidentů. Klíčová slova Prezident, Česká republika, jmenovací akty, překročení jmenovacích pravomocí, Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman.
|
|
| |
|
|
Možné volební systémy pro prezidentské volby v České republice: Alternativní hlasování, Bordovo hlasování, doplňkové hlasování
Požár, Rudolf ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá mechanikou a efekty volebních systémů využívajících preferencí: alternativního hlasování, Bordova hlasování a doplňkového hlasování. Klade si za cíl určit, který z těchto systémů je schopný vybrat jako vítěze toho z kandidátů, na němž je největší konsensus napříč elektorátem, a vybrat tak systém, který by mohl nahradit dvoukolový většinový systém při volbě českého prezidenta. Metodou, jíž se autor snaží dotáhnout tohoto cíle, je modelování hypotetických voleb českého prezidenta v roce 2013, 2018 a 2023.
|
|
|
Postavení předsedy parlamentu: britský parlament v komparativním srovnání
Krahulíková, Aneta ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením předsedy Dolní sněmovny Parlamentu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a analýzou postavení předsedů parlamentů v šesti vybraných případech, kterými jsou devoluční parlamenty a parlamenty korunních dependencí. Záměrem práce je zjistit, zda se postavení předsedy parlamentu v devolučních parlamentech Skotska, Walesu, Severního Irska a parlamentech korunních dependencí, kterými jsou Ostrov Man, Jersey a Guernsey, odvíjí od britského modelu. První část práce představuje institut předsedy Dolní sněmovny Parlamentu Spojeného království a jeho signifikantní postavení v rámci Westminsterského parlamentu. Následně práce zkoumá postavení předsedů parlamentů Skotska, Walesu a Severního Irska, jejichž funkce byla ustanovena v rámci devolučního procesu v roce 1998 a poté jsou analyzována postavení předsedů v parlamentech Ostrova Man, Jersey a Guernsey. Poslední část práce provádí komparaci vybraných případů s případem Spojeného království a jsou identifikovány shodné a odlišné rysy v postavení předsedů parlamentů. Práce by měla zodpovědět otázku, zda je pozice předsedy parlamentu ve vybraných případech ustanovena podobným způsobem jako je tomu v případě britského speakera.
|
host ::
RSS.